- na 1. (v pl. nate) citosl. vybízející k přijetí něčeho. „Na!“ řekla a podala jí rohlík. Čap. Ch. Ještě se napij, na, napij se na bratrství. Baar. Tak nate, zabručel a ukrojil jí pořádný kus krajíce. K. Čap. Mezi lid rozhazoval desetníky. „Nate, lidičky, sbírejte!“ Rais.
- na 2. citosl. dial. v německém prostředí no, nuže. „Na!“ vykřik kočí, komoň frká, a juž kola hrčí. Heyd. Vyšinul se na kůň, zavolal: „Šimla, na!“ Kosm. Ah — tady je pěkně, na, však nemusíme odtud pospíchat. Jir. Na, ve Zdicích bude Suchářípa hned po poledni. Čap. Ch.
- na předl. s akus. vyjadřuje hořejšek n. povrch věci, osoby a p., ke kterému děj směřuje n. dospívá. Rozložila knihy na stůl. Šmil. Na hráz vystoupila třetí osoba. Šmil. Napsal tužkou něco na papír. Pfleg. Přiklekli na stupeň k oltáři. Šmil. Ubíral se na lože. Baar. Do zbraně! … Známá nota: na koně! na koně! Jir. Vzal pušku na ramena. Šmil. Smála se, když ji vzkřísili a když jí led na hlavu kladli. Zey. Hoši [na pastvě] na hlavy se staví, po rukách chodí. Baar. Vzala Terynku na ruku. Šmil. Padl na kolena. Baar. [Poražený] vezme za trest vítěze na záda. Zey. Ó, bych byl zdráv a na nohy mohl skočiti. Jir. Kůň stál — pouze z nohy na nohu přešlápl. Baar. Křičela, jako když ji na nože bere. Čap. Ch. Zalekla se, jako by někdo strach na ni hodil. Jir. Odpoledne připadl mu Hukal opět na mysl vzpomněl si na něj. Šmil. Musímť hradnímu na srdce vložiti, aby podobných lidí do hradu nepouštěl důtklivě uložiti. Jan. Mraky zoufalosti na mou duši lehnou. Vrch. Kaplan Fabián vzal na se úlohu, již farář naň vznesl ujal se úlohy. Šmil. Brával vždy vinu na sebe a odprošoval ji. Svět. D vyjadřuje zvl. povrch těla při výrazech odívání a podobných. Vzala na sebe, co nejlepšího měla. R. Svob. Šla v střevících na bosou nohu. Jir. Pouto na nohu a na ruku pro toho, kdo několikrát neposlechl. Jir. Mlha brala na se tvar určitý nabývala tvaru. Zey. Domněnky jeho braly na se barvu pravdivosti nabývaly rázu. Šmil. Žárlení vzalo na sebe nebezpečný ráz. Herb. Vybranějšími slovy nápady své pronášela, vážnější tvář na sebe berouc. Sab. D vyjadřuje místo, zvl. zvýšené, k němuž děj směřuje n. dospívá a na němž někdo stane n. spočine. Přiběhli na vrch za městečkem. Šmil. Dochází večer na zahrádku do zahrádky. Jir. Zeď přelezl a stoupal k milé na balkon. Mach. Kristus vstupoval na nebe. Zey. Já šel rovnou na zámek. Jir. Ubíral se na Hradčany na Loretánský plac. Pfleg. Přišel za svým povoláním na Šumavu. Šmil. Odešla na komoru prohlédnout zásoby do komory položené ve vyšším patře. Podl. Chodil někam až na Smíchov. Šim. Už nemám vyjíti v čem na ulici! Mach. Vraceli se na faru. Šmil. [Stařec] vyšel tiše na síň do síně. Jir. Chodila s místa na místo. Pfleg. Chůze se strany na stranu. R. Svob. Sežeňme je [nepřátele] z Malé strany, a pak budeme volni na všechny strany. Jir. Holčička mi zrovna přišla na svět narodila se. R. Svob. Chtěl jsem, než tě pošleme na věčnost, abys měl jasný pojem o věci usmrtíme. R. Svob. Přivedl ji na pravou cestu. Šmil. Vyplaven byl [příběh] z hlubin zapomenutí na povrch. Kronb. D vyjadřuje osobu n. věc, do jejíž těsné blízkosti n. do jejíhož úplného hmotného dotyku něco směřuje n. dospívá. V průjezdu vrazil na faráře. Šmil. Musil dobrou hodinu jíti, než přišel na myslivnu. Třeb. Narazil na stolek a opřel se oň. Šmil. S náprstkem na prstu zasedala na roh stolu a prohlížela proti světlu defektní místa. Šim. Tluče někdo na vrata. Pfleg. Vozy strženy šikem napříč, kolo na kolo, tak že se slily v dlouhou hradbu. Jir. Přitiskla své rty na jeho ústa. Šmil. Promočená košile lepila se na tělo. Baar. Zarazil se. Jako by byla ledová ruka naň sáhla. Šmil. Malovala na chaloupku samá srdce červená. Vrch. Maluj čerta na zeď, a jistě se ti ukáže straš. Paleč. Černé na bílém četl to farář s kazatelny a přibil pak na dveře chrámové. Baar. Příchozí pověsil plášť na kolík na stěně. Jir. Přikázala, ať se dnes nikomu neukazuje na oči nepřichází do styku. Ben. Po celý týden již nevycházel na lidi mezi lidi, do společnosti. Herb. Znamenitý muž postavil se hnutí tomu na čelo do popředí. Win. Srnec postavil se zrovna na ránu do rány. Šmil. Brali si nás jednotlivě na mušku a sestřelovali nás s koní. Baar. Přišla kosa na kámen nepovedlo se. Pořek. D vyjadřuje osoby n. věci, které se k sobě v prostoru n. čase hromadí, čímž se event. děj zesiluje, stupňuje. Všeobecná pokleslost duševní a terorism panujících koterií plodily zlo na zlo. Herb. Rána na ránu, a zvěř prchá. Mácha. [Stařena] udělala kříž, dva, a zase říkala a zase kříž na kříž. Jir. Všechno kvapilo ráz na ráz. Herb. D vyjadřuje hranice, mez, až po kterou něco směřuje. Záclona, splývající až na zem. Jir. Nohavice dosahovaly jen na kotníky. Něm. Na kůži promoklí vraceli se poslové jeden za druhým. Svět. Povýšila [věda] i život praktický na stupeň dříve neznaný. Sab. Pavel hluboký, ve všem dumavý a bádavý až na dno, přemýšlel o své lásce. Pfleg. Portýr se uklonil s onou úsměvnou pokorou, na kterou se za kavalírské zpropitné služebnictvo hostinců vždy sníží. Ner. Bude to trvat rok, než dojde na vdavky. Herrm. Přivedla ji na žebráckou hůl. Hol. Nikdy se mu nedostala [matka] na kůži nevyzrála na něho. Prav. Čekali jsme, až přijdou [vojáci] na dostřel. Dur. Nemíti bystrou ženu, byl by hospodařil s krávy na kozu. Baar. Také na tebe došlo! stihl tě trest. Hol. Podle němč.: Čekali, až přijde na ně řada až na ně dojde. Kronb. D vyjadřuje místo, ke kterému v prostoru něco bez jiných zřetelů směřuje. Odtud jde pěkná pěšinka na východ východním směrem. Pfleg. Slunce se kloní na západ! Vrch. Jel na Bamberg, odtud chtěl přes Cheb do Prahy. Jir. Opustil město, přímo míře na statky otcovy. Pfleg. Na horách nesou se slova lehounce na dálku vzduchem průzračným. R. Svob. Zmítané větrem na všechny směry plynové plameny na rozích blíkaly. Čap. Ch. Proti malým dušičkám, které se na venek původními staví, volejmež jen vždy stigma Kollárovo. Durd. D vyjadřuje vůbec hmotný n. nehmotný cíl, k němuž něco bez jiných zřetelů směřuje. Vyjít si na vzduch. Nechoď na dešť. Us. Zítra půjdeme na ranní vlak. R. Svob. Šla na výroční trh. Šmil. Nechodila už ani na mši. Zey. Vitouš musil na vojnu. Pfleg. Fortunat na krejčovství se dáti chtěl. Prav. Ze spisů latinských leccos na jazyk český překládali. Goll. Díval se na hodinky. Jir. Spal pokojně a tvrdě; Dobrovský si naň posvítil. Šmil. Justice veřejného mínění zastihuje i přestupníky, na něž psaný zákon zpravidla nedosahuje. Čap. Ch. Přivedl řeč na rodinu Šťastných. Šmil. Šla naň mdloba. Šmil. Přišla na něj dřímota. Erb. Na žaludek chytla se rakovina. Herb. Přivedeš život svůj na šťastný konec. Šmil. Kdo jí v tom brání, ten ji uvádí na zkázu. Prav. Rádi by nás připravili na mizinu. Paleč. Krám se dědil s otce na syna. Ner. Volební reforma má vyjít za několik měsíců na světlo. Mach. Tak jsme se dostali na literaturu, hlavně na Byrona. Šim. V té chvíli vyloudil se mi na pamět obraz jiný: na dlouhém laně zavěšená svítilna. Čap. Ch. Nevezmu si to na svědomí! R. Svob. Přátelé Staré Prahy vzali na vědomí věnování dr. Podlipného s velikou reservou. V. Mrš. Taková věc jde člověku na rozum, že se mi zdá, já že se musím zbláznit může vésti k šílenství. Hál. A jak se mu ta prostá modlitbička náhle líbila. Divil se, že jí dosud nepřišel na chuť. Baar. Jaroslav nemohl Marii přijít na jméno huboval na ni. Hál. Pomyslila si: „Tudy na to!“ R. Svob. Ach, já nebohý, co ještě zkusím, ale dobře tak na mne, proč jsem neposlechl. Něm. D vyjadřuje závěr, rozhodnutí, stav, k němuž něco směřuje n. dospívá. Pupence zkoumal a z nich na květ i na ovoce už soudil. Baar. Vzezření jeho bylo ušlechtilé a ukazovalo na více než na krčmáře. Jan. Třešně měly poupata na rozvinutí. Rais. Ani času neměli, obrátiti se na útěk. Jan. Radě v čelo dal Jana, na kalich jenž přestoupil ke kališníkům. Heyd. Dáti se na pokání. Zey. Ruka zůstala poněkud ochromlá, a tak dán na odpočinek pensionován. Pfleg. Chlapec na ženění. Hol. Máte na výběr. Šmil. Jde toto zboží na odbyt? Mach. Do kostela ona nepojede, vždyť je na každou chvíli těhotná co nejdříve porodí. Něm. D vyjadřuje osobu n. věc, k nimž děj nepřátelsky, nepříznivě směřuje. Děsivé pomyšlení, půjde-li bratr na Antonína, oboří-li se na něj a bude-li na něj zlý. Jir. Jedu do boje, na nepřítele. Erb. Páni nám ukradli milosť panovníkovu! Vzhůru na pány! Šmil. Vzal na nás hůl. Šmil. „Mlčíš!