• přeháňka, -y f. krátce trvající déšť n. sněžení. Hleďme… dešť skutečně přestává… to byla krátká přeháňka. Staš. Byly dešťové přeháňky, tak že na delší vycházku nebylo pomyšlení. Rais. Bylo cítit, že roste sníh, že co chvíli spustí se jarní přeháňka. Jir. Meteor. náhlý dešť n. sníh provázený značně zesíleným větrem. D něco krátce trvajícího, zvl. krátká hádka n. rozladění. Jsem ochoten starati se o ni, ale žíti s ní a býti stále vydán přeháňkám jejích dětinných rozmarů, nemíti ani ženu ani svobodu, toho jsem syt. R. Svob. Přeháňky bývají v každé rodině. Šim. Zavírala oči, když ji líbal, ale po přeháňce citového a smyslného vzrušení otvírala je opět dumavě a střízlivě. Hlad. Za přeháňky pruské r. 1778 Prušané rozložili se táborem na Dobeníně až po Starkoč krátké války. Jir. D Zř. rychlý pohyb přes něco. Měsíc objevil se právě mezi přeháňkou oblakův a osvětlil tváře obou mužů. Rais. D Řidč. nadsázka. Musíme mu [divadelnímu řediteli] beze vší přeháňky to svědectví dáti, že společnost jeho v celku dost dobře sobě počíná. Lum. D Dial. postrašení. [Páni při honu náhodou překvapili pašeráka.] „A koupili od něho všechny cigáry a tabák.“ „A Prouza dobře prodal. To ta přeháňka za to stála.“ Jir.
 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 114 

Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 114