• obrátiti dok. (co n. koho) otočiti na druhou stranu (na rub, vzhůru nohama), převrátiti. [Děti rybářské] chtěly obrátit člun překocený. Vrch. Roztřásla kopky [otavy]‚ nyní už začala obracet — po obědě ještě jednou obrátí. Nor. Za krátkou dobu polepí dělníci jizbu obrácenými tapetami, tak že květiny jsou nyní šťopkami vzhůru. Ner. Sáhla obrácenou rukou na její rozpálené tváře. R. Svob. Do těch knoflíčků na šatičkách nemohla se [babička] veznat, obyčejně, co patřilo vpřed, obrátila vzad. Něm. Tam jsem to v luštění [rebusů] také přivedl, abych věděl, že obrácená kráva je avark. Kun. Druhý [chlap] vzal bič, obrátil násadkou a řeže do šimla, co má síly. Mach. Čeledínové a dělníci [nosí v zimě] telecí nebo kozí kůže, srstí na vrch obrácené. Lum. [Je to tak,] koho mátoha honí, aby rychle obrátil si kabát neb kožich na rub, tak mátohu zmýlí. Něm. Kdyby byl všecky kapsy své obrátil na rub, nebyl by z nich vypadl ani trojník. Prav. Celý byt byl obrácen v pravém slova smyslu na ruby. Kun. Mezi sedláky vane duch, který by dosavadní pořádek obrátil na ruby. Herb. Když ke mně mluvila, v tváři její cosi tak vznešeného se rozžehlo, že mi to duši proniklo a srdce na rub obrátilo. Svět. O staroveském učiteli, jenž obec z rubu na líc obrátil, jindy povím. Herb. Celý svět chtěli buntovníci nohama vzhůru obrátit. Hol. Takoví lidé se nechovali nic jinak, než jako by jim hračka byla celý svět vypáčit a vzhůru nohama obrátit. Havl. To on umí. Skálou pohne, svět jazykem obrátí. A. Mrš. „Ať žije Paříž!“ jásala a obrátila číši dnem vzhůru. Herrm. Přijav sklenku [rumu]‚ přičichl a obrátil ji do hrdla. Rais. Krejcar pětkrát obrátí [starý Hrabec]‚ aby se nepředal. Herb. Já chci, děvče, abychom také něco užili, a ne aby ses musila pořád popelit v kuchyni a každou korunku třikrát obrátit na dlani. Schein. Obrátil několik listů a četl. Ner. Obrátil prostě list. Nemyslil již na Mínu změnil předmět myšlenek. Hlad. Paní Keksová nebyla z těch, které se dají lehce odbýt. Obrátila kartu a zaútočila skrytě. Švan. Přišla ke mně Radost, rajský úsměv na rtu — a já myslil, osud obrátil mně kartu. Rok. Major ji [hru] zahajuje a ukazuje, že si přeje, aby jeho spoluhráč forciroval cara. Lesmistr správně žádanou barvu obrátil. Kronb. Nemohl-li ničeho docíliti se stavebními losy, obrátil barvu a vytasil se s patentními kravatami pochopil situaci a změnil jednání. Nov. Geom. obrácená podobnost, shodnost. Gram. obrácený pořádek slov, vět inverse. D (co n. koho) otočiti zpět, dozadu, vzad, dáti někomu n. něčemu opačný směr. Kdyby snad vody běh svůj vzhůru obrátily, kdož ví, zdali by se tomu tolik divila. Choch. Černý [pán] se zalekl, obrátil koně a hrr pryč. Herb. Dobrý forman na pídi země umí obrátit žebřinový vůz. Hol. [Oportunisté] obrátili, jak se lidově říká, na čtyráku rychle změnili své přesvědčení. Z. Nej. Turci nás nikdy neobrátí na útěk. Hol. D změniti vlastní polohu v opačnou n. směr vlastního pohybu ve směr opačný. Strhla pojednou koně, obrátila do dědiny. A. Mrš. Obraťme, rychle — pojďme zpět! Herrm. Přiběhli [zajíci], zapanáčkovali, a větříce nebezpečí, obrátili a úprkem zas hnali se tam, kde vídali kdysi les. A. Mrš. Na této křižovatce bylo ujednáno obrátiti, a sáně seřaďovaly se tudíž zvolna k návratu. Kun. Přemýšlení přestává, když stojíš přede dvěma proudy a jedním jít musíš, nechceš-li obrátit. Něm. D (co k čemu, nač, več a pod.) dáti něčemu nový, změněný směr, zamířiti (oči, zřetel, pozornost) nač; (koho) přiměti někoho k nějaké změně. Obrátíc světlé oči k hvězdám, ukázala na jednu. Něm. Najednou se Adléta tak nápadně zarděla, že všichni na ni obrátili zraky. Krás. Věk hbitě oči po něm obrátil. Jir. Parnassie obrátila k němu hlavu. Šmil. Obrátil kroky své ku příbytku této paní. Stroup. Obrátila kroků svých do kláštera Svaté Kateřiny. Zey. Objeví se řada trubačů se zlatými pozouny k nebi obrácenými. Vrch. Zahrada obrácená k východu. R. Svob. Řada pokojů k náměstí