• pohladiti dok. (koho, co) rukou (dlaní) jemně přejeti. [Učitel] pohladil žáčka po hlavě. Hol. Naklonila se k chlapečkovi i pohladila mu vlásky. Šim. Napiv se a kníry sobě pohladiv začal [vojín vypravovati]. Jir. Pohladil si dlouhé vlasy od čela přes temeno. Jir. Farář pohladil se na čele. Rais. Poliček otcův nebyl pohlazení. Hol. Paní Zikánová pozlobí a hned zas pohladí pohněvaného udobří, potěší. Svob. Kočku pohladíš-li, hned ocas zdvíhá. Přísl. Žert. Pohladil psa karabáčem udeřil. J. J. Lang. Poslali mne [strážníka] pro vás, někoho jste prý trochu upřímněji pohladil ztloukl. Leg. Přen. Jalovec mne pohladil na rozchodu rozkošným úsměvem polaskal. Vach. Otočil hlavu po „Dolině“, aby ji ještě jednou pohledem změřil a pohladil. Vrba.
 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 280 

Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 280