- po předl. s akus. vyjadřuje prostorovou mez, až ke které nějaký děj zasahuje. Tu [pod přístřeškem] spatřil od saminké země až po hřeben plno těžkých a jako zlato žlutých klasů. Erb. Když přijely [ženy] až po kraj [lesa]‚ slezly obě. Něm. [Amparo] vráží dýku svou až po jilec. Kar. Už mám nohy po kolena uběhané. Herrm. Tonča se začervenala až po uši. Štol. Seznal jsem, že jste po uši zamilován velice. Čech. Houf jezdců po zuby ozbrojených důkladně. Jir. Jsem zadlužen po krk. Svět. Netruchlím pro ztrátu své služby, mám jí po krk zprotivila se mi. Krás. D vyjadřuje časovou mez, až ke které nějaký děj trvá. Až po rok 1125 v Čechách celé zřízení zachovávalo ráz staroslovanský. Pal. Stojí [zámek] po dnešní den. Jir. Černý kovkop v práci bývám od soboty po sobotu. Bezr. Po tu chvíli neměla proti muži žádného podezření. Herrm. D vyjadřuje mez v řadě, ve výčtu a pod. Rozmnožil přebohatou jeho sbírku všelikých kuřidel, od krátké lodnické dýmky až po dlouhý turecký čibuk. Čech. Nižší důstojníci až po setníka, setníky v to počítaje, nesmějí mít už svých povozů. Jir. D vyjadřuje dobu vyplněnou nějakým dějem. Po celou noc jsem v hrozných mukách bděl. Vrch. Po několik set let směje se vzdělané člověčenstvo donu Quixotovi. Čech. Sňatek náš zůstane po nějaký čas tajemstvím. Zey. Po všechnu procházku lesem na vás jsem myslil. Jir. Po drahná léta jsem po tobě nepátrala. Vlč. D s číslovkou násobnou vyjadřuje, kolikrát se děj nějaký opakuje. Po dvakrát plný měsíc v čárném lesku dal se nový na návrat. Heyd. Znamení, jichž se Kozina oné noci po dvakráte tázal, neselhala. Jir. Po obakrát měla žena velmi těžký porod. Mrš. Benátský národ svobodě a lidstvu po třikráte hlučnou provolával slávu. Heyd. D s číslovkou řadovou vyjadřuje, až kam v řadě dospívá opakování nějakého děje. Přejdu jednou kolem, po druhé, po třetí. Rais. Když poprvé šel k muzice, nastrojil se jako stárek. A. Mrš. Mění už po několikráte krok po několikáté. Mach. O své rodině vypravovala po každé něco jiného. R. Svob. D vyjadřuje rozsah v prostoru. Selské stavení po jedno patro vystavěné. Podl. Staré stavení bylo po jedno patro. Svět. Lid. Teta měla chatrčku s malou zahrádkou a asi po půl korce políčka. Arb. [V továrně] se otevřela vstoupivšímu velikánská síň celým stavením široká a po celé levé křídlo [továrny] dlouhá. Pfleg. Tu najednou se tlupa zavlnila, šepot se rozlehl po celý sál. Bendl. D vyjadřuje směr n. místo děje. Ruce mu klesly po bok. Zey. Hanuš vstal a posadil se po bok její. Šmil. Pes kosmatý po bok slepci sedí. Heyd. Neváhal mnohé z nich [staveb] i švýcarským po bok stavěti. Jir. D Arch. vyjadřuje cíl n. účel. Poručili jsme po mistra popravčího odeslati. Win. Velel [mlynář] po ručnici, aby mne zastřelil, a po meč, aby mne sťal. Win. D předl. s lok. vyjadřuje místo, na jehož povrchu se něco děje. Černý vlas ti splývá po skráni. Vrch. Vzduchem to chvilkami zasyčí, jak po brusu meč když jede. Ner. Tak nesnížím tvůj [Kriste] kříž, bych