Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae

Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Nalezeny 3 skupiny hesel.

Strany zdroje: II/7–II/22

Dám, Verbum futuri temp. perf. act. dabo, Ich will, ich werde geben. dał, præt. perf. dedit, er hat gegeben, dáti, Inf. perf. dare, geben. Et II/8 Composita ex hoc verbo dám, sunt omnia perfecta.
dáwám, est verbum præsens, Imp. act. do, ich gebe. dáwał, præt. Imp. dabat, er gebe, dáwati, Inf. Imp. dare, geben. Solemus hoc verbo Imperfecto etiam uti loco verbi freqvent. ut on rád ałmužnu dáwá, Solet libenter elemosynam dare, er pfleget gerne Allmoßen zu geben.
dáwáwám, freq: dáwáwał, dáwáwati, Adag. dáti něċim ô zem. (geſt zoſſkliwiti ſobě něco, zawrcy, neb zawrhnauti. Item dáwá na lidi: (když kdo krotne, a pokořj ſe) salva res est, erubuit. iam labæscit. dáwá ſe, dat victas manus. wſſemu dobře dáti, ad omnia dicere ita. auf alles ja ſagen.
daný, dáwaný, part. paſs. datus. gegeben. II/9 dán na hradie Pražſkém etc Subintelligitur (liſt) Datum in Castro Pragensi, gegeben ob dem Prager Schloſß. Et sic formantur Participia verborum Compositorum. ut přidaný, etc:
dánj, g. n. Subst. part.
daň, g. f. tributum, Zinſs.
dar, g. m. donum, Gab, Geſchenck.
dárek, dáreček, l. dárċek, dim.
dárce, g. m. Dator, donator, Geber.
darugi, u. infra. Composita ex verbo dám fiunt seqventia, omnia, ut supra dictum perfecta. Et abjiciunt ex illo á accentum. Ex verbo dáwam, Composita sunt omnia Imperfecta. Nota: Verba Composita ex dáti, et dáwati, omnia habent tempus præsens, Imp. II/10 Sing. in dáwám. ut dodáwám, nadáwám, â dodati, dodawati, nadati, et nadáwati Freq. dodáwáwám.
dodati: dodáwati, Significat 1 mo (kam náłeżj dáti) tradere, Vberantworten. cum Accus. ut dodati liſty, penjze etc. dodał do Mieſta doſti prachu.
dodáwati, (w hognoſti a co potřebj dáwati) on mu wſſechno dodáwa. wſſechno dodáwali Nepŕiteli.
dodáwateł, g. m. (kdo něco dodáwá) qvi aliqvid alteri tradit, der etwas dem andern Vberantworten Thuet. 2 do (čeho ſe nedoſtáwá, dopłniti) complere, Ver Voll machen. ut muſył mu dodati 3 f. debuit 3 f complere. er hat müſſen 3 f zugeben.
dodati, Meth: cum Dat. (geſt gedu dodati II/11 otrawiti nėkoho) venenum propinare, einem mit Gifft Vergeben.
dodaný, part. paſs. dodánj, Subst. part.
Nadati, Significat 1 mo (přjhodnė podati) ut nadáwagj ho ſobė, gako mjċe, (t. k poſmjwanj, neb ſſkrábánj) 2 do (hognė dáti) ut takowých lidj nikdý nenadá. talibus hominibus nunqvam satisdatur. Es giebt ſolchen Leüthen nie nicht genung. 3 tio (Swobodami opatřiti, neb obdařiti) immunitatem, vel privilegium dare, Begnaden, privilegiren. On to mėſto welikymi Swobodami nadał, l. on tomu Mėſtu welike Swobody nadał. ille hanc urbem magnis privilegiis dotavit, er hat die Stadt mit groſſen privilegi en Begnadet. hinc.
II/12 Nadánj, g. n. privilegium, eine Begnadung Obec tato pieknė nadaná geſt. (t. Swobodami, obdarowaná, a opatřená.) 4 to Nadati, nadáwati, (geſt nazwati) appellare, ſchelten, cum Dat. personæ, et Genit. plur. ut nadał mu błáznů, appellavit illum stultum, er hat ihn Vor einen Narren geſcholten. sic: Nadał mu Kłuků, Ożhrałců, Stupců, Zradců. Nadáwá mu traupů.
Nadáti ſe, uide, degi ſe.
Naddati, act. (geſt wegſſe dáti, přes poċet dáti) ultra, supra numerum aliqvid dare, Vbergeben. Na dukat mu půł złatýho naddał,
Naddáwek, g. m. (co ſe naddáwá) additamentum, Vberſchuſs.
Nadaný, part. paſs. Nadánj, subst. part.
II/13 Odati, odáwati, (Manżeły Cyrkewnjm řadem potwrditi) copulare, Zuſammen geben. Nýni ge odáwá, giż ge odał. hinc.
Odawky, g. f. plur. n. actus copulationis, copulatio, Zuſammengebung.
Odaný, odawaný, part. paſs. Gſauli ſpolu odanj, neb odáwanj? to negni odáwaný muž.
Oddati, (odewzdati) tradere, Vberantworten.
Podati, podáwati, (geſt k rukam dáti) offere, hergeben. podeg ſem chłeba, da huc panem, gebe das Brodt her. podati ruky, jungere dextras, hände Bietten. Item offerre, Bietten. ut na sto podał mu 20 f. ad centum obtulit ipsi 20 f. auf hundert hat er ihn 20 f. gebotten. Wegminky podáwati, offerre conditiones.
II/14 Podaný, part. paſs. mieł ſobě podanau přjċinu. etc. ¤ Podánj Subst. part. to geſt mjrné, l. nemjrné podánj. etc.
Poddati (Podmaniti) Subjicere, Subjugare, Vnterwerffen.
Poddati ſe, paſs. subjicere se, subdere se, ſich ergeben, ſich Vnterthänig geben, ſich Vnterwerffen.
Poddaný, adjectivè, (poſłuſſný, powołný) obediens, gehorſamb. Nepoddaný, (ſpůrný)
Nepoddanoſt, Subst. (Zpaura, twrdoſſignoſt.)
Poddaný Subst. Subditus, Vnterthan.
Poddanoſt, die Vnterthänigkeit. Z Poddanoſti propuſtiti.
Předati, předáwati, (Nad Summu, neb mimo powinnoſt dáti) ultra debitum II/15 qvantum dare, Vbergeben. ¤ Adag. Nepředá ſe on. ( dicitur ô ſkrbnem, de parco )
Přidati, přidáwati, (geſt k Summė geſſtě dáti, k předeſſłému dánj, wjce dáti.) addere, zugeben. Přidał mu geſſtė 300 f hinc.
Přjdawek, l. přjdanek, g. m. additamentum, auctuarium. Zugab.
Nota: přidáwati, Significat etiam (k rukám podáwati, neb dodáwati)
Prodati, prodáwati, vendere, Verkaufen. cum Accus. et præp. za. ut prodał to za 3 f. vendidit hoc pro 3 f. er hat das Vmb 3 f. Verkauffet.
Item Significat (zraditi) prodere, Verathen. Giž gſme prodáni (t. zrazeni) Iam sumus proditi. Wir ſein Verrathen.
II/16 Prodag, g. m. et f. (prodánj) venditio, Verkauff. Geli ta wėc na prodeg? est ne res venalis? Iſt das zu Verkauffen? Prodagem toho doſtał, neb pozbył.
Prodagný, adj. vendibilis, ſo leicht zu Verkauffen iſt.
Prodawaċ, g. m. venditor, Verkauffer
Prodawaċka, g. f. venditrix, Verkaufferin. Nota: hoc Verbum, prodati, admittit etiam alias præpositiones: ut.
doprodati, (oſtatek prodati) reliqvum vendere, das Vbrige Verkauffen. My gſme giž wſſechno doprodali. (t. naſſe zbožj, zpenėżili)
Odprodati, odprodáwati. (prodagem kus něċeho odcyzyti) odprodał wſſechny połe od domu. omnes agros a sua domo vendidit. er hat alle felder Von ſeinem hauſs Verkauffet. geden kus połe po druhým II/17 odprodáwá. to geſt giž dawno odprodáno.
Rozprodati (wſſechno prodati) omnia vendere, alles Verkauffen, hned to rozprodali. etc.
Item, (ſem tam něco prodati) divendere, hin und her Verkauffen. ¤ kdo wj, kam ge co rozprodał?
