• odepsati dok. odpověděti písemně na nějaké sdělení n. dotaz. Odepiš hned, co míníš učiniť. Staš. Dost by se jí byl ten nebo onen student, jenž jí psaníčko poslal, líbil, než ona neodepsala, majíc to za neslušné. Jir. D (písemně) odečísti, odraziti nějakou položku, dluh a pod. [Židovka stařence, od níž koupila zeleninu:] A tak to tedy odepíšeme od dluhu, že ano? Krat. Sotva že jsem pohlédl do [spořitelní] knížky, poznal jsem, že jsou odepsány nějaké peníze. Svob. [Dělník k dozorci:] Odepište mi tu pokutu. Sokol. D vůbec písemným úkonem něco zrušiti, něčeho se zbaviti. Goethe doufal, že se vypíše ze svého nepokoje nebo chaosu vnitřního, že si odepíše z duše a z těla určitý zmatek nebo nelad. Šal. Co mají [básníci] v duši, odepíší si z ní. Mach. Cyrus celý svůj věk chodil hrát do kostela na kůr, ale jak vyhlásili toleranční patent, zlomil klarinet a dal se odepsat vystoupil z církve. Jir. Fin. odepsati daň prominouti ji, osvoboditi od ní. D Zast. opsati. Jedna odepsaná kniha stála někdy sta i tisíce! Koll. Píše [dopisovatel venkovského časopisu] o každém requiem, odepíše titul, papír a krejcary každé nové knihy, již co nejvřeleji odporučí. Ner.