“ křikla na mne matka náramně rozhorlena. Ner. Žena, na niž nic zlého nevíte. Svět. Budu na tebe žalovat! Zey. Budou se báti, abychom si nemyslili, že na nás nějaké klevety donášejí. Svět. Hrál [šachista] na mne již po třetí týž nový gambit vlastního vynálezu. Čap. Ch. Pán Bůh poslal na něho těžkou nemoc. Baar. Je ustavičně jako na celý svět rozhněvaný. Baar. Podezření na ně vzrostlo. Herb. S pláčem vykládala, že kdyby se něco ztratilo, že by to bylo na ni. Baar. Ó, nehodný! Trest boží na tebe! Zey. [Ti lidé,] to je metla na nás! Něm. Na tak těžký úpal hlavy pomoc jiná není nežli mladé jarní listí z lesní jahodeni. Ner. Pomýšlí se na to, zavest na staré mládence daň. Ner. D vyjadřuje osobu n. věc, k jejímuž prospěchu, užitku něco směřuje. Matka na ně [na děti] prala a záplatovala. Něm. Jsme zadluženi, platit na tebe dále už nemůžem. Baar. Statek dám psáti na muže. Svět. Dva kusy pole padnou na obě děvčata, čímž slušně budou vybaveny. Šmil. Příspěvky na kostely, na dobročinné ústavy. Svět. Vymyj na cikána celý rybník, cikánem zůstane. Šmil. Na koho se nedostala číše, tomu nalito do pivní sklenky. Čap. Ch. Vždy je na prospěch, šetříme-li výrazů méně prostých na věty, kde jich opravdu potřebujeme. Zub. Od roku 1789 přicházely na něho noviny z Prahy, které tam vydával Kramerius na jeho jméno. Herb. D vyjadřuje osobu n. věc, ke které směřuje nějaká žádost n. prosba. Nevezmete-li mne sebou, půjdu na obec budu se dožadovati zaopatření od obce. R. Svob. A na mne si přijdou, abych jel volit jeden den ty, druhý zas ty. R. Svob. Básník napsal na redakci denníku „Vpřed!“ velmi lyrický dopis. Čap. Ch. D vyjadřuje při určeních časových mez, k níž něco směřuje n. dospívá. Kniha tato obsahuje výbor dalších mých prací od roku 1892 až na dnešní dobu napsaných. Vrch. Šlo na jedenáctou hodinu. Šmil. Táhlo na poledne. Jir. Čtvrt na osm. R. Svob. Bylo pozdě na noc. Mácha. S nebožkou byl na čtrnáctý rok. R. Svob. Polehounku míjela zima s roku třicátého sedmého na osmý. Kos. Tak v těžkých starostech z noci na den žil — ze dne na noc se mořil. Baar. Na samu už noc přivlíkl [hospodář] kočár pana gubernialního rady když již nastávala noc. Baar. Práce byla [pro lupiče] snadnější, než se báli; padalť na den sníh a fičel silný vítr krátce před rozedněním. Staš. D vyjadřuje časový úsek, v kterém něco probíhá, trvá, na který je něco určeno. Lojzík mu psal, že pošle k němu syna na prázdniny. Baar. Byly případy, že mi dávali na měsíc až pětačtyřicet zlatých. Šim. Lišák odsouzen na dvacet let. Jir. Na mžik dívka k síle životné probrala se z mdloby. Čech. Máme už v zvyku si na neděli nechat politiku. Ner. Tham Věka na dnešek pozval k sobě. Jir. Přišel na kratičký čas. Šmil. D vyjadřuje časový úsek vůbec, do kterého se něco zařazuje. Na den svatého Rufa na poli Moravském krev česká tekla proudem. Furch. Nejmladší synáček na svatého Václava měl ponejprv kalhoty. Prav. Odjel a teprv na druhý den vrátiti se měl druhého dne. Sab. Dáme se na druhý týden v tichosti oddat příští týden. Podl. Na podzim za chladného deštivého dne dala si ji zavolat představená kláštera. R. Svob. Dial. na rok příštího roku. Brumovští chystali se stavěti školu teprve na rok. Herb. Její šaty byly zamčeny, aby děvče na poslední chvíli svou vůli neprovedlo. Podl. Je v pořádku, aby ses na stará kolena také trochu pobavila v stáří. Štol. No, milostpane, to sem přišla hned na začátku pěkná štěnice! Herrm. Na konec si opakoval starcova slova, že toto setkání nebylo poslední. Ben. O poměrech v Istrii na tenkrát mlčeti můžeme prozatím, nyní. Pal. Na ten čas věc asi tam dospěla, že měla by se lišiti duševěda od dušepisu, jak liší se přírodověda od přírodopisu v nynější době. Mas. Měl u tetinky nařízenou audienci na hned. Čap. Ch. Kočí již má výpověď, byl propuštěn na hodinu na hned. Prav. Měl svoje a na tu hodinu se mohl oženit ihned. Svět. D (podle němč.) vyjadřuje věc, po které něco časově následuje. Nemoc její ustupovala zdlouhavě; na několik jasných okamžiků následovaly zas celé dni v polospánku ztrávené po okamžicích. Svět. D vyjadřuje časovou následnost a zároveň popud, důvod. Na tato slova trhla sebou Adelaida. Pfleg. Brzo se na lehké klepání moje jemné „Vstupte!