- zaručiti dok. (co) (zvl. dluh, závazek) zajistiti plnění závazku, kdyby nebyl splněn původním dlužníkem. Rybář pro nepovolené a ničím nezaručené výpůjčky zbaven správcovství. A. Mrš. Měl úvěr velkým obchodním domem v Praze zaručený. Zey. Jinak než s usedlými měšťany nakládalo se ovšem s obecnými lidmi, kteří neměli čím zaručiti neb zadost učiniti. Tomek. Nemáte-li dost peněz, starosta vám zaručí. Sum. D (co zač) zř. dáti něco jiného jako záruku za něco. Neváhám život a krev svou zaručiti za poctivost, za liberalnost, za věrnou oddanost jeho k národu svému. Havl. Doufala, že dostojí zaručené své cti, jíž se byl zavázal. Pfleg. D (co komu) vůbec (závazně) něco někomu zajistiti. Svoboda tisku, shromažďování, osmihodinový pracovní den a poměrné volební právo bylo zaručeno zákonem. Ml. fronta. Pomluvami nebude zastřena pravda, že v naší lidově demokratické ústavě je svoboda tvůrčí činnosti výslovně zaručena. Čs. Oba odpůrcové musili své dostavení zaručiti sedmi rukojměmi a 100 kop grošů. Mik. Kalich a s ním i ostatní je nám zaručeno. Jir. Stanu-li se králem, kdož mně může zabrániti, bych nepostoupil národu čásť moci panovnické, nezaručil mu zákonem jeho práva. Bozd. Jinak chyběla v císařově řeči každá zmínka o nějakých právech ústavních, v jejichž zaručení obecně se doufalo! Čes. pol. Z Prahy přijel Novák bez peněz, kterých nutně potřeboval, aby si zaručil dobříšské dříví. Svob. U vědomí této skutečnosti soustředili se všichni atleti jen na taktiku, která by jim zaručila postup. Ml. fronta. D (co) důrazně, slavnostně prohlásiti něco za pravdivé. Můžete to všecko svou ctí zaručiti? Jir. Povídalo se zde jako na jisto, že prý se on otrávil schválně; ale zaručit to nechci. Něm. Ale kdo může nám zaručiti, že ze samé bázně nebýti „napáleným“ se nenapaloval po celý život dobrovolně sám? Vrch. D zaručiti se (za koho, zač) zavázati se k plnění závazku za někoho n. k zaplacení něčeho. Vizte směnky mnou podepsané — zde důkaz, že se Karel za mne zaručil. Šamb. A posečka jí jistě [věřitelé], jestliže se někdo za nás zaručí. Staš. Jeho milosť král Zikmund zaručil se za všechny náhrady, které dány budou vojskům jeho. Jan. D (za koho zač) svým slovem ujistiti, že někdo n. něco vyhovuje, dostojí kladeným požadavkům. Za většinu [obcí] se ale — pokud my lid svůj známe — můžeme zaručiti. Havl. Dívka začala rozvažovati, že by mohla příštího dne za otcovu poctivost se zaručit. Praž. pos. Za smetanu zaručila se jí šafářka, dušujíc se pod širým nebem, že bude jako syrub. Kun. D (důrazně, slavnostně) něco slíbiti, zabezpečiti. A sedlák rukou dáním se zaručil, že si k němu zítra dojde. Třeb. Zaručil se [obchodník] písemně, že reservuje po dobu čtrnácti dnů náhrdelník pro zákazníka. Týd. rozhl. A přísahy, jimiž stvrdili Vaši předkové práva národa českého, zabezpečujíce mu bytost, samostatnost, jimiž jeho zájmy chrániti se zaručili? Svět. Pakliže toho si žádáte, tedy se vám zaručíme, že nikde o tom nehlesneme. Svět. [Císař] vybídl hosty, aby co nejrychleji opustili palác, neboť se nemůže zaručit za jejich hlavy zajistiti jim osobní bezpečí. Kubka. Šuhaj se byl i panně zapáčil, a protož se mu ihned zaručila a slovo dala zaslíbila se mu jako nevěsta. Něm. — V. t. zaručení, zaručený.
|
Zobrazeny karty 1-3 z celkem 177
Zobrazeny karty 1-3 z celkem 177
|