- síla, -y f. (7. sg. silou, 2. pl. sil, 3. silám, 6. silách, 7. silami) schopnost fysického výkonu u živých tvorů. Pro jeho [silného Ctibora] sílu a upřímnost rytíř si ho zamiloval. Něm. Samson s něžným břemenem navždy pohřbil strašnou sílu svoji. Čech. Tu vždy nová síla do paží se vlila. Čech. Železná síla tělesná starého muže odolala a překonala nebezpečnou nemoc. Herb. Starý Doskočil sebral ještě jednou vadnoucí síly svého těla. Šmil. Známý je pocit sebevědomí a rozpětí životních sil, který se dostavuje při řízení auta. Naše d. Jich [cařihradských psů] síla je také jen skrovna, a viděl jsem, jak jediný bulldog cestujícího Angličana hnal celou psí kolonii před sebou. Ner. Popošel mladík k druhému oknu a začal do rámce vší silou mlátit. Ner. Někdo se na ni uvrhl a přitiskl jí všemi silami ústa svá na její rty. Svět. A mlynář u něho [pojezdného sedí], muž v plné síle. Čech. Fys. koňská síla jednotka, kterou se měří výkon strojů, HP. D soubor duševních vlastností umožňujících člověku přemáhati překážky, energie, pevná vůle. V životě B. Němcové nebylo štěstí. Ale byla v něm síla. V. Čer. Na vysokém, širokém čele [farářově] spočívala síla a myslivý duch. Něm. Viděl v tom podivínství ze strany starého svého přítele a neměl síly mu pokaziti radosť, na kterou se tolik těšil. Šmil. Napnul všecky síly, aby mu neušlo vítězství, o něž byl již tak dlouho pracoval. Prav. Dar síly nám [katolíkům] pomáhá k tomu, bychom obtíže na cestě k spasení přemáhali. Podlaha. Mravní očista děje se pozvolna, poněvadž je k ní potřebí duševní síly. V. Mrš. Nemohl se již navrátit do starých kolejí, scházelať mu k tomu mravní síla. Svět. Dlouho zde seděl [student]‚ nemaje síly nad sebou. Svob. Nutno uznat jeho pracovitost, iniciativu, podnikatelskou sílu. Přít. Byl přesvědčen o síle její vůle a pevnosti jejího úmyslu. Zey. Člověk vlastní silou si nahradil na zemi ztracený ráj nad hvězdami vlastním přičiněním, využitím svých schopností. Vrch. Ztrativ záhy chudé rodiče, byl již z útlého mládí poukázán na své vlastní síly. Čech. Cíl náš jest přece tentýž. Pracujme tedy k němu spojenými silami jednotně. Bozd. Ze všech sil snažila se udržeti, prodloužiti život jemnostpána [raněného mrtvicí] všemožně. Baar. Každý vší silou své bytosti usiluje uskutečnit svou představu lásky. Krit. měs. Celou silou své mladé duše, plné obraznosti, snů a touhy, zatoužila jinam. R. Svob. Počal si pannu Zefinku silou mocí předcházeti všemožně. Preis. D zdroj pohybu n. pohybové energie; příčina pohybu n. dění; neovladatelná moc, živel, pud. Parník pracoval plnou silou a bylo znáti, že dohání, oč se opozdil, velmi kvapně. Svob. A vody síla dravá se rozpoutá a podemele břeh. Vrch. As patnáct let před koncem svým bylo Pompeji varováno samou tou zhoubnou silou přírodní. Ner. Prodlením let zničí přírodní síly vše, i mrtvolu. Arb. Velkostatek Závratec přišel na buben. Je tam vodní síla, kus lesa, pole, luka voda, která může poháněti stroje. Štech. V životě všech lidí je láska náplní a hybnou silou žití. R. Svob. Já dobře tuším, jaká tajná síla tě k oněm věkům víže dál a dál. Mach. V něm [domě] udržoval se zdánlivě mír, v srdcích však jeho obyvatelův pracovaly tajné síly. Šmil. A předc stála jakás síla příkré pýchy mezi námi [otcem a synem]. Ner. Drama je jedna velká chvíle lidského života, v níž se soustředí celý osud. Ta osudová chvíle, navršena protikladnými silami, to je vlastní jádro dramatu. Götz. Lidé [jsou] Šlejharovi jakýmsi soustředěním hrubých sil, které je ženou ke skutkům špatným. V. Mrš. Donutil [lékařův příjezd] i radostně rozechvělého faráře vyjíti před farní dům — a kostelníka silou zděděného zvyku postavil pod zvonici neodolatelným puzením. Vrba. Lid. „Nejdřív dopijou pivo, nenechávají sílu ve sklenici.“ Šim. Geol. síla krystalisační, disjunktivní, síly vnější, vnitřní. Fys. fysikální pojem příčiny pohybu. Síla hnací, brzdná, přitažlivá, odstředivá, magnetická, elektromotorická atd.; příčina změny rychlosti. D nadsmyslná, tajemná bytost, duch n. jiné tajemné působení. To se vtělila do ní [do spiritistického media] nečistá a zlá síla. Kun. Provází toho člověka nečistá síla? Lum. Jakou to sílu vedeš kouzelnou mi vstříc, je mocnější než já [ďábel]. Zey. Černé síly světa strojit začnou pekelnou hru. A. Mrš. D překonávání odporu mocí, násilí. Přikázal svým poslům přivésti Kateřinu třeba silou k návštěvě sídelního města kyperského. Kubka. Ze Sibiře proklestil sis dráhu silou, bodákem do prsů míře všem, kdož chtěli zadržeti tém legií na pochodu. Bezr. Pouto, které pojí duši mou a duši tvoji, žádná síla nezdolá. Čech. D (zvuku) hlasitost, hlučnost. Kousky rozmanitého kovu padají na plochu z tvrdého dřeva a vyvozují tóny rozličné výše i rozličné síly. Ner. D stupeň účinnosti, intensita, mohutnost. K polednímu slunce pražilo silou dvojnásobnou. A. Mrš. Tento každoroční tah [ptáků] stal se statisíciletími vrozeným instinktem, který znovu a znovu propuká se stejnou silou. Eva. Krása velkého stylu, má-li mocně vzrušit, vyžaduje jistou sílu citu a ducha u svého obecenstva. Zey. Nepostrádaly [vypravované výjevy] mysliveckého detailu a dramatické síly. Svob. Než sladké oči Anežčiny pozbyly asi na své síle. Po čtrnácti dnech vrátila se z Vídně. A. Mrš. Kovář znal sílu Rafaeliny lásky. R. Svob. Vaše nadšení musí mít křídla veliká, vůle sílu neoblomnou, V. Mrš. Gram. síla přízvuku, dechu. D plodivá účinnost, schopnost (obyč. půdy), jakost, hodnota. O zásobě živin rozhoduje především matečná hornina, z níž půda vznikla, neboli její minerální síla. M. enc. zem. Je úsporné vysévat je [luštěniny] na záhony tak zvané druhé síly. Lid. nov. Holečku, to mně nenamluvíš, že pole je v síle. Jah. Peručí musí být zklestěno, dokud je v síle, dřív, než počne špendličí opadávat dokud je svěží, s mízou. Baar. Stále vymýšlela nová jídla a vařila a chtěla silou stravy přemoci všechno, co dceru zmučilo. R. Svob. D kupní síla spotřební schopnost, možnost, ovládání prostředků k nakupování; (u platidel) kurs. Přišla pohroma roku devětadvacátého, krach na burse, úžasné omezení kupní síly všech vrstev obyvatelstva. Rozhlas. Výsledkem malé kupní síly obyvatelstva bylo, že mnoho výrobců vyrábělo malé a levné pomocné motorky. Lus. Automobily přivedly k rozkvětu splátkový systém a stvořily z ničeho nějakých 6 miliard dočasné kupní síly. Naše d. Jízda na omnibusech stála deset krejcarů, peníz na tu dobu značný, ze jména vezme-li se v úvahu tehdejší jeho kupní síla. Gut. D síla (předmětu) tloušťka; pevnost. Vnitřek [umělé ryby] je měděný, povrch v síle dvou dukátů zlatý. Ner. Odřezek tak dlouhý co obnáší síla zdi. Čap. Ch. Stočené provazy o různé síle ležely v koutku. R. Svob. Nejen typ písma, ale i jeho sílu a velikost, jakož i formát knihy nutno podříditi obsahu knihy a práci grafikově. Lit. noviny. Blížíme se jedněm z nich [vězeňských dveří]. Vzdor jich síle proniká jimi přec hlasitý hovor a smích. Ner. D kdo vykonává nějakou práci, dělník, zaměstnanec, pracovník. Dnešní čas je ve znamení hrozivého úbytku pracovních sil. Vach. Našli výhodná ta, laciná místa v krajině, kde měli pracovní síly za babku. Jir. V našem závodě zaměstnány jsou jen přední síly! Čap. Ch. Jste výtečný úředník, znamenitá pracovní síla. Klost. Zanedbával [národ] výchovy obchodních a průmyslových sil. V. Mrš. Co tu bylo odporu a co chyb, šlo-li o získání nové síly pro naši operu člena. Smet. Většina mladých sil [na universitě] už byli někdejší posluchači prof. Masaryka. Herb. Veř. spr. síla učební, výpomocná a j. D Lid. velké množství, spousta. Na pohřeb starého Věka sešla se síla lidí. Jir. Vidí, jak se vokolo vokna hrne náramná síla lidu. Baar. Do města nahrnula se síla nových úředníků. V. Mrš. Síla žen a dětí ze sousedstva stojí po dvoře a na schůdcích. Ner. Síla tmavých vlasů jako hříva kolem čela se ježí. Něm. Po celou zimu nahromadila se v Kotli síla sněhu. Neč. V korektuře „Věčného světla“ naznačena byla síla scházejících teček. Čap. Ch. D (obyč. pl. síly) vojenská moc, počet, množství vojenských sborů. Nepřítel nás klame; chce Hutberk, ale hlavní sílu má u Bodašína. Jir. Fojtu v Lužici udal svou sílu na 32.000 mužů. Pek. Potřebovali by [zvědové] pravidelné zprávy o transportech válečných sil, o stavu zásob a takové věci. K. Čap. Hlavní síly kozácké dělí se na donské a urálské kozáky. Havl. A tu se všech stran stahují se síly bojovné sem, kde čeká boj rozhodující! Krás. Napoleon stál u Vídně sbíraje čerstvé síly k nové bitvě. Zel.
|
Zobrazeny karty 1-3 z celkem 1951
Zobrazeny karty 1-3 z celkem 1951
|