- ztropiti dok. (co) expr. provésti, spáchati, udělati něco nepřístojného. Větších výtržností nebývalo, ledaže některý známý kamarád z mokré čtvrti něco ztropil. Rais. Poprvé vyvedli nezbední žáci kousky, které daleko překonaly vše, co bujná mládež tak zhusta ztropila. Jir. Co jste to zase stropil, nešťastný člověče? Kos. Odjel a beztoho zase někde něco zlého ztropí. R. Svob. Rmoutilo by mne velice, kdyby mi cos podobného stropil. Zey. V srdci mém to divně zaburácelo, hněv, stud, žal ztropily v něm bouřku. Svět. Tak ta bouřka, kterou tenkrát stropili [katolíci], prošla bez památky. Jir. Zmínil se maně o Němcích, jak kdesi v nějaké krčmě ztropili bouřku a svádu s několika Čechy. Jir. Když tvoji sluhové ztropili hluk, uznamenal jsem, že pronásledují jakéhosi člověka. Vanč. Tu ta ženská ztropila děsný křik. K. Čap. [Vrabci] padli na kaštan, ztropili pro cosi pekelný rámus. Mrš. Kdyby jí byl řekl nevím co jiného, nebyl by v ní stropil takový zmatek. V. Mrš. Jel s nimi na nádraží, kde jim lístky koupil a každého do jiného vagonu posadil, aby snad cestou ještě neztropili nějakou výtržnost. Ben. [Paní] se rozmýšlela, má-li se vrátit a stropit scénu nebo odejít. V. Mrš. D ztropiti si smích, šašky a p. (z koho, z čeho) vysmáti se někomu n. něčemu. Ale ty bys si smích stropila ze staré ženy. Vrch. Žádný řád na světě mu nebyl dost svatý, aby si z něho neztropil šašky. V. Mrš. Stropili jsme si z učenosti Eviny smích, patřilo jí to. Vrch. Pan nadporučík si z něho ztropil pořádnou legraci. Šrám. Člověk z vlastního trápení ještě si stropí smích. Mácha. Byl velmi vtipný člověk, jenž uměl vypozorovati slabosti velkých i malých a stropiti si z nich posměch. Mach. Než zlý osud žert si z něho ztropil. Jir. Bránil se tomu, že by starý šašek mu jistě něco namluvil nebo blázna si z něho ztropil. Jir. Vy se opovažujete blázna si ze mne ztropit v mém vlastním domě? Čech. Ten šelma hospodský si z tebe ztropil dobrý den. Cinybulk.
|
Zobrazeny karty 1-3 z celkem 194
Zobrazeny karty 1-3 z celkem 194
|