• než sp. srov. vyjadřuje po komparativu n. jiných výrazech znamenajících odlišnost srovnání bytostí lišících se mírou n. způsobem srovnávané vlastnosti. Víra z tebe mluvila, vroucnější než slunce. Šmil. Co se chlapcovi ještě líbilo, byl klenutý krám, značně větší než jejich dosavadní. Jir. Silnější než smrt je milování. Baar. Stálo to za víc než za půl tolaru. Šmil. Začal se najednou ohlížeti po nevěstách, ačkoli byl více než padesátník. Herb. Tvář [Psychy] byla bledá, víc než úbělová. Vrch. Hlava chodcova měla ráz ušlechtilý, více přísný než jímavý. Šmil. V něm [kroužku] více dřímá tajných věd, než chápe leb tvůj suchý. Čech. Však dělat víc než můžeš, to jest jiné. Vrch. „Není lepší než udělat jako Lampart,“ říkali mnozí. Herb. Věk jeho [dítěte] rychle pomine, rychleji než večer jarní. Mácha. Dílo vychází mnohem později, než bylo slíbeno. Zel. Spíš se chlubila [každá dívka] čerstvou ranou [od chlapce]‚ než aby se do opravdy durdila. A. Mrš. Mohu-li přináležeti jinému než tobě, Jeníčku? Sab. Co měla říci? Což jiného, než co měla na srdci a na jazyku. Šmil. Neměl jiných známých než důstojníky pražské garnisony. Zey. Jinak je to v životě než v písni. Vrch. Jsem ve chrámu a kolem chladno vane, nic jinak není tu než v zemi vykopané. Svob. Jmenoval se Richard Gregor, ale od let nikde mu jinak neřekli než Ríša. V. Mrš. D vyjadřuje, že se něčemu jinému dává přednost před tím, co vyjadřuje věta jí uvedená. Raději se z domu vyhnati dá, než aby se k manželství dala přinutit. Prav. Spíš ta chatrč nade mnou se shroutí, než bych postoupil z ní třísky jedné. Čech. Neměl-li se kdo dlouho k placení, než by ho upomínal, raději sám ho založil. Svět. Než bych se podala tobě, volím raději bez muže žíti! Kapp. Než takto zprzniti chrám Hospodinův, smrt volíme. Vrch. Podle toho i mimo komparativ při „tuze, příliš“ n. výrazech smyslem podobných. Je tuze pyšna, než aby se doprošovala. Svět. Tu byl veřejný hlas tuze veliký, než aby váhání a vůle vlády proti tomu byly něco vymohly. Tomíč. Byla ještě příliš mladá, než aby mohla trvale truchliti. Maj. Příliš mnoho hořkosti zjitřila mu v srdci, než aby její kalný vítr mohl utišit myšlením. Ben. Pravá láska má příliš velikou schopnost utrpení, než aby hned sáhla po takovém řešení. K. Čap. Jsem příliš rozčilen, než bych mohl hned osloviti hraběte. Vrch. Vy slova klouzavá příliš hladká jste, než bych vás uchopil a spoutal jazykem. Čap. Smýšlení mé i působení dosti dlouho leží na jevě před očima národu, než aby v takovémto světle [skresleně] představováno býti mělo. Pal. Slzy mě opustily a dech se mně serval, než abych mohl pláčem a nářkem uleviti své bolesti. Šlej. D sp. omez. vyjadřuje po záporu n. po větě smyslu záporného omezení ve smyslu příslovcí „toliko, jenom“. Nikdo na to nebyl zvědav než paní řiditelová. Čap. Ch. Na rukou bychom ho nosili a nic si nepřejeme, než aby on to uznal. Šim. Však mi za ni [ručnici] nedáte, než jen tři grešle. Erb. Musíme jenom platit a nic než platit! Pfleg. Nezbylo mu nic než několik korečků polí. Jir. Plačky chodil [hoch] tam a sem, že nechce být než myslivcem. Heyd. Ty nemyslíš než na lutrii! Ner. Kázal-li, neměl [kaplan] v kostele než několik venkovanův. Šmil. Zdá se, že nechceme zmudřeti než s vlastní škodou. Koll. Já nemohl než v touze vzpomínat. Zey. Co mně zbude, než jíti do světa? Šmil. Ó tichá modlitbo! ó písni žalující! i celý živote — což jste než pouhý klam? Vrch. Odchylkou i ve větě kladné. Jaký pak to šéf, který má než jediného podřízeného? Čap. Ch. Věděl jsem, že to vše byla než pouhá vidina. Zey. D sp. čas. vyjadřuje časové zařazení své věty až po ději věty řídící. Padne sama sebou, dříve než mine půl století, duchovní i tělesná poddanosť lidu. Šmil. Prv než počal pracovati, udělal kříž. Něm. Proč klesla [dívka] dřív, než sem ji znal? Mácha. Stál v neděli dlouho před tím, než velká započala, v svato-mikulášském kostele. Svět. Než Jungmann opustil Beroun, stihla jej zvláštní nehoda. Zel. Než se sedlák otočil, Josef již byl zase na svém místě. Prav. Než by deset napočítal, vynořily se z šera Krescinka se širokým kloboukem v ruce a za ní dívka. Šmil. D sp. odpor. vyjadřuje neočekávanost n. omezování, ale, avšak. Jsi ženatým, než výmluvou to není, bys Amora se vyhnul poranění. Vrch. Přibývalo jich [dětí učitelovi] a důchodů již ne. Než tu pomáhal pražský pan strýc. Jir. Krajina poskytovala velmi málo, než bylo to něco nového, změna. Jir. Obávala jsem se, než co dím, strachy jsem hynula, abys nezapomněl na mne. Šmil. D sp. zesil. vyjadřuje zdůrazňování, stupňování, nýbrž, ale. Princezny vynikaly nejen sličností a živou letorou, než i dobrotou a vlídností. Jir. Spatřujeme v tom znamenitý prospěch netoliko naší vlasti, než i celého mocnářství. Pal. Spisovný jazyk není jazykem jednotným, než snůškou nejbližších si nářečí. Polív. Syt jsem skutečnosti, znaven ruchem všedním, než i poesie pravidelným řádem. Čech. V. t. nežli.
 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 873 

Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 873