Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: VII/747–VII/758

VII/748 Verbum Žiwjm.

• Žiwjm, žiwił, žiwiti. â žiwý (činjm, aby žiw był, t. wychowáwám, strawugi,) alere, alimentare, sustentare, nähren, ernähren, Vnterhalten. on ho s ženau y s dětmi žiwj, (t. wychowáwá) Bůh wſſechny žiwj. Item, (Při žiwotu necháwám) uiuum conseruo, uitam dono, penes uitam relinguo, ich laſſe leben, lebendig. Ani pſa, ani kočky nebudu žiwiti, nec canem, neq cathum sinam uiuere, Ich will weder hundt noch Katzen leben laſſen.
• Žiwjm ſe, žiwiti ſe, Significat 1 mo paſsiuè, alere se, sustentare se, ſich nähren, ernähren, Vnterhalten. on ſe sám žiwj, ille se ipsum sustentat, VII/749 Er nährt ſich ſelbſt. Žiwj ſe gak může. alit se sicut potest, Er er nährt ſich, wir er kann. 2 do Cum præp. při, v. (ſtrawu v někoho darmo, aneb ffatinau mjti) uictum apud aliquem gratis, uel precario habere. ut on nic nemá, gen se tak při něm žiwj. 3 tio (ſtatku, aneb žiwnoſti dobywati, hledati.) neceſsaria uitæ quærere, conquirere. die Nahrung ſuchen. ut on ſe dobře źiwj, kdo ſe chce žiwiti, ten hładem neVmře. nechce ſe žiwiti. oni ſe poctiwě žiwj. 4 to (Žiwu býti, Si addatur aliquid) uiuere, degere, leben. ut chudobně ſe žiwj, in paupertate uiuunt. Sie leben in der Armuth. Poctiwě ſe žiwj, (t. VII/750 poctiwě gſau žiwi) honestè uiuunt, Sie leben ehrlich. S bjdau a nauzý, ( l. w bjdė a nauzy, l. bidně, a nauznė) ſe žiwjme, in miseria et paupertate uiuimus. Wir leben in Elendt, Vndt Armuth etc.
• Žiwjwám, Žiwjwám ſe, Freq.
• Žiwný, adj. 1 mo (genž žiwj) nutritiuus, der nähret. ut žiwná moc, facultas nutritiua, Krafft des lebens. 2 do (Kdo ſe rád, neb pilně žiwj) diligens in alimentis quærendis, fleiſſig in der Nahrung. ut on ge welmi žiwný čłowěk, gſau oba žiwnj lide.
• Žiwně, adu.
• Žiwnoſt, 1 mo (potrawa) nutrimentum, alimentum, Nahrung. 2 do (obchod, kterým ſe kdo žiwj) negotiatio, Nahrung, handelgewerb, Gewerb VII/751 ſchafft, handtierung. On má pěknau žiwnoſt. sſpatný gſau nýni žiwnoſti. on má mnoho tiſýc w žiwnoſti etc Sic Žiwnoſt weſti, negotiari, die Nahrung führen. On wede na tiſyce žiwnoſt etc.
• Žiwnůſtka, g. f. dim. idem quod žiwnoſt 2 dæ Significationis, sedłačkowe magj Sſpatný žiwnůſtky. Nota žiwnoſt, žiwnůſtka, aliquando loco fundi sumitur, t. mjſto kruntu, na kterem ſe žiwnoſt prowozuge. ut Mjſtem w kragjch magj welký žiwnoſti. sedłacý magj swé žiwnuſtky etc.
• Žito, g. n. (že nás žiwj, uel potiùs, â žjti) Siligo, Rocken. černé žito, secale, Schwartzrocken.
• Žitný, adj. Siligineus. žitný chléb, žitná mauka, žitný wotruby etc.
• VII/752 Žitnoſt, Subst. g. f. žitnoſt chleba, idem žitný chléb etc. Composita ex Žiwjm, žiwjm ſe, sunt perfecta. ut obžiwjm, fut. Imperfecta præsens in ugi formant, ut obžiwugi, in præt. obžiwował, Inf. obžiwowati. Frequentatiuum, obžiwowáwám, obžiwowáwał, obžiwowáwati.
• dožiwiti, (do oſtatku let žiwiti) ut gižť gá ge dožiwjm, až do smrti, iam ego illos alam usq ad mortem. Ich will Sie doch biſs an ihren Todt ernähren.
• dožiwiti ſe, idem paſsiuè. gižť ſe nák do Smrti dožiwjm.
• Obžiwiti, obžiwowati, Significat 1 mo (žiwé činiti, žiwoſt dáti) uiuificare, lebendig machen. ut Bůh wſſechno obžiwuge. VII/753 Słunce wſſechny zroſtliny obžiwuge. wegce seděnjm samiček obžiwugj ſe duchem obžiwugičným. oua incubitu matrum, uiuificantur, â uiuifico Spiritu. 2 do (wychowáwati, strawowati) alere, sustentare, ernähren, Vnterhalten. on nás wſſechny obžiwuge. 3 tio (k žiwnoſti pomocy) adjuuare, Zur Nahrung helffen. Onť ge Nás obžiwił.
