Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: I/450–I/463

• Čich, g. m. (geſt hłáhoł ſubtýłného wětru.) Item (woněnj, neb Taženjm, a neb wánjm do chřjpj wetru wuně ſe přjgjmá, geſt geden z pěti ſmyſłů, kterýmž ſe wuně, neb ſmrad cýtj) olfactus, der Geruch, das riechen.
• Čuch, g. m. idem čich, Sed de animalibus dicitur. Gełen, a pes magj dobrý čuch. unde.
• Čuchám, čuchał, čuchati. Sing. Imp. Neut. (po wuni negaké gdu, po čuchu gdu, sljdjm) de Canibus, l. alijs animalibus dicitur. čuchał k němu.
• Čucháwám, freq. Comp. u. infra.
• Čenichám, čenichał, čenichati, idem čuchám. Aliqvando etiam ad hominem extenditur. zemſkých wěcý I/451 ċenichati, cum Gen. (t. sljditi, hłedati, řjká ſe ô těch kteřj po liboſtech ſwěta gdau) cum Accus. idem. qvod čigi. et usurpatur etiam locò ejus freqv:
• Čigi, čił, čjti, Sing. Imp. act. (wuni chřjpėmi přigjmám) odorare, riechen. Item: (cýtjm) Sentire, empfinden.
• Čitedłný, adj. (co ſe ċjti, neb cýtiti můž) sensibilis, l. Sensilis, empfindlich.
• Čitedłnė, adv. Čitedłnoſt, Subst.
• Čitełný, adj. (kdo čige, a cýtj něco) Sensitivus, empfindlich.
• Čitełnė, adv. čitełnoſt, Subst. nenj čitełnoti, ani politowánj.
• Čiłý, adj. (kdo ſe dobře k nėċemu čige, t. zdrawý, čerſtwý, hbitý, gadrný) vegetus, agilis, velox, Geſundt, friſch, ruſtig, hurtig. ċiłý gonak, pachołe.
• I/452 Čiłe, adv. má ſe čiłe ktomu, (t. čerſtwě) wċiłe Moravi dicunt, (nýni, q. wčerſtwě, genže)
• Čiłoſt, subst. (zdrawj, čerſtwoſt, hbitoſt.)
• Čmuchám, čmuchał, čmuchati, idem čuchám.
• Čmucháwám, freq. Comp. uide infrà. Meth: etiam de homine dicitur: (pohrzým, zhrzým)
• Čmuch, g. m. idem. Čuch.
• Čiſſjm, čiſſeł, ċiſſeti, Sing. Imp. Neut. (čerſtwė, zymawě, ſtudeně wáti, wanauti) frigidam auram Spirare, flare, eine friſche Lufft hauchen, blaſen, wehen; čož tám čiſſj! (t. což tam ſtudený witr ffauka) frigida aura I/453 foris spirat, es wehet dorten eine friſche Lufft. ċiſſj tam zyma, idem tėmi wokny hroznė ſem zyma ċiſſj. per istas fenestras valdè huc frigus intrat. es gehet die kälte durch die fenſter ſchrecklich ein. ċiſſj někudy na mnė: frigus me alicubi afflat. Est verbum in qvotidiano usu, præsertim in hyeme. Composita. vide infrà. Item: (bėžjm) currere, Lauffen. Sed dicitur in hoc Sensu tantum de motu Spirituali seu de Spiritu vel Spiratione qvacunq. tėmi wokny hrubě tepło wen čiſſj. (t. běžj, vcházý) per illas fenestras calor valde foras currit, exit. Es Lauffet die Wärme durch die fenſter ziemlich I/454 hinaus. Negaká libá wuně tu ċiſſj. aliqvis gratus odor hîc spirat.
• Čjchnu, čjchnuł, l. ċjchł, čjchnauti, est perfectum verbi čiſſjm.
• Čižný, adv. čižnė, adv. čižnoſt, subst. (čerſtwý, chładný, ſtudený) frigidus, friſch. ge tam čižno, (t. ċerſtwo, chładno)
• Čich, g. m. (znamená ſſpeh po nėkom, a gako Ċuch po wůni neb po ſtopě něċeho) unde.
