Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod
Index všech českých hesel
A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż
Strany zdroje: I/463–I/468
- Činjm, ċinił, ċiniti, Sing. Imp. act. (od čnu, geſt konám, dėłám) facio,
ich Thue. ¤ Adag. čin ty co máſs, a lidj nech młuwiti, co chtj, pokog bude. - Činjwám, freqv: soleo facere,
ich pflege zu thuen. - Ċin, g. m. alij Čina, g. f. (ſkutek) factum.
die That. wſſechny ċiny, a řeċi geho tam směřugj. omnia facta et dicta eo collimant. - Činiteł, g. m. (kdo něco činj, a płnj) I/464 Ne poſłuchaċj, ałe ċinitełe zákona Sprawedliwi budau.
- dobroċinný, adj. (dobře činicý) beneficus,
gutt thätig. - dobroċinnoſt, beneficentia,
guttthat, wohlThat. - dobročiniteł, dobročinec, (dobrodinec, dobrodince) benefactor,
Guttthäter. - Złoċinný, adj. Złočinec, g. m. Subst. maleficus,
Vbelthäter. - Złočinnoſt, g. f. Złočinſtwj, g. n. maleficentia, maleficium,
Vbelthat. - Čjnliwý, adj. factivus. Čjnliwě, adv.
- Čjnliwoſt, Subst.
- Činitełný, idem čjnliwý
- Činitedłný, (co ſe dá, neb muže činiti) factibilis,
Thunlich. - Činowatý, l. činowitý, adj. (płátno, geſt I/465 cwilink: t. třinitowatý, třinitowitý, proto že ſe autek po třech nitech dáwá) trilix,
drilich. - Činotek, l. třinotek, g. m. idem trilix,
drilich. Composita ex Činjm sunt perfecta. Imperfectum in ugi, ut přičiňugi ſe, præs. přiċiňowati ſe. etc. - dočiniti, (ſkutečně včiniti, doděłati) on toho nedoċinił.
- dočiniti ſe, cum Gen: (něċeho: geſt właſtnjmi činy něco na ſe vweſti) delinqvere, committere aliqvid, impingere,
Vbertretten., miſhändlen, ſich Vergreiſſen, Verbrechen. on ſe toho dočinił, ille hoc commisit, er hatt dieſes gethan. - Načiniti, (naděłati) doſti złeho načinił, I/466 (t. natropił.)
- Náčin, g. m. (na čem ſe něco dėłá) item idem qvod načinek.
- Náčinek, g. m. (kterým ſe nėco děłá, t. náſtrog řemeſłnjcſký, neb Kuchynſký, a domownj gakýkoli) hinc
- Nácinj, g. m: collect. (nádobj gakékoliw) utensilia,
haußgeräth. - Přečiniti, (geſt zapowėděného něco včiniti, vdėłati, prowiniti, prohřeſſiti, přeſtaupiti) delinqvere, peccare,
Verbrechen. Vbertretten. on mu něco přečinił, hrubě přeċinił. - Přečiněnj, n. part. (přeſtaupenj, hřjch, wina) delictum,
das Verbrechen. - Přičiniti, (přidati, připogiti, přindati, přiłožiti) addere,
zuthuen, zuſetzen. přičiniti, přičiňowati hřjch k hřjchu, I/467 (t. přidáwati) Adag. ruky, kdyż nepřičiniſs, ſamo ſe ne děłá. - Přičiniti ſe, (připiłniti ſe, ſnažiti, piłnoſt wynałožiti, ſtarati ſe ô něco) adlaborare, conari,
ſich Befleiſſen, ſich bemühen. - Přjċina, g. f. (co ſe k wěcy přičinj, a gj na pomáhá) causa,
die Vrſach. Adag. každá wėc má ſwau přjċinu. omne qvare habet suum qvia. Alles muſs ſeyne Vrſach haben. přiċinu nagde, kdo chce by gj měł zpłotu vłomiti. - Včiniti, est perfectum Simplicis (t. ſkuteċně něco wykonati) facere,
thuen. Adag: Nevċiniłlis nic, nebog ſe. - Včinek, l. auċinek, g. m. (ſkutek) factum, effectus, Adag. po včinku złá rada. Bez rady nečiň, a po včinku ne pykneš.
- I/468 Vċiniteł, g. m.
- Vċinný, l. aučinný, v´ċinliwý, auċinliwý. adj. (co činj) effectivus. v´činliwá odpowěd. (t. která proſbė za doſti činj)
- Včinnoſt, aučinnoſt, včinliwoſt, auċinliwoſt, Subst.
- Včinliwě, aučinliwě, adv.
- Včinitełný, adj. Včinitełně, adv. Vċinitełnoſt Subst: idem včinliwý.
- Vċinitedłný, (co ſe vċiniti muže) factibilis.
Index všech českých hesel
A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż
Úvod