Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: I/133

• Bidło, bidýłko, u. bigi.

Strany zdroje: I/136–I/150

• Bigi. bił. bjti, Sing. Imp. act. aſsonat hæbr. הכץ mactare (tłuku, peru, młátjm) verberare, pulsare, tundere. Schlagen. mincy bjti, monetam cudere, die Müntze ſchlagen. hrom bige, (tłuče, pere) fulminat, es wetter ſtrahlet. Adag: pros ty, nebo bj ( l. big) wſſe gedno, (ô zatwrdiłých)
• Bigi ſe, (s někým, geſt peru ſe, potykám ſe) certare, pugnare, dimicare, ſich Schlagen.
• Bitj, n. part: bitý, part. paſs. adag: Nebité neyłepſſj (t. djtě, včedłnjk, žena etc.
• Bjwám, Iter. bjwáwám, Freq:
• Bjgjm, in præt: bjgeł, inf: bjgeti. bjgjwám, Freq: non est in usu, sed tantùm cum Compositis.
• I/137 Bigec, g: m. percuſsor, Schläger.
• Bitec, g: m. idem qvod bitý. percuſsus, geſchlagen.
• Bič, g: m. ( q: bigiċ) Scutica, eine Peitſche.
• Bičjſſtě, g: n. (držadło v biče)
• Biċugi, bičował, bičowati, Sing. Imp. act. (bičem ſſwihám, Sſłehám, mrſkám) flagellare, Peütſchen, grüſſeln.
• Biċowáwám, Freq: Composita vide infra.
• Bidło, g: n. bidýłko, l. bidýłce, g: n. dimin: (hůł, neb tyč)
• Bitwa, g: m. (bitwa, potýkanj, potkánj) pugna, prælium, eine feldſchlacht, ein treffen. (
• Samobitwa, g: f. monomachia, duellum. Zweykampff. Duell. ( bitwu sweſti, confligere, committere prælium, Schlacht halten.
• I/138 Bog, g: m. idem bitwa, bellum, ein Krieg. bog wéſti, bellum ducere, Krieg führen. hinc:
• Bogugi, bogował, bogowati. Sing. Imp. act. (bog wedu, wáłku wedu, wognu wedu, wáłčjm) belligerare, bellum ducere, kriegen, krieg führen.
• Bogowáwám, Freq: Compos: vide infra.
• Bogowiſſtě, g: n. (mjſto boge, neb bitwy) locus prælii, eine Wall ſtatt.
• Bogowný, adj. bellicosus, kriegeriſch.
• Bogowně, adv: Bogownoſt, Subst:
• Bogownjk, g: m. bellator, ein Krieger, Kriegs mann.
• Bůgný, adj: (nepokogný, kterýž ſkáċe, Laſſkuge, bige, ſwýwołný, ſwémyſłný) petulans, petulcus, Mutwillig, frech. Item (chlipný) lascivus, g. il. Bugně ſobě I/139 počjnati, lascivire, Muttwillen treiben. ten owes, ten ſtrom, bugně roſte.
• Bugně, adv: Bugnoſt, Subst.
• Bugnjm, bugnėł, bugněti, Sing: Imp: neut: (počjnám byti Bugným) petulans, l. Lascivus fio, ich werde muttwillig, l. geil. Item de inanimatis dicitur (bugně roſtu)
• Zbugňěti, est ejus perfectum, coż gſau ty koňowe, nýni zbugněli, potom obroku mało zbugnj. Composita ex bigi sunt perfecta, ut: pobigi, fut. pobił, præt. pobiti, l. pobjti Inf. qvod Nota: nam omnia Composita ex bigi, habent penultimum i breve, vel Longum præter diſsyllaba: qaæ longum retinent. I/140 Imperfectum formant ex Iter. bjgjm, ut. pobjgjm, præs. pobjgeł, præt. pobjgeti Inf. Freqventativum formant, ex Freq: simplici, bjgjwám, ut. pobjgjwám. Et Sic omnia reliqva formantur.
• dobiti, l. dobjti, dobjgeti (dotłaucti, doporáżeti, do ceła zabiti) byłby on geſſtě zuſtał žiw, ałe sedłácý ho dobili. dobjgegj tam oſtatnj howada.
