• podletí, n. pozdní léto. Sklesla pod tíží zoufalství, jak zralý klas pod srpem v podletí. Vrch. Ve fenologii období, které se zahajuje rozkvětem ocúnu, zralostí kaštanu koňského a zráním hrušní a jabloní pozdních a révy vinné. D pozdní jaro, časné léto. Byla doba podletí. Tu vlála zeleň bujným osením; tam zlato pampelišek smálo se lidem do očí. Staš. [Zima] převalila se k jaru, jaro se ponaklonilo k podletí a nastaly dlouhytánské procházky ranní. Kos. Bylo podletí. Červen vydychoval ústy růží, šeříkův a jasmínů. Šmil. Přen. [Z dívčiných očí] veselost se směje a něžné lásky milé podletí. Čel. Dvanáct mi roků minulo, třinácté běží podletí. Hol.
 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 173 

Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 173