• Obžiwowati ſe, idem quod Žiwiti ſe, N o. 1 o. 2 o. et 4 to. ut sam ſe obžiwuge, při něm ſe někdy obžiwuge. bjdnė gſme ſe tu zymu obžiwowali.
• Obžiwiti ſe, perf. Obžiwowati ſe, Imp. (pomocti, pomahati ſobě, aby mohł žiw býti) iuuare se, ut poſsit uiuere, Sich helffen, damit er leben kann. VII/754 ut On ſe heſky obžiwuge. obžiwowali gſme ſe w čas wogny gak gſme mohli. Sotwa gſme ſe naſſj těžkau prácy obžiwiti mohli. trochu gſem ſe obžiwił. (t. zotawił) Neobžiwili ſe tenkrate, neobžiwj ſe nikda. etc.
• Obžiwugičný, adj. (obžiwugicý) uiuificus. obžiwugičný duch, uiuificus spiritus.
• Obžiwugičně, adu. uiuificè.
• Obžiwugičnoſt, uiuificatio.
• Obžiwitel, Obžiwowatel, g. m. uiuificans, uiuificans, uiuificator.
• Požiwiti, (drobet žiwiti) non diu alimentare, nicht lang nähren. Požiwjm ge doněkud, potom nechám tak.
• Požiwiti ſe, ( idem přižiwiti ſe)
• Přežiwiti, act. přežiwiti ſe, paſs. (přechowati, přechowati ſe) přežiwjm VII/755 ge geſſtě tu zymu, ( l. přes tu zymu) adhuc illos per hanc hyemem alam, ich will Sie noch Vber dieſen Winter ernähren. Snad ſe do toho čaſu přežiwjme. těžce gſme ſe přes tu zymu přežiwili etc.
• Přižiwiti ſe, (darmo, neb fatinau na čas ſe žiwiti) gratis apud aliquem, pro aliquo tempore commedere, et bibere. bey einem auf eine Zeit lang Vmb ſonſt eſſen, Vndt trincken. On ſe łeckdes přižiwj. ubi fut. perf. pulchrè pro præsenti Imp. ponitur, de quo in Grammatica. hinc inde commedit et bibit, Er nährt ſich hin Vndt her. V něho ſe žádný nepřižiwj, (nepožiwj) Přižiwjme ſe při njch. (t. darmo snjma budem gjſti.) Nemůže ſe geden nikdež přižiwiti etc.
• VII/756 Vžiwiti, Vžiwiti ſe, paſs. (mocy-žiwiti, -žiwiti ſe) Item wyžiwowánjm při žiwobytu zdržeti. poſse sustentare, -sustentare se etc. seu alendo conseruare, ernähren können. ut kterak gich tolik geſſtě vžiwj. quomodo adhuc tot potest sustentare, wie kann er noch so υiel ernähren. Gá ge dobře vžiwjm. Niákt ſe z Miłoſti Bożj vžiwjme. Etiam uerbum, (mohu) potest apponi, Sotwa ſe mohau vžiwiti tau žiwnoſtj.
• Wyžiwiti, wyžiwowati, (wychowati, wychowáwati) sustentare, Vnterhalten. Et cùm Latinum et Germanicum uerbum sit imperfectum, tunc (Wyžiwiti perfectum) debet per uerbum ( poſsum) explicari. ut Gá wás každýho ročně na 50 f. newyžiwjm. ego uos, unum quemq pro 50 f. annuè non poſsum sustentare. VII/757 Ich kann Euch einen jeden, Vmb 50 f. jährig nicht Vnterhalten. Si dicas, Gá wás wſſechný na 50 f. ročně neVžiwjm, Significat, ego uos omnes pro 50 f. non potero sustentare, ut uiuere poſsitis. Ich kann Eüch Vmb 50 f. jährlich nicht ernähren, daſ ihr das Iahr erleben möget. ¤ At wyžiwowati, Imp. conuenit Latino, et Germanico. ut gá wás každého ročně na 50 f. nebudu wyžiwowati. id est, non sustentabo, uel non alam uos, Ich will eüch nicht Vnterhalten.
• Wyžiwiti ſe, wyžiwowati ſe, (wychowati ſe, wychowáwati ſe) sustentare, se, ſich ernähren. ut Na Sto złatych může ſe ročně wyžiwiti, pro 100 f. potest se per annum alere. Er kann ſich auf 100 f. Vber ein Iahr ernähren.
• VII/758 Wyžiwenj, g. n. Sustentatio, Vnterhaltung. Má Swé poctiwé wyžiwenj etc.