• Čjhám, čjhał, ċjhati, Sing. Imp. Neut. Significat 1 mo (Sljdjm, hłedám někoho, gdu gako po čuchu za nėkým, a wyċuchage, neb wyſljdě někoho, naň čekám, gako łýhawj pſy dėłáwagj, t. hłedjm połapiti) observare, insidiari, nachſtellen, Lauren; doſti I/455 dłauho na něho čjhał. 2 do (vžitku hłedati) emolumento inhiare, einen Gewinn, ein Vortheil ſuchen. kdo ſam ſobě mełe, na weymełek ċjhá. 3 tio (ptáky łapati, chytati) aves capere, aucupari, die Vögel fangen. on tam na ptáky ċjhá. ſſeł na ċih. (t. ptáky chytati) hinc.
• Čihař, g. m. (kdo na ptáky čjhá) auceps, Vogelſteller, Vogelfänger.
• Čihadło, g. n. (mjſto a přjprawa k čjhánj) aucupium. Vogelheerd.
• Čižba, g. f. (Samo čjhánj, neb vmėnj čjhařſké) aucupium, aucupatio, Vogelfang.
• Čižebnjk, idem Čihař.
• Čjhařſký, Čižebnjcſký, adj.
• I/456 Čihařſky, po čjhařſku. adv.
• Čihařſtwj, Čiżebnjcſtwj, (Obchod, neb vměnj čihařſký)
• Čižebný, adj. (kdo vmj ċjhati, a łapati) ut ċižebný ptak, koċaur.
• Čjž, g. m. ċjżek, dimin. (geſt małý ptáček) acanthus, Zeiſel. 4 to (čekám) expectare, warten, doſti gſme tam dłauho čjhali. (t. čekali) gáť gjž nebudu na něho dełe čjhati.
• Čjhnu, čjhnuł, l. čjhł, čjhnauti. Sing. Imp. Neut. ( idem tjhnu, pryċ ſe beru, t. ċige něco nelibého, neb newonného, nemiłého, pryč ſe hnauti, tjhnauti, pryċ ſe bráti) abire, weggehen. Composita vide infra.
• Čuchám Composita ex čuchám sunt perfecta I/457 ut wyčuchám fut. Imperfectum formatur ex freq. Simp. ut wyčucháwám ¤ ut.
• doċuchati ſe, cum Gen. (nėċeho ſe doſljditi) předce ſe te liſſky dočuchał.
• Načuchati, (čuchem naſmraditi, napuſtiti, nadchnauti, načmuchati) načuchał do toho, (t. načmuchał) giż to načuchali (t. náčmuchali, oċuchali.)
• Oċuchati, oċucháwati (čuchem, neb čmuchem nadchnauti, naſmraditi, opipłati) ô to gá neſtogjm, co giž ginſſj oċuchali, (očmuchali)
• Očuchaný, part. paſs. (očmuchaný, pohrzený, zhrzełý) gižť ge to wěc očuchaná, a očmuchaná.
• Počuchati, (pohłedati) gá ho počuchám. (t. pohłedám) l. gá po něm poċuchám.
• I/458 Poċuchati (k nėčemu) geſt přičuchati, přiċmuchati.
• Přičuchati, (přiwoněti, přičmuchati) přiċmuchał k něčemu, a běžeł pryč.
• Wyčuchati, wyċucháwati, (wyſljditi, wyhłedati, wyčmuchati) každýho zagjce on wyčuchá. Meth: (wyčjhati, wyſſpehowati) explorare, ausſchpähen.
• Začuchati, (začmuchati) začuchał k němu, (t. počał k němu čuchati, začmuchał, přičuchał k němu)
• Čmuchám Composita ex čmuchám sunt perfecta, et admittit easdem præpositiones qvas čuchám, et in eodem Sensu. vide Supra Čuchám.
• I/459 Čigi. Composita ex čigi, sunt perfecta, ut.