“ ozvalo. Mácha. Hus ani na tisícero rukojemství propustiti se nemůže. Pal. Občas vytáhli [rybáři] jednu i dvě [ryby] slušné velikosti, na pateré, šesteré zalovení. Kun. [Najatí sluhové] pouze na objednání přicházeli. Zey. Bylo to ponejprv, že ji babička k tak velké slavnosti na matčiny prosby dovolila. Svět. Nechtělo se mu v hospodě pít na radost. Jir. Pil na vztek. Hlad. Přicházím jako na zavolanou. Šmil. Kníže na ránu stonal — v lázních se kdesi hojil. Baar. Zavedli je na jejich lístky na místo, odkudž bylo výborně viděti. Jir. Zastavárna, půjčující na praskrovné percento i na nejmizernější hadr. Ner. Běláček slyšel na to jméno. Baar. Nepoděkoval ani na jediný pozdrav. Šmil. Na barák si vypůjč, co chceš. Svět. Na vraždu je kriminál. Ner. D vyslovuje přibližně, do jaké míry něco sahá. Své lampy rozžehlo si na sta mušek v trávě. Mach. Padolím táhlo na šedesát tisíc Prusů a Rusů. Jir. Znám ho na patnáct let. Herb. Českých vydání [„Babičky“] je na patnáct. Jir. Synové tohoto vznešeného plemene mívali něžných poměrů někdy až na tucty. Svět. D vyjadřuje míru přesnosti. Cisterny vyschly na kapku. Jir. Byl vyhubován, že neudělal na puntík věc tím pořadem, jak si to otec přál. Til. Onen pán byl již tenkrát na vous tak starý, jako je dnes. Ben. Psal je [modlitby] pečlivě v linkách na čárku odměřených. Jir. Vypočetl ouroky na halíř. Pfleg. Na groš ženě peníze na stůl vysázel. Baar. Vše se u něho [pana rady] dělo na sekundu, na chlup. Svět. D míru přesnosti vyjadřuje také spojení až na významu zahrnujícího. Vyčerpala až na poslední krejcar své úspory do posledního krejcaru. Her. Rádi by celý ten domov vzali s sebou až na nejmenší drobnost i s nejmenší drobností. Ner. D a také významu vylučujícího. Děti byly až na Mařenku bledé vyjímajíc. Šmil. Vše bylo až na polívku, která úplně vystydla, výborné. Svět. Všecky tvrze zmizely až na nepatrné stopy s povrchu země. Jan. D vyjadřuje vůbec míru, množství n. stupeň. Ocásky mají [koně] sotva na prst dlouhé. Baar. Dostávali jich [anonymních dopisů] na koše. Herb. Posměšky jejich vyprovázely ho na hodný kus. Jir. [Dcera] je nemocna na smrt. Til. Lituju vás, že žijete na samotě. Musí tam být na smrt nudno. R. Svob. Ani na krok se nehnu od našeho ubohého dítěte. Ben. [Magnát] mi na krev ztýral žebrající děti. Heyd. Má svých povinností na vrchovato. Ben. Že bys nehuboval — vždyť nestrojím na kolikero. Rais. Ředitel se na polovic od něho odvrátil. Hál. Způsobem na výsost plebejským lichotí davům. Staš. Když se asi na čtyřicet kroků k hájovně přiblížil, spozorovali jej oba muži. Šmil. Přál si potajmu na sto mil od hrozného obrazu vzdálenu býti. Svět. Zaplať Pánbůh na stokráte. Kos. Rád bych se podíval na člověka, jenž by si sám a na jedenkrát takovou požehnanou kupčichu obejmouti troufal. Havl. D vyjadřuje účinek, následek, výsledek. Rozřezat dříví na menší kusy a pak rozsekat na drobno. Us. Na kusy lebka jeho roztřepena. Čel. Kolo bylo na hadry na kusy rozbito. Čap. Ch. Všechno to dřevo složili na velikou hranici. Herb. Scvrklý, na kost a kůži vyschlý vápeník. Baar. Oba [ořešáčky] se ujaly a rostly na radost hospodáře neobyčejně bujně. Baar. Je rozumným lidem na posměch. Ben. Študýruje pořád na eminenc — no, bude z něho dochtor. Rais. Postoupil na vrchního správce. Hilb. Zora celý kraj na růžovo zbarvila. Zey. Židlochovský chlum zčernal na uhel — poslední jiskřička slunce zmizela s povrchu země. V. Mrš. Toť je věc na kriminál! trestná. Herrm. D vyjadřuje nástroj, pomůcku. Hrál na housle. Mácha. Jako by se byl na roh učil v konservatoři. Mel. Cosi zazvonilo v zámku na divoký, jako rozlítaný zvonec. R. Svob. Co kdo kde slyšel, o tom chtěl se přesvědčiti na vlastní oči. Jan. Mohl naň [průvodní list] cestovat do Uher, do Polska. Svět. Přísahala na kříž, na starý památný, rodinný kříž. R. Svob. Že v těchto končinách rodinného svého domu nikdy nebyl, na to by byl chtěl