- kalý adj. vyhovující, kloudný, valný (obyč. ve větách záporných). Vaječníky nejsou tuze kalé upekla jsem je jen na zdařbůh. Něm. Nebylo tu pod hruší kalého stínu, ale přece stínek, stíneček. Rais. Hoši na sebe všecko navěsili, co kdo kde měl kalého: hodinky, řetízky, prsteny, náušnice. Svět. Za stav s ním [hochem] nic není, není kalého zdraví. Jir. Kalé klučiště! Statný, rovný jako jasan, nese se zpříma, nebojácně, jako pravý horák. Olb. D vyhovující mravně, poctivý, řádný, slušný. On [komorník] také není nic kalého a šidí vévodkyni kde může. Jir. Sedí tam ti radové, komisaři, ouředníci od místodržitelství, přece kalá a slušná společnost! V. Mrš. Žilky kalé v něm není, v tom luciperu. V. Mrš. Zdaž se sluší na mladou dívku [přijíždět domů v noci]? Za tím něco vězí a zajisté nic kalého. Zey.
|
Zobrazeny karty 1-3 z celkem 139
Zobrazeny karty 1-3 z celkem 139
|