• Načiti, (nawoněti) olfacere, riechen. ten pes hned to zwjře načił (t. včił) canis statim illam feram olfecit. der hund hat gleich das Wild gerochen, gemercket.
• Včjti, idem načiti. Nota: Včjti, ideo semper producitur, et načiti semper corripitur, qvia včiti significat docere, et načjti, initium facere.
• Čiſſjm, Čjchnu. Composita ex illis sunt perfecta. ut počiſſjm, počjchnu, fut. Imperfectum formatur in ugi. ut počichugi, præs.
• I/460 Načiſſeti, načjchnauti, cum Gen. l. personaliter, (naběhnauti) načiſſeło tam zymy, l. načiſſeła tam zyma, sed pulchriùs est cum Genit: intravit illuc frigus, die kälte iſt hinein gedrungen. načjchło tam zymy, idem: načiſſj, l. načjchne tam tepło.
• Počiſſeti, počjchnauti. est perfectum Simplicis. počjchne tam tepło. (t. bude tam ċiſſeti tepło) intrabit eò calor, es wird warm hinein gehen:
• Přičiſſeti, přičjchnauti. (wjce čiſſeti) geſſte wjce zymy ſem přičjchne.
• Pročjchnauti, (prowětřiti, ſtudenoſti zakuſyti) pročjchne tam, l. pročjchne mu tam.
• I/461 Wyčiſſeti, wyčjchnauti, (wyběhnauti) excurrere, excedere. ut giž wſſechno tepło wyċiſſeło, wyčjchło, jam omnis calor exceſsit. die Wärme iſt ſchon gantz und gar entgangen.
• Začiſſeti, začjchnauti, negaká wůně tu začjchła, (t. zaċała čjchnauti, zawonėło tu něco.)

  Čjhám, Čjhnu.

  Composita ex illis sunt perfecta. ut
• dočjhati, l. dočjhati ſe (dočkati) předce ſe ho dočjhał.
• Načjhati ſe, (načekati ſe) doſti ſe tam načjhał. Item (čekati k połapenj) doſti ſe na nėho načjhali, neż ho doſtali.
• Počjhati, (na někoho, t. čjhati k połapenj, I/462 k chycenj) insidiari, nachſtellen, Lauren. gá na něho počjhám, když domu pugde. geſſtě trochu počjhám. Item: (trochu čekati, dobrým y złým mjnenjm) počjham tu geſſtě trochu.
• Wyčjhati, (něco, někoho) idem qvod včkati, wyčkati. on ho wyčjhał, (t. čjhał, až vgde.)
• Čjhnu Composita ex eo sunt perfecta. do-, od-, po-, pře-, při-, v-, w-, wy-, za-cjhnauti. on tam dnes nedočjhne, (t. nedotjhne, nedogde) čaſně odčjhł, počjhnu ga ċaſně po ſwých (t. pugdu, potjhnu) ſotwa tam tu ſtrauhu přečjhł, I/463 přičjhł tam nenadałe, on čaſnė včjhł, (t. odčjhł) ten tam ſotwa wčjhł, a hned zas wyčjhł, a kdowj kam začjhne. (t. zatjhne, zagde.)

Strany zdroje: I/487–I/497

• Čtu, alicubi četu dicunt, in præt. ċetł, l. ċtł, Inf. čjſti. Sing. Imp. act. numerare, zählen. ut čjſti ſtádo, owce, lidi, hwězdy, etc: adag: włk y čtěné bere. Item (pjſmo čjſti) legere, Leſen.
• Čjtám, freq: soleo numerare, ich pflege zu zehlen, zu Leſen.
• Čtenář, g. m. Lector, Leſer.
• Čitedłný, adj. (co ſe dobře čjſti může) legibilis, Leſerlich.
• Čjſło, g. n. (počet,) numerus, Zahl.
• I/488 Čtenjk, g. m. (giſtý počet nitj w přadeně) certus numerus filorum. Composita ex čtu, sunt perfecta, ut počtu, fut. počjſti, Inf. Imperfectum formatur ex freq: Simplici. ¤ ut počjtám, præs. poċjtati, Inf. Počitáwám. præs. freq: comp. počjtáwati Inf. Et sic reliqva.