Vprodati (djł nėċeho prodati) partem aliqvam vendere, ein Theil Von etwas Verkauffen. ut muže Letos 1000 ſtrychů objlj Beze ſſkody hoſpodářſtwj vprodati. potest hoc anno mille modios frumenti sine damno suæ Ecconomiæ vendere. Er kann dieſes Iahr 1000 ſtrich Getreyd ohne Schaden ſeyner Würthſchafft Verkauffen. On wzdyckny vprodáwá.
Wyprodati, wyprodáwati, vendere, II/18 Verkauffen, Na tom Panſtwj giż wſſechno objlj wyprodali. In illo dominio jam omne frumentum vendiderunt. Auf derſelben herrſchafft haben ſie ſchon alles Getreyd Verkauffet. Giż w tom krámė wſſechno zbożj wyprodał.
Wyprodati ſe paſs. ut muſył ſe z Mėſta wyprodati, debuit omnia vendere, et ex urbe alio abire. er hat müſſen alles Verkauffen, und aus der Stadt ziehen.
Zprodati, idem qvod rozprodati, et wyprodati, ut wſſechno zprodali.
Zaprodati, (trh včiniti ô nėco, co přitomné negni, ałe teprw ſe přiweſti, a dodati má) einen kauff ſchlieſſen. zaprodał w Praze 1000 ſtr gečmena sto kamenů włny, sto ſkopců. etc.
II/19 Rozdati. rozdáwati, (ſem a tam pryċ dáti, rozwundati, rozdarowati) omnia dono dare, Verſchencken, Verthuen.
Item distribuere, austheilen, rozdawagj tam penjze. Rozdawati hłaſy distribuere voces. &c.
Sdáti, (wėſpołek dáti, jako manžeły) copulare, Zuſammen geben. ¤ hinc Sdawky idem, qvod odawky. Sed non est multùm in usu.
Vdati, Significat 1 mo (pryc dáti) ut y złý penjz ſe vdá: ten ſe penjz ne vdá.
2 do (oſoċiti) deferre, angeben, Vdán gſem, delatus sum, ich bin angegeben worden.
3 tio Vdáti ſe, vide děgi ſe.
Wdati, wdáwati, (geſt někam dati, in Specie za muże dáti) elocare filiam. II/20 die tochter Verheürathen, ut wdał ſwau dceru, wdáwá ſwau dceru. Syr: wdeg dceru, a pozbudeſs ſtaroſti. ¤ Nota: Mužj ſe żenj, a ženy ſe wdawagj.
Zawdati, Decomp. (geſt djł Smłauwy napřed dáti) angeben. Zawdał mu tiſyc. er hat ihm eintauſend angeben. hinc.
Zawdawek, l. záwdanek, g. m. angeld, Angab.
Nota: Zawdati, alicubi utuntur loco pro počeſtnoſt připiti, neb poctu dáti, einen Ehrentrunck geben.
Wydati, wydáwati, (geſt wen dáti) extradere, ausgeben. Mnoho wydánj, máło přjgmu. &c:
Wzdáti, wzdáwati, Significat 1 mo (wzhůru dáti) ut wzdáti chwáłu Bohu, II/21 (chwáliti Bohu) dare gloriam Deo, Gott das Lob geben. wzdáti ducha, (geſt vmřjti) mori, den geiſt aufgeben, ſterben.
2 do Wzdáti auřád, powinnoſt. (geſt zſłożiti z ſebe) deponere officium, das Ambt aufgeben.
3 tio Wzdáti (nėkomu Statek, geſt poſtaupiti, zadati) cedere, tradere, abtretten.
Wzdánj, idem Zadánj.
Odewzdati, Decomp. (geſt odweſti nėco nėkomu) tradere, cedere, Vberantworten. Giż mu cełau žiwnoſt odewzdał, odewzdał mu ten duł (t. odſtaupił)
Zdáti ſe, vide, děgi ſe, etc.
Zadati, (pryč dáti, poſtaupiti, wydáti) aliò dare, hinweg thuen, Vergeben, nechcy mého práwa zadati. (t. ſe II/22 zbawiti) nolo meo jurì præjudicare, Ich will mein Recht nicht Vergeben.
Zadati Statek ſwůg někomu, pro ſmrt, neb za żiwobytj, (geſt wzdáti, poſtaupiti) bona sua alteri mortis causâ, vel inter vivos cedere, donare, ſein haab, und Guth, auf den todesfall oder bey LebZeiten abtretten, Verſchreiben, hinc.
Społeċné Statků zadánj, vel Simpliciter, Społeċné zadánj. (idem Społeċné Statků wzdánj) donatio conjugum reciproca.
Nota: zandati, zawundati, wyndati, Et alia, vide infra.