• Nabiti, nabjgeti, cum Accus. Significat 1 mo (natłaucy) ut. hodně mu tu hubu nabił. Benè ipsi os contudit, er hat ihm recht das Mund zerſchlagen. Nota: si toqvamur de pluralitate, tunc Imp. nabjgjm construitur qvidem cum Accus. ut. nabjgj tam koły, at perf: nabigi, construitur cum Gen: ut nabili tam kołů, kdo ge nabił těch hřebjků. I/141 2 do Nabiti ſe, cum Genit. l. præp. s. (natłaucti ſe) ut. doſti ſe ho nabił, doſti ſe s njm nabił. 3 tio Nabiti, nabjgeti (nacpati něco něčim) ut: nabiti ručnicy, onerare bombardam, eine flinte Laden. nabigj ſobě ručnicy, nabił ſobě ručnicy papjrem. máſſli ručnicy nabitau?
• Nábog, nábogec, dimin: g: m. (naſtrog, kterým ſe nėco nabjgj) instrumentum, qvo qvid oneratur, l. percutitur, vel incutitur, ein instrument, wormit etwas geladen, oder geſchlagen wird.
• Nábitek, g: m. (to což ſe nabjgj) dáti małý, neb wełký nábitek do ručnice. etc:
• Obiti, objgeti, (geſt něco wůkoł přibjgeti) ut: obiti wůz kożemi, truhłu płechem. etc:
• I/142 doobiti, doobjgeti, decomp: (oſtatek obiti, objgeti) giżt gá to dobigi. etc
• Odbiti, significat 1 mo (čas pominułý bitj) ut: giż odbiły hodiny. jam sonuit horologium, die Uhr hat ſchon geſchlagen. 2 do (bitjm odundati, odrazyti, odtłaucti) tundendo avellere, repellere, Von einander ſchlagen, wegſchlagen, abreiſſen. 3 tio (Odpjrati, odhanėti, naproti ſe poſtawiti, od ſebe práti) recalcitrare, opponere se, ſich wiederſetzen, wiederſPänſtig ſeyn.
• Odbog, g: m. (Odpor) recalcitratio, oppositio, wiederſtandt. Odbog práwa, (poſtawenj ſe proti Práwu).
• Odbogný, adj. (odporný, zpurný) od ſebe I/143 peraucý) recalcitrans, rebellis, wiederſpenſtig.
• Odbogně, adv: Odbognoſt, Subst:
• Odbognjk, g: m. (Odpůrce) recalcitrator, wiederſpenſtiger. Odbognjk Práwa, (který ſe proti Práwu poſtawił, a gemu průchodu dáti nechtěł, a gak Práwo Měſtſké prawj: kdožby nepořadem práwa, ałe mocý ſwau Práwu odpjrati, a vbližowati hłeděł) pæna est capitalis.
• Pobiti, 1 mo (geſt wſſechno na pořad zbjti) et construendum est semper cum pluralitate genericâ, omnia mactare, occidere, alles nach einander ſchlagen. Et ideo malè diceres in singularitate, I/144 pobił čłowěka, sed zabił ċłowěka, è contra benè dices, pobił mnoho oſob, pobił wſſechny do gednoho, wracý ſe wjtěz od pobitj nepřáteł etc: 2 do Pobiti pobjgeti, (přikrýwati) tegere, Bedecken, ut: teſař pobjgj ſtřechu. 3 tio Pobiti pobjgeti (obruče na něco wrážeti) ut: Bednář pobjgj ſudy, brzoli pobige. etc:
• Přebiti, přebjgeti, 1 mo (přjliſs nabiti) Uberſchlagen, Uberladen. ut: deg pozor abys nepřebił. gieb achtung, daß du nicht Uberſchlageſt. dicitur in lusu Pyramidum, přebił ručnicy, nimium oneravit bombardam, er hat das Rohr überladen. 2 do (ginak bjti, nabiti) ut: přebiti penjze, mincy. etc:
• I/145 Přibiti, přibjgeti (něco k něċemu přirazyti, přirážeti), anſchlagen, anheftten.
• Probjti, probjgeti (na ſkrz prorazyti, protłaucti) transverberare, pertundere, transfigere, durchſchlagen. giž to žełezo probił.
• Probiti ſe, (protłaucti ſe) pugnando, pulsando transire, ſich durchſchlagen. ſkrze cełý wogſko ſe probił.