• dočjſti, (geſt oſtatek, sečjſti, počjſti:) reliqvum numerare, das Ubrige zehlen. giž ty owce, penize, dočteme etc. Item (oſtatek až do konce přečjſti) totum reliqvum perlegere, das übrige gar Vollends aus Leſen. ne pugdu k gjdłu, až tu knjhu dočtu.
• doċjtati, Imp. (oſtatek sčjtati: I/489 oſtatek, konec čjſti) práwě dočjtagj, nýnj tu knjhu dočjtám.
• dočjſti ſe, cum Gen. Significat 1 mo (na poċet přigjti, počet nagjti) numerum invenire, auf die Zahl kommen. předce ſe těch peněz dočetł, nedoċetł ſe ſwých peněz. 2 do (čtenjm nėco nagjti) legendo invenire, durch das Leſen finden. Geſſtė gſem ſe toho nedočetł, taky gſem ſe toho doċetł.
• Načjſti, (napočjtati, mnoho, neb máło, počtem naděłati) numerare, zählen. on toho hrozně mnoho načetł, (t. napočjtał) až do tyſice načetł.¤ Adag: řekł by, že do pěti načjſti nevmj (na ty, kteřj ſe hłaupj zdagj, ne gſauce.) Item (mnoho neb máło přečjſti) legere, I/490 Leſen. Małoť on toho naċte, parùm ille legit, er thuet gar wenig Leſen.
• Odčjſti, odčjtati. Significat 1 mo (giſtý počet odłožiti) certum numerum seponere, eine gewiſſe Zahl auf die Seiten Legen. ut: odčetł ſobě na to dwě ſtė. 2 do (s čtenjm hotowu byti) lectionem finire, ceſsare, legere, aufhören zu Leſen, das Leſen endigen. když odċetł, tehdy. etc.
• Odčjſti ſe, (něčeho, geſt zapřjti, neznati ſe, odřeknauti ſe) repudiare, renunciare, ſich Begeben.
• Počjſti, perf. počjtati, Imp. ¤ Significat 1 mo (pořádně sčjſti) numerare, zehlen. ut počjſti ſtádo, owce, penjze. 2 do (Spoċjtám) calculare, computare, reitten, zuſammenreiten. Berechnen, I/491 gá to ſám poċtu. 3 tio (trochu ċjſti) parùm legere, wenig Leſen. Nota: ex počtu, počjſti, fiunt verba decomposita, qvæ hic infra vide.
• Poċet, g. m. numerus. Zahl, poċet držeti, zaſednauti na počet s někým, (geſt bráti počet od někoho) činiti počet, (geſt ċiniti zpráwu ſtrany přjgmu a wydánj) reddere rationes, die Raittung thuen. adag. čaſtý počet přáteły ċinj. dobře býti pjſařem, ałe ne při počtu.
• Početnj, l. počtowý. adj. (co k poċtum náłežj, gako knjha, ſtůł.)
• Přečjſti, přečjtati (ginák, poznowu čjſti, přepočjtati) aliter numerare, calculare, computare, zum andernmahl I/492 oder aufs neüe zehlen. oder reitten. gá ty penjze přečtu, (t. přepočjtám) Item perlegere, durchleſen, Vberleſen, tu knjhu gſem cełau přeċetł.
• Přičjſti, přiċjtati, Significat 1 mo (wjce ċjſti, připočjtati) adnumerare, zuzehlen. 2 do (ċtenjm vbljžiti, oſſkrábati, oſſiditi) numerando nocere, decipere, mit zehlen Schaden thuen, Betriegen. ut ſſenkýřky vmj přičjtati. přiċetł mu několik złatých, (t. wjce početł než náłežeło) 3 tio (přiwłaſtniti nėkomu nėco, připſati, připiſowati, přičjtati) adscribere, imputare, zuſchreiben, zurechnen, zumeſſen, ta winna ſe gemu přičjtá. to ſe gemu přičte.
