• přechodný adj. sloužící k přecházení, pohybu s místa na místo. Tísnili jsme se na přechodné lodi [v přístavu]. Jes. D tvořící spojovací článek, přípravný, průpravný. Škola jest středním, přechodným členem mezi rodinou a obcí. Durd. Ve všech směrech zaváděl mladý statkář pronikavé reformy, nevyčkav času, nesnaže se o přechodné přizpůsobení. Šlej. V 13. století počíná do našich zemí pronikati gotika, s počátku navazující na starší románskou základnu, takže mluvíme o slohu přechodném. Dob. Vytěkala z nich [z dívek] lehkost a vzrušené opojení přechodných let. Vrba. Generační příslušností Stašek náleží do přechodného období mezi družinou Májovou a Lumírovci. Hýs. Gram. přechodná nářečí nářečí na hranicích dvou jazyků n. nářečních celků se znaky obou. Přechodná hláska přechodová. D prozatímní, dočasný, ne trvalý. Kancelář pokládá [mnohá úřednice] za přechodnou stanici na těch několik let, než se provdá. Rozhlas. Bylo to [záchvaty hněvu] jenom přechodné. R. Svob. Dostupuje [Mácha po Krkonošské pouti] první vnitřní harmonie, byť přechodné a prchavé. Šal. Malý plat i své obydlí považovala [prodavačka] za přechodné. Dur. Voj. přechodné ubytování které nastává z pomíjejících důvodů, na př. při pochodech, cvičeních a služebních cestách vojska. D Gram. slovesa přechodná mající předmět v akusativě.
 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 208 

Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 208