- výjimka (zast. výnimka), -y f. odchylka od nějakého pravidla, tvrzení, ustanovení a pod. Starý Krutina učinil výjimku z pravidla. Vrba. [Knihovna] je veřejnosti přístupna s výjimkou soboty i odpoledne od 14 do 19 hod. Čteme. Lichvář slíbil, že v tomto mimořádném případě učiní u pana Bohutínského výjimku a dostaví se před polednem sám … Arb. U ní však dopustil se té výjimky, že knihu obrátil. Jir. V zimě se nemaluje — až na nějaké nepatrné výjimky. Herrm. Nemyslete, done Gomez, v zámku zde že vždy tak hlučno, výjimkou je dnešní ples. Zey. Až na malé výjimky věnovali lidovému našemu tanci pozornost jen hudebníci. Lit. noviny. A tato horečka zachvátila skoro všechny sedláky na panství hodonském až na málo výjimek. Herb. Každý na světě tvor má své slabosti, a Liliana nečiní tedy výjimku. Zey. Ovšem že málokterá [žena] mlčívá … Ale jsou výjimky. Staš. Co se týče jiných, kteří psali bez rýmu, to byli už hotoví mistři a činili to jen výnimkou, když měli svůj nástroj už jistě v rukou. Durd. Je tu zastoupena všechna pražská žurnalistika bez výjimky. Čap. Ch. Obecná poesie je skoro bez výjimky milostná. K. Čap. D Zast. podmínka, výminka. Měla jsem přijmout službu společnice u jedné melancholické dámy, v zdejším blázinci, s dobrými výjimkami. Něm. Dne 18. května bylo svolení s následujícími výjimkami stvrzeno. Rez.
|
Zobrazeny karty 1-3 z celkem 145
Zobrazeny karty 1-3 z celkem 145
|