přísahu složit. Svět. Co jsem slíbil, budu držeti, tu máte na to ruku. Prav. Na své svědomí, rcete mi, víte něco zevrubnějšího o ní? Pfleg. V Žižkově jsem spatřil oku slzu, na mou duši. Heyd. D vyjadřuje účel něčeho. Připíjelo se přátelům na zdar, nepřátelům na zmar. Herb. Chodíval jsem na třešně, na jahody. V. Mrš. Ty bys moh’ o vagacích ke mně chodit, na tu latinu. Jir. Přišel na návštěvu. Baar. Zůstaň u mne na noc přenocuj u mne. Erb. Vydal se na vandr. Jir. Vzkázal mu, aby ho na několik slovíček navštívil. Svět. Na věrnou mou památku hleď sobě pilně kolovrátku. Erb. [Zpěvačka] vystoupí na zkoušku. Čap. Ch. [Muž] podíval se na znamení marnosti kamsi stranou. R. Svob. Já jí na šaty koupím. Prav. [K čeledínovi:] Tu máš ode mne na útratu. Baar. Sotva mu tolik [peněz] zbylo, aby na cestu měl. Ehrenb. Měl jsem v záložně pět stovek na přilepšenou. Šim. Šaty na všední den. Us. Kalendář na tento rok kladl, že silnice loupežníků prázdné nebudou. Jir. Rodiče nechtěli své dcery k sprostým komediantkám na stravu dávati. Čech. Slečna zadělává na knedlíky. Šim. Zastavil se na sklenici čaje v kavárně. Merh. Hospodyně uměle husu krmí na játra. Hol. Ženo, něco na zakousnutí a na zapití! Jan. Tolik darů měla na rozdání! Maj. Toho času byl onen domek na prodej. Rub. Fabrika na lucerny. Sab. Vystávaly hodiny a dny ve frontách na chléb. Maj. Počal dělati povřísla na pšenici. Rais. Vybalil škatulku na barvy. Jir. Potřebuje dříví na krovy. R. Svob. Trh na plátna. Jir. Honba na lišky. Zel. Polsko vešlo s Ruskem ve spolek na výboj i odboj. Osv. Směnka na pět set. Svob. Úpis na tisíc korun. Us. Zakázka na dvacet centů žlutého dřeva. Pfleg. Poukázka na lóži [v divadle]. Hál. Monopol na prodávání mouky. Ner. Lid nám táhne na pomoc! Slád. Nedávám na oplátku — rád jsem, že jste pomoc přijali. Baar. Házíte anonymy na pospas plamenům. Herrm. Na odiv vyloženy jsou nejvzácnější slovenské památky naše. Šmil. Bral ji na radu. Vrba. První, co si babička na starost vzala, bylo pečení chleba. Něm. Nebylo by záhodno, abychom věc znova na přetřes vzali? Kos. Máš na vybranou, co uděláš? Ner. Hukalovi dejte jich vysázeti deset na pamětnou. Šmil. Snad si nemyslíte, že spisovatel je něco jiného než na příklad já nebo vy? R. Svob. Jazyk a nosíček Konipasův byl daleko široko na slovo brán. Šmil. Tato otázka byla vodou na mlýn Arnoldiho přišla mu vhod. Jir. Blýská-li se za jasna, blýská se na časy. Hol. D vyjadřuje způsob. Líbí se jim šátek, jejž babička na placku vázaný má pod plachetkou. Něm. Měl na sobě klobouk na tři facky, jak se říká. Něm. Šel na jisto, jako by tudy chodil denně. Dur. Vyprat z jedné vody na čisto. Us. Peníze měl zavřené na klíč. V. Mrš. Jedl a kouřil na útraty Martinkovy. V. Mrš. Stát budu za tebe a půl Písku nám dvěma na dluh dají. Baar. Jedli a pili na křídu. Baar. Ne víno, borovičku chtěl Dusil na lačný život. Herb. Brambory na loupačku. R. Svob. Mlýnské kolo na spodní (svrchní) vodu. Us. Skokem byla u dveří, které na dvojí západ zamkla. Svět. Kabát, šitý na míru. Preis. Měla na ramenech na cíp přehozený šat. R. Svob. Žena obutá na boso v trepky. R. Svob. Na sucho odplivl i zvážněl. Čap. Ch. Klec visí na křivo. Herb. Platívali les na stojato, kterýž porážeti pak dávali sobě sami. Win. [V Cařihradě] se i kámen prodává na váhu. Ner. Měřiti dříví na couly, sukno na metry, na lokte. Us. Někde byl [zámek] na jedno patro, někde na dvě. Havl. Sušárna na kámen stavěná. Svob. Na čtyři ruce mohou děvčátka hráti. R. Svob. Verse původní [románu]‚ psaná na pokračování. Lum. Redaktoři dostávali služné na dvakrát, na 1. a 15. každého měsíce. Herb. Vyřiď mu to na mé zodpovídání! Třeb. Selka má na pilno. Vanč. Tu se takový plebejčík odvažuje stavěti se mu [císaři] na odpor. Hol. Každou ženskou na potkání objímal. R. Svob. Gabriela uhodla na první pohled, jak měkká povaha se v krásném jinochu skrývá. Svět. Dělo-li se něco, pak se to dělo na zapřenou tajně. Svět. Šidili ho [faráře] při desátcích, jak mohli, a pořád s ním byli na kordy v rozepřích. Herb. Důchodní smál se na celé kolo z plna hrdla. Šim. Ty veselohry všecky jsou na jedno kopyto. Just. Byl