Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: I/426–I/435

• Čerw, g. m. ( q. žerw, od žranj, t. wrtánj, aneb od čeřenj, t. hmyzenj: geſt gaký koliw małý hmyz, bez křideł, a noh) vermis, Wurm. dřewočerw, (dřewný čerw, čerwotoč) teredo, holtzwurm. Rohočerw, l. właſočerw, (rohowý neb I/427 właſowý čerw) seps, hornwurm. Objłnoċerw, (Objłný čerw, objłná muſſka, piłaus) curculio, l. gurgulio, kornwurm. kornwilel. Mukocerw (maučný čerw,) blatta, Mehlwurm. Réwočerw, l. rýwoċerw, (rýwowýċerw) convolvolus, volvoa, volucra, Rebwurm. Boroċerw, (Borowý ċerw) eruca pinorum, fichtenwurm, rebſticher. Deſſtoċerw (deſſtiowý čerw) lumbricus, regenwurm. hedbáwoċerw, (hedbáwnjk, hedbáwný čerw) bombyx. Seidenwurm. břichoċerw, (ſſkrkawka) tænia, Breyter ſpullwurm. właſatoċerw (ſſkwor) fullo, scolopendra, Ohrenlauſs. der orling. ohrenmittel. ſſatočerw (moł) tinea, Schabe, Motte. hrachoċerw, I/428 (čerw hrachowý) midas, Bonnenwurm. maſocerw, (maſnj čerw) termes, Made, fleiſchmade. Woſkočerw, (woſkomoł, woſkowý čerw) acarus, Wachsſchabe, oder wurm. etc:
• Čerwjk, čerwjċek, g. m. dimin. Vermiculus, Würmlein, Zemſſtj ċerwjkowe, vermes terræ, Erdwurm. pſoċerwjk, (pſý čerwjk) lytta, daubwurm. Złatoċerwjk (złatý čerwjk) aurelia, Goldwürmlein.
• Čerwotoċ, g. m. (geſt ċerw, který dřewo toċj, t. wrtá) teredo, holtz wurm.
• Čerwotoċina, ċerwotočiny, plur. g. f. (prach zwrtaného dřewa, item ty djrky prowrtané) pulvis, vel foramen, qvod teredo facit.
• Čerwina, g. m. idem čerwotočina.
• I/429 Čerwiwý, adj. (čerwůpłný, cerwy rozłezłý, zetłełý, zprachniwėłý) verminosus, wurmſtichich. Vollwurm.
• Čerwiwě, adv. čerwiwoſt. Subst.
• Čerwiwjm, ċerwiwěł, čerwiwěti. Sing. Imp. Neut. (ċerwy doſtáwati, mjti, cerwy ſe rozłýzati) vermiculari, Würme haben. Item: (tljti, prachniwěti,) cariem sentire, carie absumi, putrescere, wurmſichtig werden.
• Zċerwiwėti, (ċerwy ſe rozłezti) est perfectum Simplicis. Item (zprachniwėti, zetłeti) vermiculari, cariem sentire. wurmſtichig werden.
• Čerwen, g. m. in Gen. ċerwna (łetnj mėſýc) Iunius, BrachMonat.
• I/430 Čerwnowý, adj. den, čas.
• Čerwenec, g. m. in Gen. čerwence. (druhý łetnj měſyc, a ſłowau ty měſycowe odtud, že ſe w njch negwjc čerwowe zarozugj. protož y dřjwj sekali ſe toho čaſu kſtawenj brzy wſſechno zčerwiwj, a zpráchniwj) Iulius, heümonat.
• Čerwencowý, adj. den, ċas.
• Čerwec, g. m. in Gen. ċerwce (geſt mořſký ċerw, neb hłemeyżď, z něhož ſe ſſarłatowá barwa bere, conchylium. hinc čerwec dwakrát barwený.
• Čerwený, adj. (zardełý, rudý) ruber, roth.
• Čerweně, adv. ċerwenoſt, Subst. rubor, rubedo, die Röthe, rothe farb.
• Čerwenka, g. f. (ċerwená, čerwená nemoc, Běhawka, aupławice) profluvium ventris, I/431 Bauchfluſß. ſtůně na ċerwenku, (t. ſtůně na čerwenau, l. na aupławicy) Item: (pták ſłowe) rubecula, Rothköpflein.
• Čermák, g. m. ċermáċek, dim. idem rubecula, Rothköpflein.
• Čerweniti, čerwenił, čerweniti, Sing. Imp. act. (čerwené děłám, na čerweno barwjm) rubefacere, roth machen.
• Čerwenjm, čerweněł, čerweněti, Sing. Imp. Neut. idem qvod čerwenám.
• Čerwenjwám, freqv: Soleo rubefacere, ich pflege roth zu machen.
• Čerwenám, čerwenał, čerwenati, Sing. Imp. Neut. (čerwené barwy nabýwám) rubescere, roth werden.
• Čerwenám ſe, čerwenati ſe (cerwenau barwu na ſobě vkazugi) rubere, roth ſeyn. I/432 něco ſe tam čerwená.
• Čerwenáwám, čerwenáwam ſe. freqv. Composita ex čerwenjm sunt perfecta. ut začerwenjm, fut. Imperfectum in ugi formatur, ut začerweňugi, præs.
• dočerweniti, (oſtatek, neb doceła očerweniti) reliqvum rubefacere. das Vbrige roth machen.
• Načerweniti, (čerwenoſtj natřjti, napuſtiti) rubrum colorem inducere, mit der rothen farb anſtreichen.
• Naċerweněti, rubrum fieri, roth werden.
• Načerweněti ſe, paſs. ¤ Item (prácy s ċerweněnjm mjti) doſti gſme ſe s tim načerwenili.
• Očerweniti, (wúkoł načerweniti) totum rubefacere. Vmb und Vmb roth machen.
• I/433 Poċerweniti, (něčim cerweným pokałeti) rubedine aliqva maculare, roth Beſudeln.
• Počerweniti ſe, est paſs. pokałeti ſe. kde gſy ſe tak počerwenił?
• Přečerweniti, (ginak čerweniti)
• Přičerweniti, (wjce neb łepe očerweniti)
• Včerweniti, včerweniti ſe, idem počerweniti, počerweniti ſe.
• Wyčerweniti, (mnoho neb máło čerwene barwy zpotřebowati.)
• Zċerweniti (wſſechno počerweniti)
• Zċerwenėti, (doceła cerwenu byti, zċerwenati) wſſechno to zčerweněło.
• Začerweniti, (něċim ċerweným zamazati) proč gſy to začerwenił.
• Začerweněti, (trochu zčerweněti, začerwenati) gak ge to začerweněło.
• I/434 do-, na-, o-, po-, pro-, při-, v-, wy-, z-, za-čerweněný; part. paſs. Composita ex čerwenám sunt perfecta. začerwenám fut. Imperfectum formatur ex freqv: Simplici. ut začerwenáwám.
• Na-, po-, z-, za-čerwenáwati, Imp. (počjnám ċerwenati) incipio rubrescere, ich fange an roth zu werden.
• Na-, po-, z-, za-ċerwenati, perf. rubrum fieri, roth werden. wſſechno to zčerwenało, začerwenało, est totum rubrum factum, es iſt gantz roth worden.
• Začerwenati ſe, (začjnat ſe čerwenati) ut něco ſe tam zaċerwenało, aliqvid rubri ibi apparuit. es iſt etwas dorten rothes geſehen worden. Item (zapýřiti ſe, l. zapegřiti ſe, I/435 zarditi ſe) erubescere, roth werden. což ge ſe začerwenał!
• Náčerwenałý, počerwenałý, zčerwenałý, začerwenałý, part. neut. (trochu čerwený) rubellus, röthlich.
• Na-, po-, z-, za-čerwenałe, adv.
• Na-, po-, z-, za-čerwenałoſt, Subst.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod