• nekalota, -y f. ob. nekalé věci, nedobrota. Když [pejsek] odrostl, začal dělat nekalotu. Po světnici všeckno roztahoval: střevíce, polínka… Rais. D nekalý člověk, ničema (často nadávkou). Přivedli ho nazpátek šupem… Nekalota nekalá… Staš. Rány boží, po kom se jen zvrhla tahle nekalota? (o dceři). Sez. „Ještě jednou to převláčej, nekaloto nekalá,“ rozkazoval otec [synovi]. Staš. D nekalá čeládka, cháska. Bála se jich [tuláků]‚ že to nějaká nekalota. Jir.
 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 22 

Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 22