- odraziti dok. (co) nárazem uvésti něco do pohybu, zvl. změniti směr pohybu něčeho, prudce odstrčiti, dáti něčemu zpětný směr; odraziti se (od čeho) dostati zpětný náraz, nárazem změniti směr svého pohybu. Umělecky míčem hází, tu ho chytí, tam odrazí. Bes. „Pusťte,“ vykřikl a pěstí odraziv Kévala zmizel mezi stromy. K. Čap. Potkav se neohroženě s Don Karlem, odrazil první jeho rány. Hansgirg. [Hrobník] násilně víko rakve odrazil. Sab. Rozběhla se, kolenem odrazila samočinné dvéře a zmizela v chodbách. R. Svob. Děvečkám podařilo se odraziti závory. Třeb. [Šípy,] které dosáhly cíle, odrazily se od železných brnění a spadaly k zemi. Choch. Spadaly kroupy, o zem zapleskly, odrazily se a poskočily. R. Svob. Odrazil se [jinoch] veslem od ostrova. Čech. Odrazila se [v houpací lenošce] špičkou boty od podlahy, lenoška se rozhoupala. Šrám. D (o světelných paprscích) vytvořiti odrazem obraz v zrcadlící ploše. V tabulkách oken blýští se bílý plamen odraženého měsíce. A. Mrš. Měsíc odrazil svůj obraz až na samé dno hluboké vody. R. Svob. Jen tu a tam [v lese] se blýská odraženými paprsky, a svítí se jako rozlité stříbro hladiny několika tůní. Jir. Podíval se na černé jezero, v němž odrazil se měsíc. Vrba. Zlaté skvrny světel ve velikém bílém pobřežním hotelu se odrazily v jezeře. R. Svob. D (o zvuku) v podobě ozvěny vrhnouti zpět; odraziti se ozvati se ozvěnou. Krajinou zaznělo několik souzvuků strun a odražené o skály splynuly v temnou příjemnou hudbu. Mácha. Nářek chabý, zpátky jak skalou odražen, mřel vratký. Vrch. Zvuk trubky zajásal a dvakráte vrátil se odražen o protější stráně. Rais. Hlas její [trouby] odrazil se od vysoké, šedé skály strečenského hradu. Jir. D úderem, rázem odděliti, uraziti a třeba i poškoditi. Odrazil holí několik kusů kůry s dubu. Rad. Jedním rázem odrazila Chiosmára milostnou hlavu juna z mrtvého již trupu. Zey. Mistr popravní odrazil jí [hříšnici] mečem hlavu od těla. Lum. V chodbě bude [oposičník] zkrvaven, možná, že mu 20 pořadatelů někde v koutě odrazí ledviny. Přít. D zahnati, zapuditi někoho útočícího, odmítnouti, odbýti někoho dorážejícího. Chci, aby každý, kdo na mne žene útokem, buď zvítězil nade mnou, aneb aby odražen nikdy více ke mně se neodvážil. Pfleg. Odražený nepřítel daleko ustoupil. Svob. Slyšela o sporu starého Kozice, jak ho Janko odrazil. Jir. „Jaká hloupost!“ odrazil Sameček, zapomenuv opatrnosti. Jir. Odražen a zmaten také klidným pohledem Johanovým vešel do kanceláře. Herrm. Mysl. silný jelen v říji odrazí slabší. D (od koho, od čeho) odraditi, odvrátiti od někoho, od něčeho, nechuť způsobiti k někomu, k něčemu. Zchudne leda ten, kdo odrazil od sebe příbuzenstvo, jež ho potom nechává na holičkách. Hol. Vy byste neměli být na peníze takový lačný. Odrazíte si tím všechny zákazníky. Poláč. Nic ho to [neúspěch] neodrazilo. Jir. Vždycky jej odrazilo, jak že by mohl vyjednávat, když ani pořádně neví, jak a co mezi sebou mají. Rais. D odraziti, odraziti se (o plující osobě n. lodi) odplouti, vzdáliti se od břehu. Než se vzpamatoval, odrazila již Božena a rychlými rázy se dostala hezky daleko od břehu. Pfleg. Helena se za nimi dívala, když už odrazily od břehu. R. Svob. Člun odrazil se od břehu. Svět. Co se toto dělo, byly se z oněch tří lodí dvě malé odrazily a přímo k našim se blížily. Pichl. D odraziti, odraziti se vůbec náhle odejíti, vzdáliti se, odloučiti se. Markvart odrazil [s vojskem ze Smečna], aby mu sedláci na Smečně nezatopili. Třeb. Jeden ze zbrojnošů odrazil od tlupy. Herold. Jedno děvče z kruhu se odrazivši pustilo se do běhu. Ritt. Za Třebízí odrazilo se jich [husitů] od hlavního proudu asi k dvěma stům. Třeb. Slang. Ty poposedni semhle a ty, škaredo, odraz, abych se tu mohl uvelebit. Staš. „Vodražte vod krámu, pane!“ Čap. Ch. D odraziti odečísti. Z hrubého příjmu odrazí se nejprv všechny výdaje, pak obdrží beneficiant polovic zbytku. Ner. Odrazí-li se vydání ode příjmů, zůstává zbytek 50.000 zl. Pal. Od tej ceny [pole] odrazí [komise]‚ co sedláka stojí obdělání, semeno. Herb. D (co) zbaviti studenosti, trochu ohřáti, ovlažiti. Pumpovaly jsme s děvčaty střídavě, aby stále byla betonová nádrž plná odražené vody na zalévání. Glaz. Tanulo mu na mysli, dá-li Josef odrazit červená vína, aby nebyla příliš studená. Staš. D odraziti se zřetelně, ostře se projeviti, objeviti, zvl. na pozadí něčeho. V dálce zablesklo a vrcholky borovic kovově se odrazily na vzplanuvší obloze. Vach. Fakt, že tato složka — městský živel — v Rusku po staletí chyběl, odrazil se osudně na vývoji ruského venkova. Slav. Tato otázka vydrala se rtoma Jitruščinýma zvukem, v němž se nejlépe odrazilo rozrušené nitro duše. Třeb.
|
Zobrazeny karty 1-3 z celkem 479
Zobrazeny karty 1-3 z celkem 479
|