po něm šlapal. Vrch. [Pavéza] sjela kus po hladkém ledu. Jir. Řídké jsou vesnice tvořící jedinou řadu stavení. O takových osadách lid žertovně říká, že tam pekou chléb po jediné straně. Jir. Bělouš s rytířským sedlem rudým, plným blýsknavých hřebů po hranách na lenůšku hned se vzepjal a zařičel. Jir. Slova [dopisu] byla na krásném, po krajích vykrojeném papíře Hál. Jiná libůstka jeho byla psáti po stěnách. Šmil. Zraky její utkvěly na rozsáhlém lese, který se po protějším pohoří táhl. I. Klicp. Chvěl se po celém těle. Zey. Janeček uhodil panenku po ruce. Erb. Vidím ho, jak jsem s ním chodila po zahradě. Jir. Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Baar. Pojď za mnou! Já tě po pravé povedu cestě. Šaf. D vyjadřuje prostor, místo zaujaté něčím. Studoval jsem práva v Sieně, proslulé pro kvetoucí školy své po celé Italii. Zey. Tak chováme se po venkově všude! Ner. Vyzval [ji]‚aby si šla lehnout, že se zatím podívá po městě. Jir. Neříkají mu jinak po vsi než starý mládenec. Svět. Pronikavé zvonění rozlehlo se po kriminále. Mach. „Babička už jede!“ rozlehlo se po domě. Něm. Vchod [do pokoje je] středem a po stranách. Vrch. Po stranách oltáře a před ním na rovince klečeli a seděli vesničané. Šmil. Většina Pražanův stáli po straně Rokycanově přáli mu. Pal. Písaři na sebe po straně hněvivě mrkli stranou, nenápadně. Herb. D vyjadřuje místní podílnost. Roznášela [stařena] řezníkovi maso po vsích. R. Svob. Po polích sklízejí bezmála už jen mužští a stařeny. A. Mrš. Chodil jako krajánek po mlýnech. Jir. Až posavad jezdí [statkář] po všech trzích v Malorusku. Havl. Některé [básně] jsem otiskl po časopisech. Matka oslepla. Jan běhal po lékařích. Prav. Po lidech měl za zboží také hezkých pár rýnských. Preis. D vyjadřuje místo, v jehož těsné blízkosti něco je n. se děje. Poslyšte o našem praotci, o předcích, jak přišli do končin naší vlasti a usadili se po Labi i po Vltavě i po jiných řekách této země. Jir. Na prvním místě [zasedla] paní Jarýnová, jí po pravici mladý hrabě, po levé pak ruce vedle domácí paní usadil se rada Vagner. I. Klicp. Nechybělo píle ani dobré vůle, nebylo však vždy po ruce potřebných pramenů. Vrch. Kladu na tebe zaklínání osudné: po boku žádné ženy štěstí nenajdeš. Zey. Luisa silna jest a já stojím jí po boku. Šmil. D vyjadřuje směr. Vít šel po hlase a žas’. Heyd. Šla po větru, jak měla kázáno. Něm. Černá korouhev po větru plyne. Čel. Je čas, aby se vrátili do Prahy, kamž po vodě pojedou ještě rychleji, než proti vodě jeli. Ner. Máme pole orati vždy po délce. Herb. Hlaď sobol po srsti i proti srsti, vždy se hladí. Čel. Naproti ní [milostpaní] po koních seděla komorná její zády ke koňům. Něm. D vyjadřuje cíl, účel. Já mrštil po něm kopím. Vrch. Sáhnu z dlouhé chvíle po zdejším místním žurnálu. Vrch. Josef se podíval po dveřích. Šmil. Ohlížel se po ztraceném svém pantoflíčku. Zey. Bylo by dobře, kdyby se František začal po nevěstě ohlížeti. Jir. „Tak se mohl sám naučiti,“ prohodil ostře doktor Koukol, obrátiv se po Hodovalovi. Jir. Chodil v neděli po houbách. Jir. Jdou jedni v úřad, po své práci druzí. Mach. Jen zřídka chodil po žebrotě. Heyd. Prostřední svátek [o vánocích] chodily děti po koledě. Třeb. Kovář zavřel dveře a šel po svém. Erb. Když odešel, šla jsem po svých. Něm. D vyjadřuje předmět usilování, snažení, toužení. Znáš tu starou hraběnku, která se po mně zbláznila? Zey. V touze po člověku se země zachvěla. Kam. Pátral po původci tohoto utrhačství. Svět. Sháněl se po Karlovi. Hál. Nic neuhasí smrtelníků žízně po zlatu. Jir. Zachvátila ji její vášeň po sveřeposti. Wojk. Proč jsa chud tak stojíš po učení? Jir. Bylo na něm [nemocném] pozorovat křečovité lapání po vzduchu. Šim. Dítě dalo se do pláče, volajíc po matce. Pal. Paní baronka stonala po Libicích, musili jsme její vůli splniť. Zákr. Nikdo teď neplakal po starém [Hrabci]‚ protože ho nikdo nemiloval. Herb. Stýskalo se mi po tobě. Něm. Pan fořt zdvořile pozdraví, poptá se po zdraví. Herb. Ptal se dětí po učiteli. Jir. Dial. Na tvrdou skálu narazí, kdo chce po našem člověkovi podpis. Herb. Slibuješ-li před těmito svědky, čeho se po tobě dožaduji? Kos. Žádal [Jiří z Poděbrad] po králi Polském zase o slyšení. Pal. D je komu po kom, po čem záleží někomu na někom, na něčem. Musím k lidem zcela cizím, kterým po mně pranic není nezáleží na mně. Arb. Co nám po tom, kdo u pána noclehem? Třeb. Ať si mluví kdo chce co chce: po tom pivu není nic je špatné! Bes. Což je po mně, sám jsem a tak zhynu jsem bezvýznamný! Heyd. Dial. Všichni po mně tenkrát viděli, že jsem velmi zamilován na mně. Ben. Neříkal nic, zaplatil, ale viděl jsem po něm, že kdesi, cosi, rád by něco řek’, ale stydí se. V. Mrš. D vyjadřuje časovou následnost. Náš hrdina narodil se šestého roku po skončení války sedmileté. Jir. Jako houby po dešti počaly vyrůstat akciové podniky. Baar. V paměti mně uvázl obrázek, jehož otisk jsem po létech uvi děl v „Českém Lidu“. Jir. Po polévce přichází [na stůl] maso. Šim. Stárek po modlitbě opustil s chasou sednici. Svět. Dívka byla právě po nemoci. Ner. Musel si mladý kupec všimnouti Snížkové vnučky, teď po ránu svěže uzardělé. Jir. Přicházejí po kostele k Cimburům sousedé po bohoslužbách. Baar. Nemám ráda tohle bloumání po ulicích po škole po vyučování. Šim. Vynutil na ní [malíř na své ženě] slib, že se po něm už nikomu na tom světě v lásce neoddá. Zey. Zachránili se po nadlidské námaze. Zey. Mluvili spolu málo a po přestávkách. Šmil. Najednou mi přijde se na něj [muže] podívat, přiskočím, rozhrnu vestu a vykřiknu: „Vždyť je po smrti!