• groš, -e m. starý stříbrný peníz, jednotka staré stříbrné měny. Kopa českých, míšeňských grošů. Naši staročeští grošové jsouť vážní a dobrého zrna. Pal. Utrácel od groše českého deset bílých peněz. Čel. D od 17. do 19. stol. drobná mince v hodnotě tří krejcarů. Nedovede koupiti za groš, co jiná za krejcar. Šmil. Za zlaťák ďáblův možno koupit více nežli za groš andělův. Dyk. D dnes nejmenší rakouská mince. D vůbec malý peníz, pak jakýkoli peníz. Statek, na němž není groše dluhu. Šmil. Jsem chuďas bez groše. Čech. Lid. smrděti grošem míti nouzi, býti bez peněz. Neměl ani groše. Jir. Probíti poslední groš. Kronb. Na groš ženě peníze na stůl vysázel do krejcaru, všecky. Baar. Mít milionové cíle a prostředky za groš, je jistě bláznovství. Herb. Rád bych ten nějaký groš na něho [syna] obětovala, aby z něho byl pan páter. Něm. Těžce, trpce vydělaný je váš malý groš. A. Mrš. Nevede se jim [dětem] právě, těch pár grošů pretence jim málo pomohlo, nevěsty byly s holýma rukama. Rais. Sobotáles vynášel do roka slušný groš. Jir. Dostanu z domova nějaký groš na přilepšenou. Čech. Při takovém monumentě již na groši zbožným lidem nesejde. Šlej. Jsou už lidé takoví: hledí jen na ten groš. Šmil. Sedláci už nebyli tak bázliví jako před půl stoletím. Měli v kapse groš i v těle hrdost a věděli, kde hledati právo. Herb. Staří, ač jinak na groš byli, nic nešetřili skoupí na groš, šetrní. Jir. Byla na groš jako ďábel na hříšnou duši lakomá. Jir. Ženské bývají na groš jako čert na hříšnou duši šetrné, lakomé. Šmil. O groš nesnadno bylo zavaditi byla nouze o peníze. Kos. On, Šosín, tuhle ani piva si necucne, masa se netkne; jen brambor a mouky požije, groš mačká, šetří, aby měl tisíc zlatek. Baar. Maternovi byli dlouho bez dětí a uměli groš škrtit šetřit. Rais. [Prospěchář] koleno si vrtat nechá pro groš. Vrch. Nerad pouštěl z míška groš nerad vydával peníze. Hol. To byla teprve chvíle, kdy si mohl [správce] říci, že dal smrti groš vyplatil se, unikl jí. Preis. Známá jak falešný groš příliš dobře známá, rozkřičená. Herrm. Většina darujících „kupuje za mnišský groš“, totiž za deo gratias. Ner. Já muším bejt u ní [holky], dyby kroupa za groš byla stůj co stůj. Čap. Ch. On toho namluví za groš do putny mnoho. Šim. Byl jsem pořád jako za groš kudla malý, slabý. Rais. To byla vůbec švanda za groš velká švanda, stála za to. Čap. Ch. Aha, myslím si, tohle bude za groš podívaná. A stálo to za víc než půl tolaru. Šmil. Proto si pospěš, sestřičko, abych ti nevhodila do trní groš nevdala se dříve. Herrm. Nebohá vdova hospodařila s kopy na groš od devíti k pěti, špatně, čím dál tím hůře. Kos. Tenkrát byl [Mareš] jistě ještě bujný. Teď mu spadl s kopy groš zkrotl. Podl. Když se jí zdálo, že stojí na vrchu slávy, spadl jí s kopy groš zhatilo se jí. Vrba. Jidášský, Jidášův groš odměna za zradu, za zaprodání. Co tu jezdilo těch zrádných, pocházejících z české krve, kterou byli zapřeli a zaprodali za jidášský groš! Zey. Zrada, bídná zrada. Nějaká zapeklitá duše za Jidášův groš tak učinila. Jir. Vdovin, vdoví groš milodar z mála. Přispěl často vdoviným grošem tam, kde bída byla, a sám v nesnázích jsa sobě ani hlasitě postěžovati netroufal. Ner. Arch. na svůj groš, na obecní groš a p. na svůj, obecní náklad, na své, obecní útraty. Stavové na svůj groš měli obilí dáti dovézti, kam bude třeba. Rez. Konal Hus tu cestu na svůj vlastní, nikoli na královský neb zemský groš. Pal. V den jarmareční seděli páni konšelé na radní síni od božího rána, tu také obědvali na obecní groš a opasek. Win. Za ta dvě léta jistě jim [příbuzným] nahradila, čím jí přispěli, když na strýcův groš v Praze studovala. Jir. Práv. Činžovní groš obecní dávka z nájemného. D Přen. okrouhlá temná skvrna mající podobu groše. Většinou měli [sedláci] ve vozech zapřažené koně a jaké koně! Samý groš po těle a na postrojích plno lesklých misek, kroužků a přesek. Baar.
 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 483 

Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 483