• vypršeti dok. (3. pl. vyprší) vydati dešť. Vše bylo zapomenuto jako mráček, který vypršel. Zey. Čím mi jsou [přátelé]? Oblakem zplihlým, vypršeným. Svob. [Blesk znovu uhodil,] a kdo se domníval, že před chvílí všechno vypršelo, byl vyveden z omylu. Čap. Ch. Přen. [Slzy] byly jen malými obláčky, jež rychle vypršely své krátké deštíky. Staš. D Lid. vypadati. [Děd stále pobrukoval,] že už zrno vyprší na zem. Lid. nov. Škoda toho zlatého žitečka, že zde tak vyprší. Kosm. Na vrchu s hlavy mu něco vlasů vypršelo. Win. Vypršely mu brky zchudl. Čel. Přen. Smích vypršel jí s korálových retů. Svob. Vzdor všemu strachu před lupiči předce docela z mozku mu nevypršela [jména umělců]. Pfleg. D (o čase, lhůtě) uplynouti, minouti. Vypršel týden a dělnictvo se vystřídalo. Šim. Ty se to nesmíš dozvěděť, dokud nevyprší čas. Staš. Na štěstí vypršením neděle nezměnila se duše pana Vencla. Her. Jak jí vyprší sedumnáctý rok, v ten den se musí státi Emanuelovou chotí. Svět. Když lhůta vypršela, platili hospodáři úrok. Vanč. Letošním podzimem vyprší platnost zákona skončí se. Čas. Smlouva s čertem vypršela, čert si ho vzal. Ner. Převzal své hospodářství z rukou nájemníků, když nájem vypršel. Herb. [Přinesli novinu,] že příměří vypršelo, že se král s pány nesmířil. Jir. [Cizincům se povolovalo zůstati,] i kdyby pas jejich již byl vypršel pozbyl platnosti. Havl. Dám je [směnky] protestovati v den, kdy vyprší. Šub. Iron. Probírají všechny známé, kteří popadli dovolenou dříve a jimž doslovně „vypršela“ uplynula za dešťů. Tomeč. D vypršeti se pršením se vyčerpati, vyprázdniti, přestati padati; neosob. vyprší se spadne mnoho deště, přestane pršeti. [Martin si přál,] by se probudil jindy, až se nebe vyprší. Herrm. Tento déšť se nevyprší za hodinu. Vrba. Víme, že každý liják se vyprší, každé hromobití dohřmí. Ner. Když se hodně vypršelo, bylo zase hezky. Ner. Vypršelo se notně a vyhřmělo — a zase vysvitlo slunečko. Horečka.
 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 182 

Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 182