• hříběcí adj. k hříbě; hříbatům vlastní, z hříbat pocházející. Hříběcí kůže.
  • hříběcí, n. n. f. u koní a oslů prudký zánět sliznice nosní se současným zhnisáním příslušných žláz mízních. [Koně] nedostanou ani oubytě ani hříběcí. Klost.
 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 37 

Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 37