“ R. Svob. Bude [kráva] v ten čas, dá-li Pánbůh, právě po telátku. Heyd. V tom se venku několikrát po sobě z bambitek silně vystřelí. Klicp. Panská bere šestnáct jednušek po všem zaopatření mimo, kromě. Rais. Ve tmě stála tu [chalupa] tichá, skrčená, jako po vymření. Rais. Archonti čtli jeden po druhém. Heyd. Mírně stoupá se tam [na magistrátě] od praktikanta výše, stupínek po stupínku. Herrm. Kus po kuse odumíralo mé srdce trýzněné. Zey. Den po dni čekám, kdy přijde pomoc — a den po dni se klamu. Tyl. Rána po ráně, pohroma po pohromě zdály stíhati se, aby podvrátily stálost mysli jeho. Pal. D vyjadřuje místo v řadě při hodnocení významu. Myslíš, že já nejsem po starém pánu první osoba v hospodářství? Pfleg. Pacholci u rychtářův šli hned za selskými synky, měli po nich první místo. Svět. Otec toho malého zpěváčka [kanárka] po svém dítěti miloval nejvíce. Pout. sl. Bylo jí líto, že on [její muž] právě tomu nepřeje, co jí bylo po rodině její na světě nejmilejší. Svět. D je po čem něco je skončeno. [Vévodkyně] uklonila zlehka hlavu. Bylo po audienci. Jir. Bylo po obědě, a hosti vstávali od stolu. Erb. Bylo po koncertě, každý se ubíral domů. Rub. Tančit se mně nechce a teď jen abych se dívala a čekala, až bude po všem až bude konec. V. Mrš. proč by si schovanka moje nečetla, má-li po práci? Svět. D je po kom vzal za své; je po čem něco je zmařeno, zničeno. Někde si [kočka] zalezla a snad bude už po ní bude mrtva. Rais. Když se vytasil s psaním Krameriovým, bylo po pochybnostech. Jir. Je po svatbě — já tady za vlasy mrtvého držím zetě! Ner. Mnohý [ženich] se líbil tatínkovi, nechtěl se však líbiti slečince, a tak bylo hnedle po námluvách. Rub. Najednou se zdálo býti veta po sboru. Pal. D vyjadřuje příčinu něčeho. Řekněte mi, babičko má, co že rány svírá, po čem člověk, těžce raněn, předce neumírá? Ner. Ještě nikdy se mi nechtělo tak spát jako včera po tom mlíce. Svět. Když mi ho [cukroví] jednou kmotříček dal kornout, bylo mi po něm špatně. Svob. Hrubé mozoly po poctivé a šlechetné práci dražšíť jsou dary. Šmil. Byl trochu poďubaný v obličeji po neštovicích. Herb. Jezero se leskne po ranním slunci. Čel. D vyjadřuje původce, od něhož něco n. někdo pochází, n. původ, jejž má něco v něčem. Zdědil statek po otci. R. Svob. Seberu všecky staré knihy po dědečkovi. Rais. Ústav k podporování vdov po lékařích. Lum. Jsou-li to synové po vaší sestře, budou to zajisté ještě nějací mladíci. Svět. Po mladičké dívčině zavířilo se v hlubině. Erb. Objeď dolem k Svaté Hoře, ať nemám po tobě hoře. Čel. [Márinka] se stane ženou jeho, kdykoliv mu libo, jen co odejde čas smutku po otci. Hál. Na dvaadvacátém listu vašeho tisku, který jsem pro vás vázal, schází dirka po knihomolu. Čap. Ch. Nemohla to přečísti, neboť po cizím těžko se čte. Svob. Šil pevně, nic se po něm nepáralo. Prav. Přelezl i zeď u zahrady, ale kde nic tu nic, po princeznách ani památky. Rad. Udiveně pohlédl na stůl a na nádobu po mléce. Jir. Koláčů jsem pekla po třech čtvrtcích, člověk přátelstvu přece poslat musí, aby nepomluvili. Rais. D vyjadřuje to, čím se co řídí, s čím se co shoduje; podle. Každý se svým podílem mohl dělati po vlastní libosti. Baar. Po sultánovu rozkazu byl průvod podrobně popsán. Ner. Stalo se tedy Antošovi po vůli. A. Mrš. Mnohý urozený pán dal půvabnou ženu, která mu po vůli