- levý adj. jsoucí na té straně těla, kde bije srdce; prostírající se po této straně pozorovatele. U východu z města po levé ruce stálo v Solnici za doby našeho vypravování skladiště korunní soli nalevo. Ehrenb. Uhýbá se [člověk] propasti po levé a vrávorá k propasti po pravé. Hol. Sypali se tam [Kumáni]‚ jízdecké štítky na levé a v pravé křivou šavli. Jir. Od ramena až k noze na levé straně [měla] šaty spáleny. Něm. Vzal vejce od černé slepice a zašil si je do košile pod levé paždí. Erb. Levé oko mě svrbí, něco rád uvidím. Pořek. Obrátil [průvodčí] hlavu na levo, aby levé ucho lépe slyšelo. Jir. Strakonice na levém břehu Otavy. Šim. Páni opět jako vždycky měli obě ruce levé byli neobratní, nemotorní. Šrám. Dnes zasáhl kdosi v předivo událostí hodně levou rukou, velmi nešťastnou rukou. Šrám. Ty’s zajisté dnes vstávala levou nohou napřed, že’s tak nevrlá. Svět. Snad vstal po levu, že sotva otevřel oči, již byl pramizerně naladěn. Vrba. Syn krále a dědic jediný z levého boku nemanželský. Vrch. Tvrdilo se o ní, že je z levého boku, dcerou barona N. Jir. Tech. levý závit šroubu zprava stoupající vlevo. D V politice, vědě, umění a j. pokrokový, zvl. socialistický, radikální. Bylo [mladočešství] levým křídlem strany staročeské. Mas. Na straně staročeské realisté byli by mohli tvořit levé křídlo, na straně mladočeské pravé křídlo. Herb. Zradili jsme ji [národní tradici]‚ jsouce „leví“: to jest sociálně zaujatí spisovatelé. Přít. Mnozí umělecky „leví“ malíři opouštějí zásadu čisté, absolutní výtvarnosti. Lum. Svůj výklad [o nové poesii] podává, nechávaje zaniknouti v něm řadu celých skupin, pokud nezdály se mu býti dosti levé. Lum. Levému křídlu brusičskému zdál se výraz podlehnouti, podléhati vůbec nečeským. Ertl. D nevyhovující, nenáležitý, chatrný, nesprávný. Byla vytříděna a jaksi si i libovala v tomto levém postavení. Pujmanová. Kdo sní a mlčí, vždy levý konec všeho uchopí, by hloub jen stáhnul ten vrak Evropy. Vrch.
|
Zobrazeny karty 1-3 z celkem 423
Zobrazeny karty 1-3 z celkem 423
|