• semeniště, n. zahr. část ovocné školky, kde se zasévají semena, jádra ovocných stromů, jaderniště. Les. dočasná menší školka k počátečnímu pěstování mladých rostlin ze semena. D místo, středisko, ohnisko, odkud se šíří, vycházejí nějaká hnutí, vlivy n. jejich nositelé. Řím byl semeništěm všech velkých uměleckých myšlenek. Matějček. Seminář arcibiskupský v Praze byl semeništěm ducha národního. Osv. Semeništěm výkonných umělců byla konservatoř pražská. Černušák. [Veliká] města jsou semeništěm nemocí. Vach. Zkažené zuby jsou semeništěm bacilů. Eva. Stala se [divadla] semeništi prostopášnosti. Zel. D Zast. kněžský seminář. Sídlí tam [v Rábu] biskup, jest tam biskupské semeniště. Květy. Ohnivé jinochy v semeništi svém rád povzbuzoval [biskup]. Herb. Semeniště Pražské ochladilo tenkrát můj zápal. Havl.
 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 145 

Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 145