- soutěž, -e f. úsilí o uplatnění se, o úspěch před druhými v nějakém konání, zvl. v obchodním podnikání, konkurence za účelem získání ceny, odměny a p. Za hlavní příčinu [úpadku tkalcovství] měl mohutnou soutěž bavlny. Jir. Staří profesorové stěžovali si na nepříjemnou soutěž docentův. Zákr. Jenom ten národ obstojí v tuhé soutěži, který má dostatečně postaráno o potomstvo. Vach. Prospěch z toho [studentské práce] bude mít národ v osvětové soutěži s celou Evropou nesmírný. V. Mrš. Je vhodné pořádat soutěže mezi jednotlivými vedoucími nebo oddělením. Frid. Chtějí se studenty spolupracovat a zejména v Soutěži tvořivosti povedou je k odbornému a vědeckému růstu. Ml. fronta. Práv. svobodná soutěž princip svobodné nabídky zboží; nekalá soutěž jednání v hospodářském styku, která jsou v rozporu s dobrými mravy a která jsou způsobilá poškodit druhého. D vypsání závodu o ceny, odměny (v umění, sportu a j.), závodění za určitých podmínek. V minulém čísle jsme psali o dvou velkých soutěžích, literární a výtvarnické, které vypsal Melantrich. Hovory. Jeho socha byla také jednomyslně porotou ve volné soutěži přijata. Čap. Ch. Účastnil se soutěže koulení o ceny. Poláč. Ve třech velkých plaveckých basenech budou pořádány plavecké soutěže. Výb.
|
Zobrazeny karty 1-3 z celkem 217
Zobrazeny karty 1-3 z celkem 217
|