• Průbog, g: m. (náſtrog gjmž ſe něco probjgj)
• Rozbiti, rozbjgeti. Significat. 1 mo roztłaucti, rozrazyti) frangere, comminuere, zerſchlagen. kuchařka rozbiła hrnec, dčbán. etc: 2 do (rozrazyti na různo) diſsipare, I/146 dispellere. ut: rozbił wogſko (t. rozrazył) 3 tio rozbiti, rozbjgeti ſtan, geſt rozwinauti, roztáhnauti, ponere tentorium. ein Gezelt aufſchlagen. rozbjgegj ſtany, giž rozbili ſtany.
• Sbjti, sbjgeti (dohromady něco sráżeti) Zuſammen ſchlagen.
• Vbiti, Significat 1 mo (trochu bjti, vprati) verberare, ſchlagen. heſky ho vbił, vbili ho tam, co náłeżj. 2 do (pomału bitjm Vtłaucti, zabiti) Si purè sine aliqva dictione qvalificatira ponatur. wſſak by ho tak vbili (t. vtłaukli) 3 tio qvoad Inanimata (Vpewniti) firmare, feſt machen, dobře to vbił.
• Wbjti, wbjgeti (wrazyti, wtłaucti, I/147 wrážeti) incutere, infigere, einſchlagen, einheftten.
• Wybiti, wybjgeti. Significat: 1 mo (wen wyprati, wytłaucy, wyhnati) ejicere, expellere, ausſchlagen. wſſechny ge ze ſwětnice wybił. 2 do (Vprati, wytłaucy) verberare, pulsare, Schlagen, hodnè ho wybił (t. wytłaukł, vprał) 3 tio (znamenj negaké na něċem wyrazyti, wytiſknauti) wybjgeti akſamjt. wybjgený akſamjt. (t. wybjgeným djłem)
• Wybjtý, part. paſs. perf. Meth: (wycwiċený, wymrſkaný, chytrý) callidus, Verſchlagen.
• Zbjti, (vprati) verberare, pulsare, ſchlagen( kdo ge tě zbił? (t. vprał.) I/148 Item: Significat plural: genericam, idem qvod pobiti. Zbił wſſechny do gednoho, zbił nepřátełe. etc:
• Zbjgeti, aliqvi loco sbjgeti utuntur. Item. (Stłaukati ſem a tam, Laupežj ſe žiwiti) hinc:
• Zbognjk, g: m. (Laupežnjk, Nákeřnjk) latro, Rauber.
• Zabiti, zabjgeti, Significat (zamordowati, zahubiti) occidere, mactare, erſchlagen, Umbringen. Tödten. zabił čłowėka, howado. etc: 2 do (za něco wrazyti, item zatłaucti, zapeřiti, zahraditi) ut: kdo ge tam ten hřeb zabił, (t. wrazył) gen to prknami zabił
• Zabigák, g: m. (naſtrog, čim ſe zabjgj, aneb co zabjgj) Meth: Syłný, ut: I/149 to wjno ge zabigák, (t. hrozně ſyłný, že čłowěka połožj, gakoby ho zabił) Composita ex bičugi sunt perfècta.
• Nabičowati ſe, cum Gen: vel præpos. s. (naſſłehati ſe) doſti ſe ho ( l. snjm) nabicowali (t. naſſłehali, namrſkali)
• Pobičowati, (poſſłehati, pomrſkati, trochu bičowati) pobicuge hotrochu, a propuſtj)
• Vbičowati (vbjti, vmrſkati, vſſłehati) flagellare, Prütſchen. hodně ho vbičował.
• Wybičowati (wyſſłehati, wymrſkati, wypráſkati)
• Zbičowati (hrubě vbičowati, zmrſkati, zeſſłehati) hrozně ho zbičował. Composita ex bogugi, sunt perfecta. ut: wybogugi, fut., Imperf. et Freqven: wybogowáwám. Sed ordinarè perfecto Loco Imperfecti utimur. do-, od-, po- I/150 pro-, wy-bogowati. Ex his maximé sunt in usu.
• Probogowati, (t. bogem něco ztratiti) bellando aliqvid perdere, durch den Krieg etwas Verliehren.
• Wybogowati, (bogem něco doſtati) bello aliqvid conseqvi, durch den Krieg etwas gewinnen. wybogował mnoho měſt, expugnavit multas urbes, Er hat Viele Städte erobert.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod