• lokáč, -e m. zř. kdo loká. Právě tak se věc má s nenasytným krve srbské lokáčem Turkem. Hol. D Lid. vymleté místo, zvl. v cestě, kaluž. Na vysočině všude zůstávaly kalužiny a lokáče. Hol. Stékají se na něm [na dně koryta] odevšad prýštící se temence vod, slévající se místy v dosti hluboké, mrtvé kalužiny a bahnité lokáče. Klost.
 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 25 

Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 25