- obraz, -u m. plošné znázornění něčeho n. někoho kresbou, malbou, rytím, rýsováním a pod., zvl. jako projev umělecký. V pokoji knězově, plném obrazů malovaných, bylo milo. Jir. Když byly děti ustrojeny, poklekla [babička] s nimi před obraz Krista Pána. Něm. Obchodník hledí připomenout obecenstvu své zboží a připomíná je slovem i obrazem. Ner. Popatříce na obraz její [země České] na mapě, uhlédáme podobu nepravidelného čtverohranu. Pal. Hezká byla jak obraz velmi hezká. Hol. Zadní stěna musea prokmitala mosaikovým obrazem. Maj. Živý obraz představení malířského nebo sochařského díla nebo dramatické scény osobami, které zachovávají určitý postoj a nehybnost. Hlava starce, s nesmírnou hrdostí poněkud nazad nachýlená, s přizavřenýma očima produkovala chvíli, očividně zamýšlený živý obraz. Čap. Ch. Nechtělo se mu viděti banální živé obrazy, netoužil po nich. Dyk. Budou provedeny z kusův básníkových živé obrazy. Lum. D Zast. socha. Čech a Lech rodných bohů zlaté obrazy na plecích odnesli. Zey. [Síň]‚ kde bohů stály mramorové obrazy. Zey. Již vztahuje svatokrádce ruku svou, aby divotvorného obrazu [sochy P. Marie] nevážně se dotknul. Ehrenb. Co jsou všechny pomníky a Walhally, v nichž se vystavují plátěné a kamenné obrazy zasloužilých výtečníků, proti živému slovu? Havl. D podoba odrážející se v zrcadle, skle, vodě a pod. Čile, rychle se oblíkala a točila před zrcadlem. Podívala se okem zálibným na svůj obraz. Baar. Její oči pátraly hluboko v jeho [zrcadla] obrazu. R. Svob. Měsíc plál a jeho obraz v řece. Kam. Jak svůj obraz ve potůčku zhlédla, hned se roztomile zapýřila. Rub. Fys. optický útvar mající týž tvar, světla a stíny nebo i barvy jako předmět. D slovní vypodobnění, popsání, vylíčení. Zprávy [o bitvě] jsou tak zmatečné a stranné, že obrazu jasného již nelze v podrobnosti podati. Pal. Všecky milé nám osoby z krásného obrazu B. Němcové již odešly. Jir. Nám někdo časem svým podá literární obraz naší bystré, moudré a svobodomyslné hlavy Tomáše Štítného. Havl. Když jinoši před ní [babičkou] obrazy světa rozkládali, přisvědčovala jich plánům, ohnivým duchem malovaným. Něm. Počátkem VI. ročníku počal historický obraz „Mistr Kampanus“ ve Zvonu vycházeti. Rais. Obrazy z ciziny. Nakreslil Jan Neruda. Ner. Babička. Obrazy venkovského života. Něm. ‚Pražský flamendr‘, obraz ze života měšťanského, byl dlouho kusem repertoirním. Máchal. D oddíl básnického, dramatického, hudebního díla. Prostý dojem dramatický tu [v „Libuši“] Smetanovi nestačí. Proto celé dílo vrcholí v závěrečných obrazech, v apotheose českého národa a jeho slavné historie. Z. Nej. Mystická legenda „Sen svatého Jana“ ve 33 obrazech. Vrch. Antická tragikomedie o čtyřech dějstvích a osmi obrazech. Šal. Historická hra výpravná o 11 obrazech. Stroup. D zrakový dojem, jejž něco n. někdo působí, podívaná, pohled; představa před duševním zrakem. Vidouc, jak dědeček s dítětem jejím hovoří, zadívala se na ten milý obraz. Rais. Každá téměř rodina představuje nám zde půvabný a nový obraz. Havl. Odložily [dámy] ve vrbičkách a za chvíli dováděly ve vodě. Adrian pozoroval s rozkoší tento obraz. Vach. Když se do tiskárny vstoupilo, tuž se objevil člověku velmi pestrý obraz. Pfleg. Drahnou chvíli hroužili se přátelé v obraz před sebou rozložený [krajiny]. Šmil. Karlův most hemžil se lidmi, koňmi, kočáry. Byl to nádherný obraz. Zey. Toužebně hleděl k oknům své milenky, očekávaje, brzo-li milostný její se ukáže obraz. Mácha. Před jeho zrakem mihl se fantastický obraz: veliká revoluce. Dyk. Dlouho se míhali před okem duše jeho vzdušní obrazové budoucnosti české. Šmil. Dlouhým pohledem pojala obraz domu Hanušova ve svou duši. Šmil. Dobrunka zasedla ke kolovrátku, ale obraz mladíka zůstal jí pořád na mysli. Něm. Vzpomínka za vzpomínkou, obraz za obrazem prolétaly [Marijánovi] před zavřenýma očima. Rais. Chvíli ještě přemítaly se jí rozličné obrazy v mysli, ale vždy temněji, až jí spánek očka zavřel. Něm. Obraz matčin stál jí ve vzpomínce před zrakem. Šim. Tvůj obraz vidím před sebou — milenko drahá — dobrou noc! Hál. D ucelený názor o něčem, představa, ponětí. Poví [feuilletonista]‚ co chce, dá, co má, a čerta se stará, má-li milý čtenář úplný obraz o tom, čím jej častuje jeho hostitel. Mach. Obraz o jazyce českém se stává zřetelnějším. Hujer. Skutečná bída a zloba kazí smysl lidu, roztřásajíc jeho obrazy o spravedlnosti. Durd. Leopold je žádostiv spatřiti Eleonoru a stkvělý obraz, jaký si o ní učinil, žádná jiná dívka mu nezatemnila. Prav. Biol. obraz krevní souhrn jednotlivých druhů krvinek v krvi. D o osobě n. věci připomínající svým zjevem nějaké vlastnosti, city, děje a pod. Tvář Strouhalova byla obrazem smrti. Pfleg. Žižka sám byl takořka živým obrazem času. Šmil. D o osobě n. věci, jež má charakteristické vlastnosti někoho n. něčeho, jež je něčemu podobná. Mladý Lipnický věrným jest obrazem otce svého. Pfleg. Všichni myslili, že půjde za matkou [zemře]‚ ale zůstala, jsouc jejím živým obrazem. Jir. I učinil [Bůh] člověka k obrazu a podobenství svému. Rais. Učinil nás [Bůh] k obrazu svému; moudře sobě veďme. Čel. Napadlo mu, žeby se mohl dát oholit, aby zejtra přec vypadal k obrazu božímu. Hol. Je-li tu v blízkosti žena k obrazu božímu stvořená, pak se připnou myšlenky lehce k ní hezká. Štech. Hezkým obrazem božím [pan Sysel] nebyl hezkým člověkem. Lier. Ideál každé [ženy] vznešená je dáma a pro tu snahu na tělo si vloží šaškovské věci — pod obraz až boží! velmi špatné. Svob. Byl zpit pod obraz boží do němoty. Mach. U zdi se válel junák, zpitý pod obraz. Vrba. Přišel domů notně pod obraz boží. Rais. Pan Kondelík strhal pomocníky pod obraz boží velmi jim vyčinil. Herrm. Kadla byl idiot, tvor pod obraz boží, ubožák s mozkem slepice. A. Mrš. D o osobách n. věcech ztělesňujících charakteristické vlastnosti svého druhu, vzor, příklad, ideál. Vymáhá si Daniel Adam, obraz Čechův bývalých, horoucí láskou k vlasti své plnou úctu. Zel. Vysoké, štíhlé postavy a forem plných a velepůvabných, stkvěla se obrazem úplně vyvinuté ženy. Pfleg. D symbol. Broskvové ovoce obraz lásky jest. Jir. Bujná zeleň z jara v listech stkví se, života jarého obraz věrný. Ner. Slavená Anubis měla lidské tělo s psí hlavou, obraz to moudrosti s věrností. Ner. Kuřátko jest obraz dobroty. Šmil. D Řidč. odraz, odlesk, reflex. Musí být nesmírné bohatství plísně v těch skvostně starých domech, slunce k nim nemůže a leda nějakým obratným obrazem že se dostane nějaký paprslek jeho dolů až na dláždění. Ner. Obraz jejich [plamenů] stápěl se do rybníka, zalitého rudou září. Jir. Byli u moře, hvězdy svítily již jasně, a zlaté jejich obrazy míhaly se dlouhými blesky temnými vlnami. Zey. V krásném vodojemu vlnky obraz hvězdný houpají. Ner. D ozdoba mluvy básnické (metafora, metonymie, příměr a pod.). Kdyby byla mohla tlumočiti své myšlenky obrazem, byla by řekla: zapřáhli jsme se [manželstvím] do jednoho vozu. Vach. Starý mnich užíval obrazů apokalyptické velikosti. Zey. Křiklavé básnictví zahaluje svůj nedostatek pravého citu rozličnými hledanými obrazy a deklamací. Havl. [Píseň lidová] operuje třemi, čtyřmi obrazy, slavíkem, růží, jarem a sluncem. Kar. Krása jest jen slovo, obraz a podobenství pro nepojmenovanou jednotu života. Šal. Mé [básníkovy] říše věrní poddaní, obrazy, stopy, rýmy, král volá — vstaňte ze spaní. Šmil.
|
Zobrazeny karty 1-3 z celkem 1512
Zobrazeny karty 1-3 z celkem 1512
|