Strany zdroje: VII/758

• Žito, Siligo, Korn, Rocken. Žitný, adj. u. žigi in Deriuatis â žiwjm.

Strany zdroje: VII/773–VII/779

• Žnu, Sing. Imp. act. in præt. žał, aliqui etiam regulariter, žnuł dicunt. Inf. žjti, (srpem řeži, u. g. tráwu, obilj) metere, erndten, ſchneiden. žencý žnau na poli etc. ¤ Adag. kdo chce žjti, muſý ſýti.
• Žetj, n. part. žatý part. paſs.
• Žjnám. Freq.
• Žeň, g. f. (čas k ſkljženj obilj. ¤ item VII/774 Samořezanj, t. žetj) meſsis, der Schnitt. die Erndte. žeň býwá gen gednau w roce.
• Žnec, g. m. in obliquis e ponitur post z, propter pronunciationem, ut Žence, plur. Žencý etc. (kdo žne) meſsor, Schnitter.
• Žnecſký, adj. meſsorius.
• Žito, g. n. ( â žjti, Sicut rež, â řeži, idem. uel â žiwjm) Siligo, Rocken. Žitný, adj. u. Žiwjm, sub. žigi. Composita ex Žnu sunt perfecta, ut poźnu, fut. požał, præt. požjti, Inf. Composita Imperfectæ Significationis fiunt ex Freq, ut požjnám, præs. požjnał, præt. požjnati, Inf. ¤ Et ex hoc fit Frequentatiuum Compositum Požjnáwám, požjnáwał, požjnáwati. Nota, uerba Compositæ Imperfectæ Significationis formant præsens tempus etiam VII/775 in ugi, ut požinugi, in præt. požinował, Inf. požinowati. eiusdem Significationis, sicut požjnám. ¤ Et ex his iterum formatur aliud frequentatiuum, Požinowáwám, požinowáwał, požinowáwati. Et sic cætera. aduertes ergo in sequentibus illorum diuersam Significationem.
• dožjti, dožjnati, dožinowati. (oſtatek požjti) reliquum demetere, das Vbrige abſchneiden. giž ten kauſek dožni. Když gſem přiſſeł na pole, właſtně dožjnali, dožinowali etc.
• Nažjti, nažjnati, nažjnáwati, (mnoho nažjti) multùm demetere, Viel abſchneiden. Nažali wčera dwacet mandełů, a předeſſle geſſtě wjce nažjnali, nažjnáwali etc. u. infra differentiam â požjti.
• VII/776 Nažjti ſe. (žetjm vnawenu býti) nažali ſe doſti, oni chudinky ſe nažali etc.
• Odžjti, (s žetjm hotowu býti) giž odžali. sed meliùs dices, giź dožali.
• Požjti, (pořád žjti) demetere, abſchneiden. Nota, Požjti habet respectum ad totum. Vžjti, ad partem. hinc si integer ager sit demeſsus, dices wſſechno požali. Si non integer, tunc uteris uerbo Vžjti, et dices, Vžali dnes mnoho, hoc est magnam partem demeſsi sunt. Item Požjti respicit etiam multitudinem. ut Požali dnes weliký kus. Vžjti, respicit quidem etiam multitudinem, quæ continetur sub toto, at nunquam respicit, nec admittit totum. Sic malè diceres, Vžali dnes wſſecko, vżali cełý pole, sed debes dicere, požali dnes wſſecko, požali VII/777 cełý pole etc. Nota 2 do Požjti differt â Nažjti, nam hoc respicit iam demeſsum frumentum quoad copiam, et numerum in ordine ad mergites, et cumulos per quindenos faciendos, et nunquam de toto dicitur. illud autem respicit ipsum actum metendi, uel quoad totum, uel quoad multitudinem, est enim Požjti, plur. gener. Sic požali wſſechno benè dicitur, at nažali wſſecko, malè est dictum. è contra benè dicitur, nažali wčera dwacet mandełů, at malè diceres, požali wčera dwacet mandełů. benè autem dices, požali wčera na 20. mandełů. id est, tak mnoho, že bude 20. mandełů.
• Přežjti, přežjnati (wjce a dále než VII/778 náležj žjti) plus metere, quàm oportet, Vberſchneiden. giž gſte přežali, giž přežjnáte etc. Item (Srpem něco na dwý přeſeknauti, neb přeřezati) falce meſsoria aliquid in duas partes scindere. mit der Sichel etwas entzwey schneiden. ut přežał hada etc.
• Přižjti, přižjnati (k předeſſłému wjce něco vžjti) zuſchneiden. můžeſs geſſtě přižjti, aby było s wůz.
• Vžjti, vžjnati, (kus žjti) partem demetere, ein Theil schneiden. intellige respectu totius. quia nunquam totum respicit. de hac differentia uide supra Požjti.
• Wyžjti, (kus negaký vžjti) excindere, ausſchneiden. nakolika mjſtech tam obilj wyžali, in aliquot locis ibi frumentum exciderunt. an etlichen Örtern hat VII/779 man das Getreyd ausgeſchnitten.
• Wyžatý, part. paſs.
• Zſežjti, uel sežjti, zſežjnati, de quo in Grammatica, idem quod požjti.
• Zſežatý, sežatý, demeſsus, abgeſchnitten.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod