• konstatovati dok. i ned. zjistiti, shledati, tvrditi. Lékař konstatoval [u nemocného] velikou slabost. Svět. Lékař prohlédl mrtvolu a konstatoval smrť. Baar. Prosté konstatování fakt. Vrch. Jen ve spise vědeckém by suché konstatování nebylo od místa. Ner.
 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 166 

Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 166