• roj, -e m. část včelstva, jež spolu s matkou hromadně opouští úl, aby se jinde usadila jako nová včelí rodina. Roj, který se v Máji rojí, za plný vůz sena stojí. Čel. Uhnízdil se v ní [bráně] roj včel. Kvíč. Což třepotá se to tu hvězdiček, jak včeliček ve vzlétlém roji. Ner. Včel. roj přirozený, panenský, umělý. Zool. (u mravenců a všekazů) hromadný výlet z hnízd při páření. D Expr. větší neuspořádané množství jedinců n. věcí na omezeném prostoru, hejno, dav, zástup, shluk. Roje tisícerých mušek kroužily před Evou. V. Mrš. Sedli k oknu a hleděli ven na hemžící se roj lidu. Zey. Než se kdo nadál, bylo vše [při rvačce] jeden roj změť, chumel. Hál. Farář se také chvíli díval na ten roj a rej [tančících]. Jir. Byl obletován [kancléř] celým rojem pochlebníků. Třeb. [Po řece] roje lodic a kocábek se prohánějí. Lum. Na nebi hoří roje hvězd. Vrch. Náhle vyřítily se na ně [voje] roje oštěpů, šípů a kamenů. Rieg. Hned pohádek zlatý roj z duše k duši letí. Heyd. Kniha Zíbrtova budí roj úvah ve čtenáři. Ath. Voj. nejmenší organický útvar vojenský, zprav. část družstva; roj letecký skupina letounů, zprav. tří, letící v šipkovém tvaru. Geol. shluk žil vyvřelých hornin, vycházejících z magmatického ohniště. Roje zemětřesné skupiny otřesů. Sport. část rugbyového mužstva s úkolem útočníků.
 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 476 

Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 476