vydán na milost i nemilost hospodyni, slepě jí věřící. Baar. Nepochopují, jak mohli sváděti boje na život a na smrt o žabí chlup. Herb. Má sestra se roznemohla na neštovice. R. Svob. Churavěl na dnu. Jir. Rada netrpíval na závrať, ale v tomto okamžiku točila se s ním modlitebnice. Svět. Paní tvořila si na svůj vrub rozumy, pravé i nepravé. Šmil. Vyhraješ na každý způsob určitě, jistě. Her. Náš pan farář — takový dobráček na pohled. Baar. Nejednou ošemetně, jak prý se domnívám já a jak na oko připustil on. V. Mrš. Nikdy nenabyl již plného vědomí, na štěstí, pane, i na neštěstí. Ben. Slang. Fakticky je disciplina jednotlivých klubů velmi volná — poměrně nejpevnější u socialistů, ale ani tam není v každém případě na beton zcela pevná. Přít. Stav. zdíti na maltu, na sucho a p. Výr. práce na zakázku, na objednávku. Obch. poslati zboží na dobírku, na účet, na vlastní nebezpečí a p. Účtovati na prospěch zapsati na pravé straně účtu, na straně „dal“. Peněž. ukládati peníze na knížku, na úrok a p.; půjčiti na směnku a p. Mat. a na druhou (a2) a p. umocněno dvěma. D vyjadřuje zvláštní vztah, zřetel, poměr. Sigmund byl sice štědrý na sliby, ale ve skutcích zpozdilý. Pal. Je nás na počet mnohem více. Bes. Zkoušel jsem nabytou pamět na její pružnost. Čap. Ch. Tech. namáhati materiál na tlak, na ohyb a p. Chudobné domky, na něž byl Pohořelec tehdáž bohat. Svět. Rok na ovoce neobyčejně úrodný. A. Mrš. Hustopecký trh byl na koně zvláště vyhlášený. Herb. Na krásu žádný anděl se jí nevyrovná! Heyd. Z jednoho komína ten kouř není, na to je příliš silný. Hol. Na to nestačím. Us. Poznal pouhým sluchem, kulhá-li [kůň] a na kterou nohu. Baar. Domovnice byla na jedno oko slepá. R. Svob. Čechové, nejsouce na rozum padlí, věděli, co znamená taková odpověď. Jan. Řekla mi, že se tam na práci a stravu sice dobře mít budu, ale že je to již v Němcích. Svět. Dali si trochu na čas v apatyce s těmi pilulkami nespěchali. Šim. Je toho na jednoho až dost. Jir. Bártův Josef jevil na svůj mladý věk vážnou povahu. Šmil. On sám [učitel hudby] byl velmi nábožný a na jednu hodinu vyučování připadly tři čtvrti na výklady o smrti, nebi a spasení. R. Svob. Jsi mi na měšťana příliš po vojensku oděn. Jan. Ten člověk vypadá na rasa nebo na někoho, kdo žere psy. Knap. D vyjadřuje osobu n. věc, které se něco vůbec týká beze všech jiných zřetelů. Stěžoval si na trampoty vojenské služby. Svět. Cimbura o řeči lidské se nikdy nestaral a na ně nedbal. Baar. Ptáte-li se na osoby [veselohry]‚ i ty zvíte. Bes. Vzpomeň na svou chudou matku. Mach. Zdola zněl smutný hlas zvonku, upomínaje lid na modlitbu za zemřelé. Mácha. Spoléháte se na to, že paní moje své služebnictvo propustila. Zey. Chystá se právě na odchod. Pfleg. Arcibiskup vítal je [Čechy] řečí velmi laskavou, narážeje také na spory mezi sborem a papežem. Pal. Poslouchej, Josefe, nebereš ty na mou Karlu? Štol. Moje matka držela na jinší mrav. Krás. Při všem dávám na radu a náhled tvůj. Šmil. Míchat se do cizích věcí se nepatří ani na starou babu. Ben. Zvyklý je na hlučný, činný život. Jir. Div neplakal žárlivostí na celý tennis. Čap. Ch. Vláda dostala zálusk na jeho poklady. Ner. Nároky paní kontrolorky na pensi byly pochybné. Her. Měla na kaši chuť. Erb. Pozor na něj [sedláka]! Spolčuje se se zlodějem! Šmil. Slova ta měla na Pecúcha opravdu překvapující účinek. Herb. D předl. s lok. vyjadřuje hořejšek, povrch, plochu n. podklad, na kterém něco leží n. je umístěno. Mistr se otočil na patě. Herrm. Blažej v žaláři dlí na kolenou. Heyd. Musil se živnosti, na které seděl jeho rod, vzdáti. Baar. [Kůň] sotva na nohou se drží. Baar. Obročnímu vyvstal na čele smrtelný pot. Šmil. Mrazem jim krev na ranách mrzla. Jir. Co je pravé, to se samo chválí, i když se na smetišti válí. Baar. Na návsi je převeselo! Ner. Nic netrvá na světě věčně. Pořek. Chvěla se na celém těle. Jir. Výraz překvapení na tváři dobré paní. Zey. Binokl na očích kráčím si květnatým dolem. Ner. Čtu to černé na bílém napsáno zřetelně, určitě. Herrm. Erbovní list na pergameně. Jir. Gubernium bylo sice zrušeno — ale pouze na papíře jen de