Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: VII/659–VII/668

• Žeł, olim Žał, g. m. ( â złý, ut žeł mi, t. poznáwám, že zle geſt) litoſt, ljto. dolor, Reü, leyd. ut geſt mi žeł toho, doleo de hac re. Iſt mir Vmb das leyd. Mám žeł toho, idem geſt mi žeł toho, habeo dolorem, Es reüet mich deſſen.
• Željm, želeł, želeti. cum Genit. Sing. Imp. Neut. (litowati) mærere, dolere, pænitere, reüen, trauren, leyd tragen. VII/660 želeti swých hřjchů, pænitere de peccatis. željm toho srdečně etc. Adag. čeho očj newidj, toho srdce neželj.
• Željwám, Freq.
• Žałoſt, g. f. (zármutek, smutek) mæror, dolor, mæstitia, leyd, Traurigkeit, hertzleyd.
• Žałoſtný, adj. (smutný) tristis, luctuosus, funestus, traurig. ut Žałoſtný nowiny, čaſy, etc.
• Žałoſtně, adu.
• Přežałoſtný, adj. (welmi žałoſtný) nimium tristis. ſehr traurig.
• Přežałoſtně, adu.
• Žałoſtjm, žałoſtěł, žałoſtěti. ( â žałoſt) Sing. Imp. Neut. (litoſt mjti, Zármutek trpěti) lugere, mærore, affici, contristari, trauren, traurig ſeyn.
• Žałoſtnjm, žałoſtněł, žałoſtněti. ( â žałoſtný) idem quod Žałoſtjm.
• VII/661 Žałoſtiwý, Přežałoſtiwý, adj. idem quod Žałoſtný, Přežałoſtný.
• Žałoſtiwě, Přežałoſtiwě, adu.
• Žałoſtiwoſt, idem žałoſt.
• Žałoſtnjk, g. m. idem Žałoſtný. Composita ex Željm fiunt perfecta.
• Naželeti ſe, ut doſti ſe proto naželeł.
• Oželeti, (opykati, opłakati) deplorare, deflere, beweinen. ut giž gſem toho oželeł. giž gſem oželeł swého neſſtěſtj. Habet etiam Accus. et in hoc Sensu poterit etiam in Præt. et Inf. per i proferri. giž to wſſechno oželił, l. oželeł.
• Poželeti, (potaužiti, poſtegſkati ſobě, drobet želeti) modicùm lamentari, conqueri, dolorem suum exponere. Etwas trauren, ſein leyd offenbahren. Cum Accus. et Genit. ut Poželeł gen na chwjłku. Poželjm mu těžkoſti me, l. VII/662 těžkoſtj mých.
• Poželeti ſe, cum Dat. (poručiti ſe) ut požel ſe Bohu, das ſeye Gott geklaget.
• Rozżeleti, nic płatno negni, byť ſe y rozželeł geden, (t. byť ſe y žałoſtj rozpukł)
• Wyželeti, cum Accus. (želenjm zpuſobiti) nic sobě želenjm newyželjſs, (t. nezpůſobjſs, nepomužeſs). dřjwe ſobě Smrt wyželjſs, než to, čeho željſs.
• Žaługi, žałował, žałowati. Sing. Imp. Act. (złého něco na někoho prawjm, minjm) accuso, ich klage. Cum Accus. et præp. na. ut on to na něho žałował. admittit etiam proti. ut on to proti němu žałował. 2 do Žałowati, Significat (žałoſti swé, neb ſſkody taužiti) ut žałował mi swé přichody, žałował na swé neſſtěſtj etc. 3 tio (ſtěžowati ſobě, conqueri, ſich beſchweren VII/663 Žałował mi na něho, (t. ſtěžował ſobě) conquestus mihi fuit contra ipsum, Er hat ſich bey mir wider ihn beſchweret.
• Žałowaný part. paſs. to nebyło žałowáno, hoc non fuit in judicium deductum.
• Žałoba, g. f. accusatio, die Klage.
• Žałobný, adj. accusatorius.
• Žałobně, adu.