• I/493 Rozčjſti, rozečiſti, rozčjtati. (na djły rozwrcy, rozwrhnauti) computare, ausrechnen, Vberſchlagen. on giż ſobė to wſſechno rozeċetł. Item: (rozwážiti wěc bedliwě) computare, deliberare, erwegen, Vberſchlagen.
• Sčjſti, l. Sečjſti, Sečjtati, Sčjtati (w Summu spořádati) computare, zuſammen raitten, Zuſammen rechnen. Sečetł lid, owce.
• Sečtenj, n. part. Sečtenj lidu.
• Sčjſło, g. m. idem Sečtenj.
• Sčjſłný, adj. numerabilis, zählbar, nesčjſłný, l. nesċjſłtedłný, adj. innumerabilis, Vnzehlich. nesčiſłný počet lidu. etc:
• I/494 Vċjſti, včjtati, idem počjſti. gak nałežj gſem to včetł.
• Včjſti ſe, včjtati ſe (geſt gedno proti druhému srázyti, a pořadně wſſechno počjſti) computum tenere, computare, ſich Berechnen, abreitten, die Raittung gegen einander halten; Včtli ſe społu, muſyme ſe dřjwe včjſti.
• Včet, l. aučet, g. m. (geſt počtu s poċtem Srownánj) computus, Abraittung, Berechnung.
• Wyčjſti, wyčjtati, Significat: 1 mo (giſtý počet odděliti, a někomu odewzdati) enumeràre, auszehlen. wyčetł mu tiſýc na hotowě. etc 2 do (poċjtati, a na ſtranu odkłádati) ut wyčjta ryby, kapry, płod, chłeby, I/495 enumerare, auszehlen. 3 tio (wytegkati, omłauwati) exprobrare, objicere. Vorwerffen. co ty mi to wyčjtaſs! kolikráte gſem gá mu giž to wyċetł. 4 to (wyprawowati) enumerare, narrare, erzählen, ausſagen. 5 to (přečjſti) perlegere, durchleſen.
• Wyčjſti ſe, (z počtu ſe wyweſti) ſich ausführen. ze wſſeho ſe wyčetł. Decomposita ex poċjtám, počtu sunt perfecta. ut spočjtám. spočtu, fut. perf. spočjtáwám, Imp. præs.
• dopočjtati, dopočjſti (oſtatek spočjtati)
• Napočjtati, napočjſti, computare, numerare, auffzehlen, zuſammen raitten. on napočitał sám deſet tiſic, ille ipsemet 10 millia numeravit, Er allein hat Zehen tauſendt aufgezehlet. on genom 25000 f načetł, ille tantum m/25 f computavit. I/496 er hatt nur m/25 f. geraittet.
• Popočjtati, (trochu počjtati)
• Přepočjtati, přepočjſti, (poznowu, ginak poċjtati) aliter numerare, computare, aufs neüezehlen, raitten. gá gſem ty penjze giž dwakráte přepočjtał, a wjc nemohu nagjti. gá gſem ten počet giž přepoċitał, a ziadný chyby nenałezám.
• Připoċjtati, připočjſti, idem přiċjſti.
• Rozpočjtati, rozpočjſti, idem rozčiſti.
• Spočjtati, spočjſti, idem sečjſti, sčjſti.
• Wypočjtati, wypočjſti, Significat 1 mo ( idem rozċjſti, počtem wyſtjhnauti, wyſahnauti) computare, ausrechnen. wſſechno to ſobě wypočitał, (t. rozpočitał) wſſechno až na penjz mu to wypočjtał, l. wypočetł, t. rozpočetł. 2 do (tak počjtati, aby nic dłužno ſe nezuſtało) ita calculare, ut nil pro resto I/497 maneat. ausrechnen. on ho ze wſſeho wypočjtał. on ho łechce z toho dłuhu wypoċte, ty bys mně na ten spuſob wypočetł.
• Wypočjtati ſe (z něċeho, geſt ſe wymėřiti) purgare se, ſich ausführen. on ſe z toho ze wſſeho wypoċjtał, (t. wymėřił.)

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod