- znamenati ned. (co čím) něčím, zvl. nějakým znamením označovati, značiti, poznamenávati něco. Červené, na prádle ležící klubíčko dokazuje, že slečna buď prádlo znamenat začala nebo aspoň začít chtěla. Ner. Písmeny jsou zvláště způsobilé k znamenání kapesních šátků. Květy. Místa znamenaná kříži neb obrazy jsou nejčastěji památníky smutných neštěstí. Herb. Několik tisícův bojovníků křížem znamenaných, ale nevalně ozbrojených vy pravilo se s jara 1456 po Dunaji do Uher. Pal. Před nemocnicí někdy stojí auto znamenané červeným křížem, jindy prázdný pohřební vůz. Pujmanová. S jeviště se herec klidí blátem hanby znamenán. Čech. Ač zohaven a cejchem milostivou vrchností vpáleným znamenán získal si vážnost svých sousedů. Jir. [Pantáta] namočil ruku v kropence, postříkal si tvář a znamenal se křížem pokřižoval se. Rais. Lidé znamenali se velkým znamením kříže. M. Krat. Vysvětloval jsem si věc tak, že byl některým známým upozorněn na báseň v nějakém českém listě, znamenanou jeho jménem podepsanou. Šim. Z daleka už viděti bylo vzdušný jejich [dívek] úběl v mraveništi tmavých toalet, uprostřed Paříže, znamenané hříchem. V. Mrš. Stěžuje-li si kdo, že z té které věci část se mu ztratila, ač to měl poznamenané, dostává od druhých za odpověď: „Znamenané také čert béře.“ Č. lid. Zeměd., zahr. znamenati (pole, řádky ap.) vyznačovati (pole, řádky a p.) znamenakem. Mysl. znamenati brloh napíchati před vchod brlohu větvičky, aby se zjistilo, zdali je zvěří obýván. Zasažená zvěř znamená z jistého způsobu chování lze usuzovati, jak je postřelena. D znamenati, znamenati si (co) činiti si poznámky, zapisovati, psáti, zaznamenávati něco. „Pánové, praví [profesor] k posluchačům, „znamenejte si jen, co řeknu dobrého!“ Paleč. Rád čítal anebo si něco znamenal. Svob. Pořád si pilně znamenal a oddal se zcela dobrodružnému chystání velké prázdninové cesty. M. Han. Já také znamenala do svého denníku některé příhody a dojmy. Svob. Burs. (starší) cenné papíry znamenané v úředním kursovním listě. D znamenati, znamenati se poněk. zast. a kanc. podpisovati, podpisovati se (na konci dopisu). Budu Vám do smrti vděčen s úctou znamenaje Vratislav Krajáč. Herrm. Znamenám se s úctou Martin Krištof. A. Mrš. Očekávajíce vaši ct. zakázku, znamenáme se s úctou. John. Znamenáme se — za Rossum’s Universal Robots. K. Čap. Znamenání firmy se děje tak, že k vytištěnému nebo kýmkoliv napsanému znění firmy společnosti připojí svůj podpis ústřední ředitel nebo jeho zástupce nebo dva prokuristé. Podn. hosp. znamenati firmu podpisovati firmu. Úř. l. D znamenati (co) poněk. zast. a kniž. svými smysly postřebovati, pozorovati něco, všímati si něčeho. Vojvodové a starší rodu ohledali půdu vůkol a znamenali, že jest úrodná. Jir. Teprve nyní jsem se otazal sama sebe, co mne sem vlastně zavedlo, znamenaje v sobě veliký jakýsi strach. Svob. Však to čeládka hned znamenala, že je pán dobré míry. Jir. [Liška] znamenala stopu člověčí. V. Mrš. A tam, klenba kde se tratí, ve tmavém pahorku klíně, jakýs plamen znamenati. Erb. Hned asi od r. 1480, co jako dvacetiletý přestoupil [Lukáš Pražský] k Jednotě, lze v ní znamenati jeho vliv. J. Vlč. D míti význam, smysl, cenu, platnost. V Podlesí znamenalo slovo „frajmor“ černokněžník. Třeb. Živá voda znamená vlastně vodu pramenitou, tekoucí. Erb. Každá návštěva znamenala pro paní Bílou tisíc vzpomínek. V. Mrš. Mlčí jako ryba, co to znamená? Zey. Poznával, že je to neštěstí, když člověk nic neznamená. Herb. Berger je umělec, já mohu pro něho znamenat celý rozvoj R. Svob. Obecenstvo musí být přesvědčeno o tom, že s prken, která znamenají svět, mluví k nám ústy básníků genius této hvězdy s jeviště. Mah. Naše všeobecné mzdové vyhlášky znamenaly veliký pokrok proti dřívějším mzdovým poměrům. Zápot. Taktickou hrou udrželo mužstvo náskok, který znamenal konečné vítězství a postup do finalové skupiny. Ml. fronta. — V. t. znamenání, znamenaný.
|
Zobrazeny karty 1-3 z celkem 1101
Zobrazeny karty 1-3 z celkem 1101
|