• obejíti dok. (koho, co) vykonati chůzi kolem někoho, něčeho. Bylo třeba obejíti velké balvany. Dyk. Zůstalo tedy při tom, že Stazička, zamýšlejíc asi vesnici obejít, by se s nikým známým nesetkala, zbloudila. Svět. Levé křídlo Rusů, chtíc Francouze obejíti, příliš daleko se od hlavního vojska oddálilo obchvátiti. J. Malý. D (koho, co) vykonati pochůzku po někom, po něčem. Všechny známé jsem obešla. Ehrenb. Obešel si své pacienty. Šmil. Obejdu všechny dlužníky a zákazníky. Staš. Obešel celý dům. Pfleg. Kdyby byl žebrák obešel celou ves a z každého stavení odešel s prázdnem, k Lojkovům chodil na jisto. Hál. Za této procházky obešli celý libosad. Pfleg. D jiným pohybem než chůzí něco projíti, prohlédnouti, přehlédnouti. Obešla místo [na ruce]‚ na které potutelník ukazoval, třikrát ukazovačem levé ruky. Svět. Obešla pohledem celý objem jeho vejpůlí. V. Mrš. Bojácně je [pány] obešla svýma velikýma očima. Čap. Ch. D úplně někoho n. něco obklopiti, zachvátiti. Jakási hrůza ho obešla. Herb. Madránu obešel mráz. Zey. Obešla mě dřímota. Kos. Obešly ji mrákoty. Pfleg. Obešlo mě takové nepříjemné tušení. K. Čap. Sklíčenost, smutek i bázeň novou silou obešly Helenku. Jir. Paní Hajnou obešel věčný sen zemřela. Šmil. D obelstíti, ošuliti. I mě taky neobejdou [studenti]‚ na to můžete vzít jed, Jelínku! Ale kdyby přišli na vás, ošulej vás. V. Mrš. Mysl. nadejíti si zvěř v dobrém větru s opačné strany, aby nebyla zrazena. D (koho, co) vyhnouti se někomu, něčemu, nechati bez povšimnutí. Obešli ho, dále hlučíce. Svob. Přemítal o tom a onom, co jindy netečně obešel. Sab. Marxova formule [o židovství] tu naprosto nestačí, protože de facto je jen otázky obejitím. Mas. Krajské vlády byly podřízeny přímo ministerstvu s obejitím vlád zemských. Čes. pol. Obejít chytře zákon, toť hlavní umění tohoto světa. Mas. Chtějí-li pánové, obejdou ty stanovy svoje. Mach. Tys dala zavesti je [děti] na Kazín, tam’s chtěla věznit je a obejít lstí úskočnou tak sněmu rozsudek! Vrch. Práv. obejití zákona uzpůsobení jednání tak, aby jednající nebyl postižen důsledky, které podle úmyslu zákonodárcova jej postihnouti měly. D obejíti si (koho, co) návštěvou, zasáhnutím získati přízeň, intervencí vyříditi. Obešel si pudmistra a najal pod rukou obecní cihelnu. Herb. Tam [u konsistoře] budou pletky a kostelecký si dávno už všecko obešel [aby dostal náchodskou faru]. Jir. Já se mu už postarám vo místo u majestrátu, — to víte, že si to vobejdu. Böhn. D obejíti se (bez koho, čeho) moci býti bez něčeho, vystačiti s něčím. Ani v říši opeřenců nemůže se obejíti život bez krutého zápasu. Koř. Nemohl se bez ní [hospody] teď ani obejít, musil tam být den co den ráno i večer. Svět. Bez napodobení se neobejdem; mají se k tomu bráti ovšem vzory velké. Durd. Děti jsou děti! Neobejdou se bez hádek, křiku a pranic. Baar. Licitace bez něho neobešla se ani jediná. A. Mrš. Beneše to nemálo zarmoutilo, že hned první jeho práce sotva obejde se bez mrzutostí. Herb. Nemá-li člověk známostí, těžko jest ve světě se obejíti. J. z Hv.
 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 516 

Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 516