- litovati ned. (koho, čeho) pociťovati útrpnost, soustrast s někým. Lituji synkův městských, kteříž neseznali, co znamená volný, bezstarostný život. Ner. Nebylo človíčka v celém městě, který by nebyl kněžnu litoval. Něm. Některá žena pláče potichu pro svou soukromou radost a sama toho užívá, sama se lituje. R. Svob. D (čeho) míti lítost, rmoutiti se, mrzeti se pro něco. [Martin] toho litoval že nezůstal ještě dnes aspoň doma. Šmil. Nelituje jeho smrti nikdo. Ner. Nemám čeho litovat. Mach. Vzali se a nikdy toho nelitovali. Jir. Sotva ta slova dozněla, litovala jich. Zey. Budete toho jednou litovat! Herb. Slova neřekl, nelitoval, nebědoval. Rais. Nejvíc litovala [Madla]‚ že si ani zazpívat nemůže v kostele. Něm. Tereza žasla, jaké hříšné peníze to stálo, ale nelitovala. Baar. Jen to si myslím, abys pro své pohodlí se neprodával, abys pak nelitoval. Jir. Lituji, ale tady se nedá nic dělat. Vach. D Náb. (čeho) pociťovati kající lítost, káti se. Těchto hříchů svých i všech jiných, na které jsem se snad neupamatoval, srdečně lituji. Zpověd. modlitba. Lituj a pros Boha, aby smazal vinu. Erb. D nelitovati čeho nešetřiti, býti ochoten obětovati, vynaložiti. Pořád ji [ženu] pobádal, aby peněz na sebe nelitovala. Svět. Nelitoval bych života, abych ji [dceru] vykoupil. Prav. Už k vůli Verunce nebyl bych litoval dobrého slova. Šmil. Zř. kladně. Syny vaše přižení [sedlák] kamsi do selských statků, bude litovati pro ně přínosů do dvorů zemanských nebude ochoten vynaložiti je. Svět. Odbýval je [úkoly]‚ jako by času na ně litoval. Mah.
- lítovati, litovati ned. dial. koledovati s lítem. [Lítovnice chodily]‚ „lítovaly“, zpívaly. Jir. S lítem tím chodí [děvčata] od stavení ku stavení a točíce jím „litují“, totiž zpívají žalozpěv o mukách matky boží. Jir. V. t. lítování.
|
Zobrazeny karty 1-3 z celkem 528
Zobrazeny karty 1-3 z celkem 528
|