- hájiti ned. (co, zř. čeho) chrániti, brániti. Kdo je fanatik, ten barbar snad, jenž rodnou zem svou hájí? Vrch. Také bys mohl jiné učit pravdu milovati a ji hájiti. Jir. Dělostřelectvo a jízda hájily ústup její [infanterie]. Mach. Oheň ohrožoval celou ves. Každý hájil své. Mrš. Maďar nemilosrdně soudil toho, kdo se opovážil hájiti proti němu svou národnost. Prav. Advokát dr. Havelec hájil Fleissnera. Mach. Hájit práv svých měl jsem za povinnost největší. Zey. Hájiti louku, les, úrodu nedovolovati na ně n. k nim přístup. Až potom vyžene [pasák] do „svobody“ — kde nic nebude „hájeno“ — nebude muset „zavracet“ mlsné krávy. Baar. Hájiti zvěř, ryby chrániti je zákonem. Co si počíti v čase hájení, když nesmíte pohlédnout ani na krkavce. Vanč. Starodávné jest také rybnikářství neboli umělé chování a hájení ryb ve vodách zavřitých. H. Jireč. D Mysl. konati službu hajného. Proč by mi kníže pán nemohl tuto hájovnu dáti v doživotné užívání a sprostiti mne povinnosti hájit? Hol. My [sedláci] hajného ušetříme, budeme si hájiti sami. Kosm.
|
Zobrazeny karty 1-3 z celkem 450
Zobrazeny karty 1-3 z celkem 450
|