- nazývati ned. (koho, co jak) dávati název, jmenovati. My nazýváme dilettantem toho, kdo mimo své povolání zabývá se nějakým uměním pro svou zábavu. Vrch. Vrchnosti samy sebe nazývaly otci svých poddaných a poddané svými dětmi. Herb. Vy nazýváte vylhaným cit plynoucí ze ztráty milované osoby. Vrch. Nazývají [Rusové] kočího „kučer“, vypůjčivše si to jméno od Němců. Havl. Co nazýváte žití, je boj a sten. Vrch. Věznice, lidem vůbec jen „Fišpanka“ nazývaná. Ner. D (koho) oslovovati, titulovati. Snad matka tvá již vyhledala muže, snad nazývat tě budou milostpaní! Mach. [Kuneš] od té doby také příjmím z Kostelce nazýván byl. Pal. I nesměla ji Bětuška také jináče nazývati nežli „panímámo“. Prav. Učeník hlásil se k Filipovi nazývaje ho ty. Prav. D (koho, co čím) pokládati, prohlašovati, uznávati za něco. [Město] Bóva pánem nazývalo svým. Zey. Láska jen mne k hříchu zavedla, jejž vzdorem nazýváš. Vrch. Jediná jest ze všech žen, která nazývá svým muže tak duchaplného. Choch. Od včerejška nenazývám ani haléře svým nemám ani haléře. Choch. Pronajal vše, co nazýval svým co bylo jeho. Just. D nazývati se dostávati jméno. Část nynější Karlovy ulice byla té doby obydlena většinou samými ševci, pročež i „ševcovskou“ se nazývala. Jir. Po světci Křtiteli ať nazývá se [novorozenec] Jan. Mach. D Kniž. míti jméno, jmenovati se. „Jak se nazýváte?“ otázal se předseda. Herrm. Nesměla bych se však nazývati Rolandkou, kdybych jej neopila tím, po čem žízní. Pfleg. My jedem v zámek ztracený, který se mladost nazývá. Vrch.
|
Zobrazeny karty 1-3 z celkem 242
Zobrazeny karty 1-3 z celkem 242
|