• †poboněk (pobuněk, paboněk, pabuněk), -ňku m., poboňka (pobuňka, paboňka, pabuňka), -y f. (obyč. v pl.) kouzla, čáry, kejkle. Hodnou chvíli snášeli jsme trpělivě tyto poboňky zlomyslného horského ducha. Čech. Tak v nevázané stíhají se mele lehtavé žerty, šašky, paboňky. Čech. Jiný [opičák] nakřivenou berlou divné tropí pabuňky. Čech. Malému sviňačeti hradnímu i děvce všelijaké pobuňky tropil, až všichni za břicho se popadali. Jir.
 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 12 

Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 12