• vozher (dial. vozger, kniž. ozher), vozhru m. (dial. vozgra, -y f.) zast. a lid. hlen z nosu, hlenitost. Z nosu vozher téci počíná. Dlabač. Vozher [u ovcí] není žádná smrtedlná nemoc. Raut. Had pošel z ozhru víly, upadnuvšího do vody. Hol. Byla celá pihovatá, samá vozgra. Kubín. D Dial. usmrkaný člověk, usmrkanec (nadávka). Takoví vozgři uvozgřený, co si to dovolej. Kubín.
 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 8 

Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 8