Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: II/614–II/629

• Chut, alij etiam Chuť, g. f. in Gen. chuti. Hebr. חזה. (ljboſt k něčemu) appetitus, Luſt. ut mám chuť k gjdłu. habeo appetitum ad commedendum, Jch habe Luſt zum eſſen. Nemá k tomu chuti, non habet appetitum ad hoc, er hat II/615 keine Luſt dar zu. Chut pokažená, appetitus destructus 2 do Chut, Significat etiam (koſt) gustus, das Schmecken, oder koſten. 3 tio (ſſmak) sapor, Geſchmack. ut to gabłko nemá ziadné chuti hoc pomum nullum habet saporem, der Apffel hat keinen Geſchmack. 4 to Meth. (vmyſł) animus, Luſt. ut, on nemá žadne chuti domu gjti, na wognu geti, ille nullum habet animum domum eundi, ad bellum pergendi, er hat keine Luſt nach hauſs zu gehen, in Krieg zu ziehen. k čemu kdo má chuť, nagde toho doſti
• Chutný, (ſſmačný, dobré chuti, chut magicý, přjgemné k chuti) sapidus, II/616 wohl geſchmacket. Znamenitá chutná krmě.
• Chutně, adv. Sapidè. ¤ Item (hbitě) citò, geſchwind. ut chutně gdi (hbitě) t. zachuti, dokad máſs chuť) citò pergas, gehe geſchwind.
• Chutnoſt, (ſſmačnoſt, přjgemnoſt) sapiditas.
• Pochotný, -ě, -oſt, idem qvod chutný.
• Chautka, g. f. idem qvod chutnoſt. ut, ani chautky w tom negni.
• Pochautka, g. f. res aliqva delicata, qvæ pro complendo et retinendo gustu ultimò commeditur. to sobě nechám pro pochautku, l. na pochautku. Aliqvando sumitur loco Chautka.
• Nechut, g. f. (Neſſmačnoſt, nepřjgemnoſt, II/617 oſſkliwoſt) nausea, fastidium, Vnluſt, grawen. Vnwill. S nechutj neco muſył snjſti. cum nausea aliqvid debuit commediſse. Er muſs etwas mit Vnluſt gegeſſen haben.
• Nechutný (neſſmačný, nepřjgemný) insipidus, Vngeſchmackt. Item: Meth. (nepěkný, ſſkaredý, nemiłý) absurdus, Schandtlich.
• Nechutně, adv. insipidè, absurdè, Schandtlich.
• Nechutnoſt, idem qvod Nechuť. Item Nepěknoſt, absurditas.
• Nechutenſtwj, g. n. idem qvod nechuť.
• Nechuta, (čłowěk nepřigemný, mrzutý) homo odiosus, absurdus, ingratus. Si est sermo de masculo, est g. m. Si de II/618 fæmina, g. f. geližto nechuta, cožbys Nechutau děłała?
• Ochotný, adj. (čerſtwý, q. ô chuti, uel schutj wſſechno děłage) agilis, Behend.
• Ochotně, adv. (hbitě, biſtře, čerſtwě, chutně) agiliter, Behendiglich.
• Ochotnoſt, (čerſtwoſt, hbitoſt, biſtroſt, ohebnoſt, křepkoſt, rychłoſt) agilitas, Behendigkeit.

  Verbum Chutjm, Chutnjm.

• Chutjm, l. chutnjm. Sing. Imp. dup. Signif. act. chutił, chutiti, chutnił, chutniti. ¤ Neut. chutěł, chutěti. chutněł, chutněti. ¤ Paſs. chutił ſe, chutiti ſe, chutnił ſe, chutniti ſe.
• Chutjm, act. (chutné půſobjm) sapidum facio, byť mu to, gak chtěł, chu II/619 tił, (chutnił) protoť on chuti nenabude. gak mu ta krmě chutj, (chutnj) vel gak ſe ta krmě chutj, (chutnj) (t. gak ſe ljbj, gak ſſmakuge, chutna) qvomodo sapit hic cibus, wie Schmeckt das Eſſen. Neut: chuti nabýwám. Item Meth. ljbiti ſe, sed non est multùm in usu, nisi in negativa.
