• předek, -dka m. (obyč. pl. předkové) příslušník (příslušníci) téhož rodu v minulosti. Brožkův otec, dědeček, pradědeček, prapradědeček — všichni jeho předkové byli muzikanty. Hál. Na řadu svých předků byl baron velice hrdý. Něm. „Ah, hle, zvolala [žena Lammingerova]‚ „můj předek!“ a ukázala na místo, kdež byl podpis: „Ladislav z Lobkovic“. Jir. Slečna Polexina přilnula k starému zámečku, v němž staletí přebývali Ostrovští, její předkové po přeslici. Jir. Předkové Květovi ukrývali se v lesích. Třeb. Vzácná šlechtična česká — hraběnka Kounicová odešla ku předkům zemřela. Herrm. Mrak holubů, jichž předkové prý se sem [do Benátek] dostali již za dóžete Enrica Dandola, snese se k jistému oknu starých Prokurácií. Ner. Přen. Pro příslovečně omezovací význam nč. leda musíme však hledati předka, ne-li dokonce předky, jinde. Ertl. D předkové příslušníci téhož národa v minulosti n. vůbec lidé, kteří žili před námi, zejmena v dobách dávno minulých. Předků věrna mravu, oděna je v šatě starodávném, prostém. Čech. Česká řeč Ti z rtíků plyne, mluva předků vznešená. Šim. Českých předkův činy slavné vábí Tvého ducha. Kou. To [pálení ohňů] i naši předkové slavili. Něm. Jen se podívejte na tu věž. Naši předkové stavěli předce znamenitě! Ner. V duchy mlynář nevěříval, mělť za to, že jich již na světě není, aniť naši předkové, dobří, bohabojní to lidé, do jednoho je vymodlili. Svět. Najdete tam [u Carducciho] směs kritiky a polemiky, hluboké rozhledy a kulturní život předků. Vrch. D předchůdce někoho n. něčeho. Epigon dědí rysy svých předků. Kar. Udělal z něho [Zola ze Stendhala] vedle Balzaca, Flauberta, bratrů Goncourtů svého předka. Šal.
  • předek, -dku m. přední část, přední strana předmětu, věci. Předek bryčky je celý rozvrzaný. Havl. S předku těžkého vozu skočil [pes] na voj. Jir. Pluhu předek jest ona část pluhu, jež slouží ku podpoře pluhového hřídele. Hosp. sl. [Košile] bez rukávů, bez předku, zadku a límce. Ner. D přední část těla. Předek těla [občánkova] byl zakryt modrou zástěrou. Rais. Předek jeho [řezníkův] břich byl pouhý. Hajn. Kobyla předkem vylítla do vzduchu a zapotácela se k příkopě. A. Mrš. Tak vedu nováčka [hřebečka] — dnes ho okováme prozatím jen na předek na přední nohy. Baar. Oba koně kulhali na předek. Baar. Zaječí, dobře vypraný předek se chvíli dusí. Hvězda. D přední část volného n. uzavřeného prostoru. Plazil se vedle stodoly, kolem plotu dále k předku dvora. Rais. Aristomachus a Lucius Tubero [stojí] v předku [scény]. Frič. Horn. pracovní místo, kde se dobývá užitkový nerost. D Chem. první podíl při destilaci látek. Pivov. první sladina. D Zast. přednost. Druhého z nich [myslivců], jemuž ostatní dva dávají patrně předek, známe. Win. Přijdeme-li na ouřady, všude s námi jinak budou jednati [až budou Klecany městečkem]. Budeme míti předek. Třeb. Říci můžeme, že co do formy úplně svatému Matouši se předek dáti musí. Suš.
 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 561 

Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 561