býti nechtěla, co čarodějnici upáliti. Čech. Dotěrné tušení, že nebude po jeho, [dohánělo] jej až ke vzteklé nešetrnosti naproti sobě i jí. V. Mrš. Po mém mysliveckém rozumu ty vědy pro děvče nejsou. Jir. Na statku šlo dál všecko po starém pořádku. Baar. Není mi po chuti, dále se baviti s fantastickými přeludy. Šmil. Sedláka jedoucího na kočáře těžko rozeznati od měšťáka po modě vystrojeného. Jir. Přinesli jim dva malé koflíky kávy po způsobu východním připravené. Zey. Vydám svědectví po pravdě a spravedlnosti proti vám. Arb. Uznávám i dále, že jednáte po právu i že jste v právu. I. Klicp. Psal jsem skoro již po paměti. Herrm. Začnu po řadě. R. Svob. Narodila se jim [manželům Jarýnovým] dceruška, nazvaná Jindřiškou po tetičce. I. Klicp. Jste spřízněn se stolníkem, po máteři, pane. Krás. Dovedl po žabách křehotat a po kočce mňoukat. Baar. Co viděl na pánech bohatý sedlák, to dělal po nich způsobem svým. Hál. Jen aby se [mladší dcera] také nezvedla po tobě. Třeb. Oči a vlasy má po matce. Herrm. Objevili se dva opálení chlapci, jeden světlovlasý po matce, druhý černohlávek po otci. Něm. Po čertech chytří a vzdělaní jsou teď mužští. Ner. Bylo hodně sychravo, sníh nedávno napadlý honem tál, od nohou po čertech studilo. Herrm. Máte v okolí svém souseda, člověka maletného a po případě majetkem svým vlivného. Herb. D vyjadřuje okolnosti, za nichž se něco děje. Vytáhl jsem z kapsy noviny, které jsem po cestě koupil cestou. Zey. Pan Hieronym po šeru určitě kráčel jako ve svém dvoře za šera. E. Jel. Ty veliké svazky potištěného papíru, nad nimiž často i po nocích sedávám, zdají se mi jakýmsi tajemným, mrtvým světem. Staš. D vyjadřuje prostředek n. prostředníka nějaké činnosti. O cestě po železnici z Prahy do Hamburku nemohu Ti povědíti. Ehrenb. [Voral] k zahrádce šel skoro po špičkách. Rais. Po kolenou bych se byla do Třemošné navrátila. Ehrenb. Psi žalostně na ni [babičku] pohlíželi, skoro po břichu k jejím nohoum se plazíce. Něm. Po hlavě chodit neumím. Ner. Dřív chodili [sedláci] do kostela po svých, přáli koním, aby si aspoň v neděli odpočali. Rais. Každý nechápe tak těžce jako vy, každému nemusíme vrazit po lopatě, co a jak. Herrm. Poznal kůň po hlase svého pána. Erb. Po barvě uhadoval v dálce ječmenná pole. Vrba. Pošlete jej [list] po komorné. Zey. Slečna Máry obdržela po poslici list. Ner. D vyjadřuje vztah; co do, co se týče. Osmi českých hudebníků, kteří působili při dvoře neapolského krále, po jménu neznáme. Jir. I po zevnějšku byl [kancelářský] člověk ošklivý. Herb. „Královský“ Chlum jest po konsumu české knihy bídná ves. Lier. [Král] rozhodne v snadném cviku volbu nerovnou — vždyť se cítí po jazyku každá královnou. Hál. Byla to ovšem dřímota kocouří, po většině s nedovřenýma očima. Čap. Ch. Tváře spolužáků po velikém díle zcela neznámy. Kos. Křesťanští kmenové mezi Araby byli po větší části Jakobité. Rieg. Klepal hospodář na čeledínovo srdce, aby i po této stránce ho vyzkoumal. Baar. D vyjadřuje způsob. [Žádal] na Rohnovi po dobrém i po zlém dceru. Zákr. Obnovení starého řádu po dobrém se povedlo. Ehrenb. Musí s ní [se ženou] po dobrotě, pak udělá všecko. Rais. Přestal mysliti, jak budou tam po novotě hospodařit. Rais. [Mlynářovy dcery] byly velmi chudobny a jen se tak po psotě živily nuzně. Něm. Hned druhého dne vyzval Mikuliče, aby společně obešli sedláky po jednotlivě, každého zvláště. Herb. Žijte dále po svém; pijte, jezte. Čech. České divadlo mělo v té době poslání po výtce národní. Kamper. Cínový voják spadl z třetího patra po hlavě dolů. Vrch. Pan Martin byl by se vrhl třeba po hlavě dolů. Herrm. Děvčata zakusovala smích a hleděla po očku na slečnu Agátu. Herrm. Rod Rostislavův po meči, jak se zdá, dokonce vyhynul. Pal. Vladivoj náležel aspoň po přeslici, co Dúbravčin syn, k českému rodu. Pal. Tatínek nechtěl události rozumět po žertovné stránce a velmi se rozkatil. Čap. Ch. Obraz líčí moment, kdy ona [Libuše] se stolce vstává, aby pověděla, by sobě volili muže, jenž by vládl jim po železu přísně. Zl. Praha. Dial. „Kdybych já tak přišel o hodinu pozdě k obědu,“ prohlásil Bouďa, „to bych se měl po pěti“ zle. Čap. Ch. D vyjadřuje podílnost. Shrábl zlaťáky na hromadu a po hrstech vsypal je do nádoby. Jir. Jen tak po kouscích zpracovávala pana manžela, aby nepřišla o ten třetí výlet. Herrm. Asi tři vesnice, po půl hodině od sebe vzdálené, vykukují z hustého stromoví. Pfleg. Na procházku jsou pouštěni [trestanci] po poschodích. Mach. Pod okny [vězení] jsou navršeny slamníky, tři hromady po šesti, sedmi kusech. Mach. Šli po dvou, po třech. Jir. [Dědeček] šmatlal se domů k obědu, nesa vnoučatům po červeném jablíčku. Mrš. Všichni kupovali si po malé kytici. Zey. [K snoubencům:] Požehnej vám Pánbůh, a dejte si po hubičce. Herrm. V obou zaťatých rukách držel po mokrém šátku, z nichž chvilkami kapalo. Šmil. V pravo, v levo od hlavních farských dveří bylo po zahrádce a před každou po lavičce pod hustým lískovím. Jir. D vytýká cenu jedince nějakého druhu. Jarmareční píseň ta se prodávala po dvou krejcarech. Baar. Jsou husy taky po jednom zlatém a osmdesáti krejcarech. Stroup. Ej, po grešli vám škorně dám. Heyd. Kdyby mne nebylo, teprv byl by zvěděl, po čem perník v Pardubicích zač je toho loket. Něm. D předl. s dat. vyjadřuje způsob. Arcibiskup předčitatele svého po latinsku požádal, aby poslední verše ještě jednou přečetl. Jir. Máňa byla snědá až do olivova s kusou černou kšticí, po mužsku přistřiženou. Čap. Ch. Dívky vesnické, ustrojené sice pěkně, ale jen po venkovsku. Rais. Stál v jizbě oblečen už po černu. Koudelák. Konšel Mitýska se po domácku i povříslem opasoval. Jir. Oběd vařila už jako po slepu. Mrš. Bylo ono někdy všeho po tenku, ale přece jsme se najedli. Herrm. Dial. Řekněte to po našemu, jak věc jest. Táb. Díval se [pes] na urozeného pinčlíka přes rameno, rozumí se po psímu. Čap. Ch.
|
Zobrazeny karty 1-3 z celkem 6834
Zobrazeny karty 1-3 z celkem 6834
|