• záští, n. cit hněvivého odporu a ošklivosti, nenávist, hněv, prudké nepřátelství; zášť. Jediné, co měli oba společného, bylo rodové záští. Vrba. V lásce a záští prahnem celé žití. Slád. Zabarvuje své dílo tónem nepřátelství, ano místy pravého záští. Vrch. Bylo mu jasné, že by kdykoliv mohl bez záští setkati se s Hanou. Ben. Všichni planuli záštím proti Avarům. Vanč. Odcházela naplněna záštím i k faráři. Vach. Jedovité záští na celé plémě mužské zarylo se do srdce [dívky]. Kamen. Hojili si stará záští proti republice. Ant. Šrám. D Dial. dychtivost, chuť, touha. Mněl jen záští do toho zámku se dostat. Kubín.
 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 178 

Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 178