• revolta, -y f. vzpoura, odboj menších rozměrů proti vládnoucímu režimu (vládě, vrchnosti a p.). R. 1848 pro drahotu chleba a soli vypukla revolta. Ner. Vládě běželo o možnost rychlého potlačení často se opakujících revolt a vzpour. Klost. D vůbec prudký odpor, odboj proti vládnoucím řádům i v jiných oborech činnosti, proti ustáleným způsobům, zvyklostem a pod. Loupežník byl tenkrát [v době romantismu] zosobněním revolty proti shnilému řádu společenskému. Vrch. Není v nich [Zolových pracích] metafysické revolty. Šal. Byla snad nějaká spojitost mezi Bernardovou vzpourou proti kultuře a dceřinou revoltou proti konvenci? Vach. [Aleš] sám by se smiřoval a tak by se vzdával posledního stupně umělecké revolty. V. Mrš. Byla to revolta fantasie proti banalitě mluvící fotografie. Přít. Obyčejně po takových úderech [neštěstí] zbude zdeptaná víra v člověka a revolta poníženého srdce. Kun.
 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 102 

Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 102