• Žałobnoſt, Subst.
• Žałobnjk, (Půwod) accusator, actor, Kläger, Ankläger.
• Žałowáwám. Freq. Composita ex Žaługi, fiunt perfecta. ut prožaługi, fut.
• dožałowati, (žałobu ſkonati) cum Dat. Significat idem, quod wyžałowati. ut tuſſjm sobě dožałował. etc.
• Nažałowati ſe, (mnoho žałowati, item mnoho ſobě ſtěžowati) multùm VII/664 accusare, multum conqueri, Viel klagen, ſich ſehr beſchweren. ut Nemohł ſe doſti nažałowati, non potuit satis suas quærimonias eloqui. Er hat ſich nicht können genung beſchweren. Nažałował ſe doſti.
• Obžałowati, cum Accus. personæ, et præp. z. (obwiniti) accusare, conuenire, anklagen, beklagen, υerklagen, gerichtlich υornehmen. ut obžałował ho na uel při saudu, ( l. před saudem) ze sta tiſyc etc. obžałował ho z dłuhu, z hrdła, l. hrdełně. z Wegtřnoſti, z pychu, z mocy etc.
• Obžałowaný, part. paſs. accusatus, reus, conuentus. der beklagte, Beklagter.
• Obžałowanec, idem quod obžałowaný. Žałobnjk, Půwod etc.
• Požałowati, (potaužiti, poſtegſkati VII/665 sobě, poželeti ſobě) conqueri, dolorem suum conquerendo exponere. ſich beklagen, klagen, ſich beſchweren. cum Accus. et Gen. Požaług mu, žes newinně obžałowán. Pugdu a požaługi Bohu me křiwdy, a me nátiſky, l. mých křiwd, a mých nátiſků.
• Přežałowati, (wjc, než naležj, a w prawdě geſt, žałowati)
• Prožałowati, (w žałobě wěc wegſłowně dołožiti, a gj za přiſauzenj zadati) in libello proponere, et in judicium deducere, Eine Sach in dem Klag libell ausdrücklich υorbringen. ut Prožałował na něho toto. toto geſt prožałowáno, hoc est in judicium deductum. Axioma juris. to má býti prokázáno, co geſt prožałowáno. uel to má býti prokazowáno, vkazowáno, dokazowáno, VII/666 vkazáno, dokázano, etc. illud est probandum, quod in judicium deductum est. das muſs erwieſen werden, was geklaget iſt worden.
• Wyžałowati, Significat 1 mo (wyſauditi) ut ten Statek na něm wyžałował, (t. wyſaudił.) 2 do (žałowánjm ſobě něco způſobiti) ut wyžałował ſobě bjłau wěž.
• Žałař, g. m. (wězenj) carcer, Gefângnuſſ.
• Žałářný, adj. (co k žałáři patřj)
• Žałařnjk, g. m. (Spráwce nad žałářem) custos carcerum.
• Žałářſký, adj. (co Žałářnjku patřj)
• Žałářnjcſtwj (Powinnoſt Žałářnjka) officium custodis carcerum.
• Žałařugi, žałařował, žałařowati, VII/667 Sing. Imp. act. (v wězenj zdržowati, wězenjm trápiti) in carceribus detinere, carcere affligere. in dem Gefängnuſs behalten. mit Gefängnuſs plagen. Alij etiam Žałařjm, -ił, -ti. dicunt, idem quod žałařugi, -ował, -owati.
• Žałařowati ſe, žałařiti ſe, cum præp. s. idem, quod act. ut giž ho rok pořád žałařuge, l. giž ſe s njm rok pořad žałařuge. Composita ex ijs fiunt futura, ut
• Nažałařowati ſe, nažałařiti ſe (dłauho žałařowati, nawězeti ſe) ut doſti ſe snjm nažałařił, l. nažałařował, (t. Nawězeł) satis diu illum carceribus affligebat.
• Wyžałařowati, wyžałařiti, (něco žałařowanjm způſobiti.) ut co sobě VII/668 na něm wyžałařuge, wyžałařj etc.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod