• sopouch (zř. sopuch), -u m. otvor, kterým se vkládá palivo do ohniště n. kterým jde kouř do komína, capouch, dymník. Otvírám dveře udírenského sopouchu. Řezáč. Průvan v peci a kamnech působen menšími otvory nad čelesny, tak zv. sopouchy. Č. lid. Vylezla komínem, do jehož sopuchu by se dnes stíží vešla. Čap. Ch. Geol. sopouch sopečný přívodní kanál, sopečný komín. Les. spodní otvor u milířů, sloužící k zapalování. Tech. kouřový kanál za parním kotlem. D sopouch (sopuch), -a m. lid. nespořádaná, nečistá osoba. Ta šmudla, ten sopuch škaredy [o děvčeti]. Nor.
 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 55 

Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 55