Strany zdroje: II/39

dáwám, dáwati, u. dám.

Strany zdroje: II/59–II/73

děgi, Imp. præs. act. dėł, præt. djti, Inf. est verbum genericum, et Significat. (půſobjti, dáti, wundati. Schowati) Et utimur illo verbo in diversa Significatione. ut co tu dėgeſs? qvid hic agis? was macheſt du da? kam gſy to dėł? (t. kam gſy to dał, l. zandał, l. Schował) qvorsum hoc posuisti, l. abscondisti? wo haſt du es hin gethan? ſám Newj kam to dėł, ipse met nescit qvorsum hoc posuerit. er weis ſelbſt nicht, wohin er es hingethan hat. II/60 Nota: dėgi, solemus etiam uti in Significatione perfecta, ut newjm kam to děgi? nescio qvorsum hoc ponam, abscondam, ich weis nicht, wohin ich es Thuen werde? kamž to Smutný děgi? qvo ego miser hoc abscondam, deponam? Ich armer Mann, wo werde ich es hin Thuen.
djwám, freq:
děgi ſe, paſs. est etiam genericum, et habet multas, et plures Significationes. ut: kam ſe děgem ſmutnj, do kerých rozprchneme konċin, (t. kam ſe wrhneme, obratjme, vteċeme, Schowáme?) qvo miseri nos convertemus? l. qvo fugiemus? l. qvò nos abscondemus? Wo werden wir arme Leüth hin gehen. wo werden wir hin II/61 Lauffen, uns retten? Newjm kam ſe dėł, (t. kam ſſeł, kam ſe ſtratił, kam ſe Schował. kam ſe zabrał) nescio qvo devenerit, qvorsum se recepit, qvò fugit. Ich weis nicht, wo er hin gekommen iſt? wo er hin geloffen, wo er ſich salviret? Newjm, kde ſe to wſſechno djwá. (t. kde ſe to tratj, kdo to pryč bere) nescio, qvò hæc omnia deveniunt, qvis hæc omnia aufert? Ich weis nicht wo die Sachen alle hin kommen, wer die Sachen weg nimbt? Et multæ alia phrases.
děgi ſe, Neut. vide hic infra. Composita ex děgi, et dėgi ſe, sunt perfecta. ut: poděgi, fut. poděł præt. podjti Inf. Præsens Imperfectum formant II/62 ex Freq. djwám, ut: podjwám. Nota: verba Composita ex præs. Na-, o-, pro- perfecta, habent præteritum in ił. ut: Nadjł, Odjł, Prodjł.
Nadjti, perf. nadjwati Imp. (nacpati, nacpawati) effarcire, füllen. ut nadjwá tam hołaubata.
Nadjwaný, nadjtý, part. paſs. nadiwaný hołaubė negni złý.
Nádjwka, Nadjwanina, g. f. (čim ſe nadjwá) offa penita, minutal. Gehäck, Gefüll.
Nadjwati ſe, cum præp. s. (pracnė nėkoho vċiti, vċenj do nėkoho gako cpáti) cum labore aliqvem docere, mit groſſer Arbeit einen Lehren. On ſe s njm doſti nadjwá, a nic nechapá.
Odjti, odjwati, (geſt około ſebe wzýti, neb dáti, t. do nėċeho obaliti, nėcim přikrýti) II/63 tegere, amicire, Vmblegen, ſich decken. Odėg ſe dobře, tegas te benè, deck dich wohl. Płaſſtěm ſe odjwame, pallio nos amicimus, Wir Legen die Mäntel Vmb.
Item (oſſatiti) vestire, kleiden, bekleiden.
Odjtý, odjwaný, part. paſs.
Oděw, g. m. (raucho, ſſat) vestitus, vestimentum, kleyd.
Odėwacý, adj. ut: oděwacý ſſat, (geſt, kteryž ſe k odjwánj hodj)
Odėnj, g. n. (pancýř, zbrog płechowá, neb kraużkowitá) lorica, