• kamenice, -e f. lid. kamenné stavení, místnost zděná z kamene. V prvním dvoře [na Špilberku] jest při zemi starožitná kamenice. Hron. Za toho vedra vladyka šel si lehnout do studené kamenice. Jir. D Dial. zděná komora. Ve východních Čechách bývá [komora] vyzděna a sluje ‚kamenice‘, v níž hospodyně hlavně mléko uschovává. Jir. Máňu vzala si s sebou, by nadojené mléko odnesla do kamenice. Nov. D Lid. kameniště, hromada kamení. Lidé sem snášeli pýř, kamení a zatím planá hruška rostla. Kolem ní vyrostla kamenice. Marcha. D Lid. druh hrušek. Na stůl přišla koleda, jablka červená, žlutá, kožená, hrušky kamenice z naší zahrady. Bouš.
 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 24 

Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 24