iure, zdánlivě. Baar. Šafránková už je dnes na prkně mrtva, nebožka. Něm. Leknutím se třese celá, div na místě neomdlela hned, v té chvíli. Erb. Měl jenom klusáka na mysli jen na něj myslil. Jir. [Tereza] mlčela, majíc na paměti školu Kypienovu připomínajíc si ji. Jir. Má nejméně deset lidských životů na svědomí zavinil jejich záhubu. Zey. Jedna [panna] krásnější než druhá, div že kralovic na nich očí nenechal. Erb. Cítil jsem část viny na sobě. Šim. Blažena stála na svém neustupovala od svého rozhodnutí. R. Svob. D zvl. povrch těla při výrazech odívání a podobných. Měl na sobě černý kabát. Jir. Odbalil šátek, jejž nosil na krku. Šim. [Evička] je [střevíce] měla na nohou. Svět. Na nich [chlapcích] to všecko jen hoří rychle šaty roztrhají. Šim. Mladá holka má na sobě mít kousek masa. Herrm. Podívejte tuhle na tu [krávu]‚ všecko na ní hraje je plná života. Rais. D jest na kom, aby… někdo má povinnost, úkol, aby… Jest na nás, abychom zaujali k předmětu svého myšlení poměr nejtěsnější blízkosti. K. Čap. Na mně jest, abych tě za odpuštění žádal. Svět. Na člověku jest, čerpati z něho [božího zjevení] poučení. Šmil. Na Pekovi bylo, aby vyrazil ze zálohy právě v momentu, když se Turci zcela soustředili na útok. Hol. D vyjadřuje místo, zvl. vyvýšené, v němž je něco umístěno. Noc, kterou strávili Chodové na zámku v šatlavě. Jir. Na starém hradě bylo množství diváků. Mácha. Spát jsem musel na půdě. Rais. V kasárnách na Hradčanech. Ner. Na Král. Vinohradech, na Žižkově, na Kladně. Na Malé straně zná soused souseda velmi dobře. Ner. Na Střeleckém ostrově, na Islandě, na Korsice. Shlédla, že se na faře něco sběhlo ve faře. Jir. Host oklepával sníh na síni v síni. Baar. [Cestující] zde na sále obědvali. Rais. Ten [list] budou úředníci na kancelářích lidu předčítat. Jir. Na statku panoval ruch. Šmil. Na hospodách se Hájka ptávali, odkud si to děvče veze. Něm. Hrál na burse. R. Svob. Na plese objevil se v čamaře. V. Mrš. Země na východě ve východních krajích. Heyd. Hájovna stála na konci vsi. Šmil. Úklidno tu máte jako na kraji v nebi. Baar. Býti na školách na gymnasiu, na konservatoři, na poště a p. Profesor na gymnasiu, na reálce, na universitě. Učiti na měšťanské škole, na průmyslovce, na obchodní škole. V zimě na vesnici není kale co dělat. Rais. Huláká jako na lesích. Pořek. Arch. Hrabě Antonín z Valdštejna, pán na Litomyšli. Jir. D vyjadřuje věc n. osobu, v jejíž těsné blízkosti n. s níž v dotyku něco je. Když se vy páni na Vltavě a na Labi, na Moravě a Hronu nechcete učiti jazyku svému mateřskému, budou se za vás učiti v Paříži při Vltavě atd. Havl. [Vesnička] na velké silnici. Ner. Musili jsme brát vesnice na zdař Bůh — jak na cestě leží. Baar. Pán již chvíli kaplana i hajného měl na mušce bedlivě pozoroval. Šmil. To moje děvče před nikým vody nezkalí, a ustavičně je jim [lidem] na ráně, jako řepa u cesty v cestě, překáží jim. Něm. Jsou vrahovi na stopě. R. Svob. Zaplakala lidem na očích jen jedenkrát před lidmi. Svět. To se mně na vás líbí u vás, při vás. Jir. Na tom není pravdivého slova v tom. Svět. Nerozumím tomu [filosofu]‚ ale něco na tom je má to něco do sebe. K. Čap. (Podle němč.:) Tys nejstarší a první jsi byl na řadě došlo na tebe nejdřív. Til. Na kom pak je dnes řada, aby určil předmět pro zábavu? na kom je, aby… Ner. D vyjadřuje osoby n. věci, které jsou nějak nahromaděny, nakupeny. V kavárně sedali jsme hlava na hlavě. Heyd. V lavicích ani místečka. Člověk na člověku, samý burnus, plášť. Jir. Kraj byl makovým kryt polem, květ na květu. Mach. [Bylo v zahrádce] růží keř na keři. Třeb. Tu si musím namluvit, a kdyby hrom na hromu — Stroup. Zde je chyba na chybě množství chyb. Šal. Domnívám se, že by Praha byla městem zaostalým, kdyby neměla kavárnu na kavárně, hospodu na hospodě, cukrárnu na cukrárně. Přít. D vyjadřuje mez n. výsledek, k nimž děj dospěl, u nichž se ukončil. Pověděl, na čem král s radou zůstali. Jir. Komtessa setrvala na svém úmyslu. Vrch. Od koho posměch pochází, na tom se skonává. Šmil. [Písař a prodavačka] shodli se na ceně. Stroup. Již byl na tom, že nepůjde nikam rozhodnut. Něm. Přestávaly jsme na