• výpust, -i i f. (1. pl. -i i -ě, 3. -ím, 6. -ích, 7. -tmi i -těmi) vypouštěcí zařízení vodních nádrží, vysokých pecí a p. [Proud vody] se vyhrne z otevřené vodovodní výpusti. Schein. Nahradil dosavadní mechanismus výpustě údolní přehrady mechanismem hydraulickým. Práce. Ohradil [člověk] spoutaný živel výpustěmi, splavy, ochranným prostorem pro škodnou vodu. Maj. I ve vratech jezových trčely hustě bílé žerdě, zavírající výpusť. Čap. Ch. Propichoval dlouhou železnou tyčí otvor na spodku peci ve výpusti, kudy odtékalo vytavené železo. Maj. [Palivo] padá dvěma výpustěmi na dně nákladních železničních vozů přímo do bunkru. V. Kolář. Stav. výpust kanalisační; výpust přehrady a p.
  • *výpust, -u m. vypuštění, vypouštění. [Přehrada] byla včas vyprázdněna až po kotu přípustného výpustu. Zem. nov.
 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 47 

Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 47