• výstava, -y f. vystavení, vystavování věcí za účelem jejich prohlídky n. lepšího poznání; celá zvláštní organisace a místo tohoto vystavování. Velkokníže si dal na světové výstavě v Paříži představiti primáše hrabětem. John. Živě rokovala o výstavě krajináře Schönbergra. Jir. Za dobrou podporu výkonnosti se považují výstavy učňovských prací. F. A. Souk. Marengo po výstavách sbírá ceny. Baar. Kostel — ale taky výstava, výstava hadrů! Rais. Zvyková výstava velebné Svátosti v Božím hrobě. Cin. Děvče musí do plesu na výstavu aby na sebe upozornilo. Šmil. Tuto práci prováděl mistr, jakoby měla jít na výstavu vzorně. Herrm. Tech., hosp., archit., výtv. veřejně přístupný ucelený soubor zařízení, předmětů, organisačních a pracovních přehledů některého odvětví průmyslového, zemědělského, vědního, uměleckého a p., uspořádaný k poučení veřejnosti n. k propagaci n. jako ukázka hospodářské vyspělosti určité oblasti n. země a pomoc odbytu doma i v cizině. Výstava světová, Jubilejní výstava, Národopisná výstava. D Zast. výstavba, stavba. Činí to s náramným bolem, ale i s mocí a silou řeči a mluvy a výstavou myšlének. Suš. Na každém téměř listu viděti jemný cit, živou obraznost, řeč jadrnou, výstavu jasnou i správnou. Pal.
 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 153 

Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 153