obrácených. Svět. Kolem návsi řadí se usedlosti, majíce štíty své a lomenice do této návsi obráceny. Jir. Když už dávno vyšla z chrámu, vždy byla ještě plná duše její a v sebe obrácena, jako by tam byl svět mocnější. Něm. K Praze obraťte všech pušek jícen. Čech. [Petr Konaševićz] zastrašiv Tatary, proti Rusi zbraň svou obrátil. Ruch. Zajímavý je v ní [veselohře Thámově] hrot obrácený proti pověrám a proti útisku starých soudů patrimoniálních. J. Vlč. Na světě nebude lépe, dokud lidé všechny síly neobrátí proti přírodě a neopanují ji dokonale. Staš. A co že bys ty, jezovče, mohl svědčiti proti mně? pro malou lež obrátiti slovo proti příteli svému? Klác. I obrátila nyní na Alžbětu svou zlost. „Zrádkyně!“ zvolala. Choch. Když nejlepší z mužů veřejnosti viděli dočasnou bezmocnost zevního politického zápasu, obrátili energii jinam: k hospodářskému osamostatnění. Arne N. [Flegmatik] čekal s klidnou resignací, až pan Jakub sám na něho zřetel obrátí. Čech. Nesoudila ho již, nepozorovala, ale všechen zřetel obrátila k sobě samé. R. Svob. Na jedno ještě pozornost čtenářů obrátit musíme. Havl. M. Vavřinec z Březové obrátil na sebe pozor zvláštní přičinlivostí svou v duchu Rokycanově. Pal. Rytířové němečtí obrátili Litvíny na křesťanskou víru. Havl. Jeden z největších zázraků je, že obrátil takového Husitu, pána z Boskovic i s celou rodinou. Jir. Levice obrátila zrak svůj od Frankfurtského idealismu k rakouskému realismu. Havl. Zahrnul ho [Kališ syna] knihami, jen aby obrátil jeho pozornost od okolí. Vach. D změniti směr vlastního pohybu ve směr jiný. Ona uvěřila, že lze ještě na jinou cestu obrátit. R. Svob. D dáti jiný směr řeči, rozmluvě, změniti způsob chování, změniti úmysl. Vikyčka, jež znala dobře čísti v jeho duši, honem obrátila řeč. Podl. Žádala [Manka] jalovici, z které už byla hodná kráva. Tu obrátil milý strýc kolečka, řka: kdesi cosi, že jí tolik nedá. Něm. “Nu pojď sem, Bartoníčku, ty jsi také můj,“ matka jinou na chlapce obrátila. Hol. Náhle obrátil směr rozmluvy. Hlad. Když poznala, že Voral taky žádný sprosťák není, obrátila hned. Rais. Chtěla [teta] s Blaženou mluvit jako se sobě rovnou, ale pak obrátila a mluvila s ní jako s poddanou. R. Svob. Sotva svolili [páni radní]‚ již toho litovali a byli by rádi obrátili. Svět. Dříve jsem chodil za dcerou, ale dozvěděv se, že všecko dědictví matce připadá, obrátil jsem. Sab. D (co več, zř. co nač) proměniti, změniti. Lidnatý kraj okolo Poděbrad, Nimburka i Kostomlat obrácen jest v poušť. Schulz. Město samé větším dílem v popel obráceno jest. Pal. Část loučky byla rychle v zahrádku obrácena. Ritt. Pán bůh skrze Mojžíše vody v krev obrátil. Ner. Hanuš chtěl omyl starcův v žert obrátit. Něm. Bar-Kochba místo Bar-Dromy sám sobě prst utne a tím v svůj prospěch smýšlení všech obrátí. Vrch. Já měla hrozné sny, starám se, aby je pán bůh ráčil na dobré obrátiti. Win. Stál v kámen obrácen, přimrazen. Krás. Stál jako v sloup obrácen a nemohl si dlouho ani vydechnouti. Prav. Oči její obráceny v sloup zdály se, že žalovaly nebi ztrnulé, nehybné. Zey. Fys. převésti nějaký zjev n. obraz kladný v záporný. Obrácení spektrální čáry. Obrátiti fotografický obraz převésti negativ v positiv. D změniti v pravý opak. Jesuitská nauka, vybudovaná v století šestnáctém a sedmnáctém, věc právě obrátila. J. Vlč. Vy jste pošetile obrátily úlohy. Vach. I já čtu, ale k obráceným poznáním jsem došel. R. Svob. Vojsko snad musí — není-li svět obrácený — poslouchat císaře. Havl. Hercům nepodáno zde žádné látky a výrok o vyhovění úlohám musí se zde obrátit. Durd. D Zast. převésti, přeložiti (z jednoho jazyka do druhého). Cokoli po německu zprávně položeno bude, do češtiny věrně a literně obrácené nikoli nezprávným se státi nemůže. Pal. D Poněk. zast. (co nač, k čemu) použíti, využíti, vynaložiti na něco (obyč. o penězích a p.). Když mu otec v největší bídě ulevil grošem těžce nastřádaným, Palacký obrátil většinu na české knihy. J. Jak. Vše, co dostala za vyučování, obrátila na svůj oblek. Podl. To, co nám příroda jako lidem dala, mělo vždy jen ku prospěchu lidstva obráceno býti. Něm. Jediný [jest Lloyd], který provozuje řemeslo své s jakousi schopností, ovšem ke zlému obrácenou. Havl. D obrátiti se otočiti se, převrátiti se spodkem nahoru, hořejškem dolů, na rub a pod. Zahrádka tu stála taková malá, sotva jsi se v ní obrátil. Mrš. Ta ubohá osoba plačky prosila [muže]‚ aby to [městské šaty] na ni nevěšel, že by se nebožka matka v hrobě obrátila. Rais. Mnohdy jsem zastihl v jejích očích pohled, nad nímž ve mně srdce se obrátilo. Svět. Chorá paní s námahou se obrátila na znak. Mach. Nohy se jí třásly, všecky vnitřnosti jako když se v ní přelejou a duše na rub obrátí. Svět. Až nadejde šťastný, ideálný stav člověčenstva, potom se karta obrátí a z opovržených Slováků stane se prvý národ světa. Hol. To [prodati knihy] nejvíce hnětlo a bolelo ubohého muže. Však tu se korouhvička obrátila. Nemělť poctivý Kleofáš docela ve psí býti změnily se poměry. Šmil. D otočiti se jistým směrem, někam zamířiti. Dým jej dusil, ale brzy obrátil se vítr a osvobodil jej. Zey. Byl by se nejraději hned na podpatku obrátil, aby se s tímto člověkem nepotkal. Herb. Pak se obrátil k hospodyni a pravil. Šmil. Obrátil se k němu s pohledem dobráckým, usmívavým. Merh. Zraky všech obrátily se na jediné místo, tam kde vystoupil kněz v černé říze. Jir. Dopustila se na něm hříchu hroznějšího, než kdyby se byla láska její obrátila k muži cizímu. Svět. Na slova ta klesli žoldnéři, vzadu stojící obrátili se na útěk. Kosm. Oči jeho osleply pro vnější svět a obrátily se do nitra. Maj. Hovor se obrátil na hudební vyučování. Ritt. D (ke komu, na koho) uchýliti se k někomu (s prosbou, o pomoc, o radu a p.). Stavové se zvláštní žádostí obrátili se k sněmovním komisařům i k císaři. Rez. Barunka musela se obrátit na babičku, aby chlapcům vylála. Něm. To [sňatek s protivným mužem] žádný doktor nezažehná, jen sám pán Bůh. K tomu se musíte obrátit a u toho hledat útěchy. Svob. D (na koho, proti komu) postaviti se nepřátelsky proti někomu, napadnouti někoho. Radí [Valdštýn císařovi]‚ aby nechal války náboženské, ale aby se obrátil na Turecko. Havl. Kdyby liga míru měla odvahu domyslit svou myšlenku, obrátí se ne proti válce, ale proti státu. Mach. D (od čeho) odvrátiti se. Vrchní se obrátí od okna. Jir. Pak se obrátiv od Tridentu pustil se Napoleon na Bassano. Sab. D otočiti se zpět, dozadu, vzad; dáti se opačným směrem. Dříve než [nepřátelé] času nabýti mohli, se svými koňmi se obrátiti, ouprkem hnali již na ně Děvínští. Ritt. Čtyrykrát za půl dne musí se dnes každý potah ve stodole obrátit — čtyry fůry sena každý [z luk] na půdu dopravit. Baar. Tu hrůzou jat se zpátky obrátíš. Vrch. Obrať se, utíkej, co ti síly stačí, dokud kyj ohromný na tě nepřikvačí. Erb. D proměniti se, změniti se. Zdi města Jericha při troubení Israelských v rumy se byly obrátily. Just. Jan Maria zajel domů, a rozjaření jeho se obrátilo tam v hlubokou melancholii. Zey. Zulejka jako ta socha zoufalství tu dlela, jak matka, jenž se v kámen obrátila, když poslední svou naděj hynout zřela. Frič. Na jisto byl [Chelčický] v Praze r. 1419 a 1420, když hnutí náboženské již ve válku se obrátilo. Goll. Jan Maria byl jako v sloup obrácen. Nevěděl, co říci. Zey. Otec ležel na znak, oči se obrátily v sloup, obličej zesinal. Hol. Matěj se zasmál, domnívaje se, že věc je spravena, jak se obrátila na směšnou stránku. Hol. Kovářka doufala, že se všecko k dobrému konci obrátí. Něm. Ten den nám přece se může k dobrému obrátiti. Třeb. Počasí se obrátilo a vybrala se krásná neděle dubnová. Herrm. Jde k jaru; jen aby dal Pánbůh brzy zeleno, všecko by se obrátilo. Rais. Obrátila jsem se. Byla jsem docela zkažená a špatná. Ale teď už ne. Lang.
 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 1914 

Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 1914