• Nechutjm, nechutnjm, Sing. Imp. dupl. Sig. Act. in præt. nechutił, nechutnił, Inf. nechutiti, nechutniti, Significat (oſſkliwjm, nechutné děłám) nauseam movere, facere, ein Vnwillen bewegen, machen. kotzerigmachen. Neut: nechutěł, nechutněł, nechutěti, nechutněti (chuť tratjm) saporem amittere, Geſchmack Verliehren. II/620 hned wčera to nechutěło, nechutněło, (t. počało chut tratiti) Meth: cum Dat. (neljbiti ſe, ne wonéti) non placere, nicht gefallen. ut nechutėło, nechutněło mu to (newoněło mu to, t. neljbiło ſe mu to) non placebat ipsi, Es hat ihm nicht gafallen. Paſs: in præt. nechutił ſe, nechutnił ſe, Inf. nechutiti ſe, nechutniti ſe. (oſſkliwiti ſe) fastidire, nauseare, grawen, ein grawen, Vnwillen haben. Item (neljbiti ſe) displicere, nicht gefallen. Gaks mi ſe to nechutj, nechutnj.
• Nechutjwám, Nechutnjwám Freq. Composita ex his perfecta, et in usu sunt seqventia.
• Zchutniti, zchutněti, zchutiti, zchutěti. II/621 Sunt perfecta Simplicis. Zchutnił mu to (chutné včinił) Sapidum hoc ipsi fecit. gak ge to zchutněło, (t. chuti nabyło) qvam pulchrum saporem hoc accepit.
• Zchutniti ſe, idem qvod zachutněti.
• Wychutněti, wychutěti, est Contrarium zchutněti (chuť ztratiti) saporem amittere, Geſchmack Verliehren.
• Zachutněti, zachutěti (zawoněti, zalibiti ſe) complacere, gefallen. ut Zachutněło mu to, complacuit hoc ipsi, das hat ihm wohl gefallen.
• Znechutiti, znechutniti, act. (zoſſkliwiti) nauseam facere, parere, ut. on mu to znechutił (znechutnił)
• Znechutěti, znechutněti (chuť potratiti) II/622 omnem Saporem amittere, gantz Geſchmack Verliehren. ut gak geſt to wjno znechutněło, znechutěło.
• Znechutiti ſe, znechutniti ſe. (zoſſkliwiti ſe, zneljbiti ſe) ingratum fieri, displicere, nicht gefallen. Něco mu ſe znechutiło, znechutniło, aliqvid ipsi displicuit, es hat ihm etwas mißgefallen. Newjm, coť ge ſe mu znechutniło.
• Znechutněłý, part. et adj. -e, -oſt.
• Zanechutniti, zanechutněti, zanechutniti ſe, idem znechutněti. Nota, Si qvis opus Imperfectis Compositis habeat, formabit ea in ugi, ut: znechuťňugi.
• Znechuťňowáwám, Freq. Comp.
• Verbum, Chutnám
• Chutnám, chutnał, chutnati, Sing. II/623 Imp. act. Significat (mám Zalibenj w chuti) complaceo mihi in Sapore. ut chutnał sobě to: vel chutnał ſe w tom (t. ſſmakowało mu to) Neutraliter Significat, (ſſmakowati) sapere, Schmecken. gak mu to chutná, (t. ſſmakuge) qvomodo hoc ipsi sapit? wie Schmecket ihm das?
• Chutnati ſe, paſs. idem qvod chutnám, cum Instr. et præp. s. w. ut. chutnał ſe tim, l. s tim, l. w tom.
• Chutnawám, Freq. Composita ex eo sunt perfecta. Imperfecta ex Freq. formantur.
• Pochutnati, cum Dat. (chuti nabýti, pochautky doſtati) saporem acqvirere. ut, pochutna sobě na tom. egregium II/624 Saporem ex hoc acqviret.
• Pochutnáwati, cum Dat. personæ. (ſſmakowati) benè sapere, wohl Schmecken. Což sobě pochutnáwá, qvàm benè ipsi sapit. Es Schmeckt ihm wohl.
• Zchutnati, cum Dat. pers. (zaljbiti ſe) complacere, wohl gefallen. Zchutnało mu ſe (t. zaljbiło mu ſe)
• Zachutnati, 1mo Cum Gen. (okuſyti.) gustare, delibare, ut zachutnał toho. 2do Cum Dat. personæ. (zaljbiti sobě) complacere, wohlgefallen. ut, Zachutnał sobě w tom. 3tio Sine ullo additamento neutr. (Zapáchati, Zawonjwati) malè olere. giž to zachutnáwá, (t. zawonjwá)
• Verbum Chcy, Chtjti
• Chtjm, Sing. Imp. Neut. in præt. chtěł, II/625 Inf. chtjti. ( est Contractum â chutjm. Sed Nos Boemi Secundum Regulam Grammatices, loco chtjm, utimur chcy, chceſs, chce, plur. chceme, chcete, chtěgj) volo, ich will. Gakž Bůh ráčj, tak y gá chcy. Chtěg neb nechteg, nolis, velis.
• Nechcy, nechtěł, nechtjti, nolo, Ich will nicht.
• Chtjwám, Freq. Nota chcy, regit Dat. uel Accus. Nechcy, regit Dat, uel Gen. ut, on tu Pannu chce, on te Panně chce, vult istam virginem habere, er will die Iungfer haben. ¤ nechce mu Panna, uel nechce ho Panna. Non vult ipsum virgo habere. die Iungfrau will ihn nicht haben. Kdo chce Swému negłepſſjmu, II/626 kdo chce gádru. etc
• Chtjti ſe, Impersonaliter, est verbum in maximo, et qvotidiano usu. ut cum Dat. personæ. chce ſe mi gjſti, volo commedere, esurio, Ich will eſſen. oder mich hungert. chce ſe mi pjti, volo bibere, ich will trincken. mich durſt. Et sic omnia alia, chce ſe mi Spáti, gezditi, na procházku gjti, geti, hráti, tancowati, Spjwati, etc.
• Chtjti ſe, præt. Dat. pers: cum Genit. Significat (gſem ziadoſtiw, ziadám) desidero, cupio, Ich Verlange, Begehre. ut Chce mi ſe toho, chce mi ſe wjna, pjwa, wody, etc. chtěło by ſe mu toho.
• Nechtjti ſe, Impersonaliter Significat ea omnia in sensu negativo. sicut II/627 chtjti ſe.
• Chtěnj, nechtěnj, n. part. volitio, nolitio, seu velle, nolle. das wöllen, nicht wöllen. Z nechtěnj to vděłał (t. nechtě)
• Chtě, est præs. modi Transgreſsivi. (t. chtěge) Item adverbium (naschwáł, dobrowołně, zaumyſłně, zaumyſła, nawzdory) studio, voluntariè, datâ operâ, consultò, mit fleiß, guttwillig, fürſetzlich.
• Chtiwý, adj, (žádoſtiwý) cupidus, appetens, Begierig. ¤ Adag. Chtjwého koně, přjliſs nežeň, potrháſs, Zchwátiſs.
• Chtiwě, adv. (ziadoſtiwě) cupidè, avidè, appetenter. Begieriglich.
• Chtiwoſt, (ziádoſtiwoſt) cupiditas, concupiscentia, desiderium, appetentia. II/628 Begirigkeit, Begierd, Begierligkeit, Verlangen. Composita ex Chcy, chtjti sunt perfecta. Imperfecta formantur ex Freq.
• Nachtjti (dłauho chtjti) diu velle, diu procari, gar Lang freyen; ut nachtěł ſe té Panny doſti.
• Pochtjwati (drobet chtjti) modicum procari, etwas wenig freyen. Pochtjwał te Panně, l. tu Pannu. incepit procari; er hat angefangen zu freyen.
• Pochtjti ſe, pochtjwati ſe. Imp. (drobet ſe chtjti) modicùm velle, etwas wenig wöllen. Pochtěło ſe mu tam gjti. Pochtjwało ſe mu tam gjti.
• Zechtjti ſe, et Zachtjti ſe, Imp (zljbiti ſe) placere, gefallen. ut zechtěło, l. zachtěło II/629 ſe mu tam gjti. (t. zaljbiło) placuit ipsi illuc ire. es hat ihm gefallen, dahin zu gehen.
• Zechtěłý, Zachtěłý, adj. volitivus.
• Zechtěłě, zachtěłě. adv.
• Zechtěłoſt, zachtěłoſt. Subst.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod