• prosaditi dok. (co) vykonati, provésti něco po jistém úsilí, po překonání překážek, dokázati něco, proraziti s něčím. Byl hrubý, vzdoroval; co nešlo po dobrém, prosadil po zlém. Prav. Ministr prosadil, že básníkovi byla udělena cena. Durd. Prosadil, že k rozhodnutí nedošlo. Štech. Co si umínil, to také prosadil. Mor. Prosadil svůj návrh. M. Jahn. Nebudu-li já ministrem, bude jím tvůj otec. Prosadím to. Mah. Já sama jsem náš rozchod prosadila. Til. Je to palice, která musí prosaditi svou, když si zamane. Vrba. Prosadila jste svou vůli. Kronb. Beethoven je první skladatel, který si nejen uvědomil svůj význam, ale dovedl jej také i prosadit. Lit. noviny. D prosaditi se uplatniti se, vyniknouti, proniknouti. [Hráč] Stloukal se proti Randákovi neprosadil. Nár. p. Musili jsme riskovat i technickou výtku, abychom se prosadili na očích veřejnosti. Brázda.
 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 231 

Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 231