tom, že jsme na ni hleděly co na novicku obzvláště horlivou. Zey. Francouz má na světě svém francouzském dost. Ner. Nebylo na tom dosti, že hrabě střílel jako zběsilý. Herb. D vyjadřuje účastenství, přítomnost při něčem. Nemyslila na to, že je Kovář na mši přítomen mši. R. Svob. Přisedl na hlavní zkoušce feriálního koncertu ke klavíru jakožto doprovázeč. Čap. Ch. Býti na koncertě, na akademii, na představení, na hodině, na cvičení a p. Býti na vojně, na pensi, na odpočinku, na výměnku. To bylo na manévrech příbramských za manévrů. Mach. Mít studenty na bytě. Svob. Vy jste ustavičně na cestách. Vrch. Přese všecko špehování nezastihla ho na jediném neslušném pohledu na jinou ženštinu. Svět. (Podle němč.:) Po mši jde se k taneční zábavě, ale na té již mladý lid podílu nebéře. Něm. Účast lidu na protidynastických a protistátních akcích při nich. Kop. D vyjadřuje prostředí, v němž se něco děje n. je umístěno. Proč nechodí tatínek venku na vzduchu? R. Svob. Kantárek pálí jako oheň, visel jistě na mrazu celou noc. Baar. Chvěje se jako třtina na větru. Hol. Lidé nenechali ani psa v boudě na té psotě [v sněhové bouři]. Herb. Co vadlo na slunci, to rosou hlavu vznese. Svob. To výžlata se na měsíčku honila v měsíčním světle. Jir. Na plném denním světle bylo patrno, že její šediny mají vlastně barvu nejdokonalejší plavosti. Čap. Ch. Zakroutil se [domácí učitel] jako klihový papírek na teple. R. Svob. D vyjadřuje východisko, původ, původce činnosti. Kdo ví, čeho sama na sobě se dočkáš od sebe. Svět. Žádáme na každé stavbě, aby zevnějšek její jevil roztřídění vnitřku. Hostin. Vratislavané žádali na biskupovi, aby dal bullu prohlásit. Jir. Já na vás nic nechci, jenom tu kozu. Erb. Jeník žebral na turistech. Vanč. Co pak by si na zdejších usedlících kdo vzal? Třeb. Karel Velký vydobyl Carcassonny na Maurech. Zey. Jeden i druhý to [jmění] na lidech udřeli. Něm. Vyhrál sto liber na notáři. Lum. Zdá se, že na malých domech pompejanských vzali sobě vzor k našim „domkům dělnickým“ v městech. Ner. D vyjadřuje čas, v němž je něco zařazeno. Prázdná-li stodola v zimě, na jaře je nouze. Havl. Na úsvitě stanul tu Sosna s holí v ruce. Jir. Bylo to na počátku podzimku. Herb. Bylo již na podzimku, sklepy byly zásobou jablek naplněny. Zey. Oženil se na sklonku svého života. Zey. Bylo to už na kratších dnech — na zimu. Něm. Není na čase blouznit, nýbrž vytrvat a bojovat není vhodná doba. Staš. „Však jste měli na čase, chlapci!“ pravil [vladyka]. „Na čase, že jste se vrátili.“ Jir. [Gustav] si nechával na čase nepospíchal. Til. Zaskočila si do lesa pro trochu jahod neb jiného lesního ovoce, jakéž právě na čase bylo jehož byl právě čas, jež právě zrálo. Něm. D vyjadřuje stav před blízkým nastoupením n. začátkem děje. Farář byl již na odchodu, už dvéře otevřel. Třeb. Vystěhovalci jsou již na odjezdu vypravují se k odjezdu. Jir. Byl bych přijel hned. Vždyť jsem byl už na skoku sem! Mah. Nějaký kavalír myslil, že národ český je na vymření. Herb. Chodívá s pochýlenou hlavou a očima už na zhasnutí. V. Mrš. Zdi jsou rozpukané, pavlač na spadnutí. Svět. Až dosud byla jsem tu pořád jenom na vyhazovu hrozilo mi ustavičně vyhození. Čap. Ch. Rtíky jako růže na rozpuku. Čap. Ch. D vyjadřuje prostředek, nástroj. Teta psala, že je živa jen na lékách jen léky. Něm. A začala tiše počítat na prstech. Zey. [Čáp] na aršínu neodměřoval, odměřoval na svém zobanu. Čel. Na tom [kolovrátku] bych mohla sama přísti. Něm. [Kníže] klepl na zvonek. Jako na drátku hned se zjevil lokaj. Baar. Kuchař se obrátil jako na obrtlíku. Jir. Nápadník tu byl jako na větru. Svět. Nad proudem třepetala se na dlouhých perutích bílá „rybárka“. Jir. Kočí koně držel na oprati. Heyd. [Dívka] tahala na provázku krávu. Jir. Tebe od práce k pivu odvedou na tenké nitce a neutrhneš se. Baar. Pořád jsem se modlila na růženci, až jsem zdřimla. R. Svob. Lid. Baruška říkala na knížkách čtla z knížek. Rais. Dolejšovi uloženo slečnu doprovázeti na pianě hrou na piano. Kam. Písařka na stroji. Us. Mohl jsem na tvém mlčení hned po
|
Zobrazeny karty 1-3 z celkem 20861
Zobrazeny karty 1-3 z celkem 20861
|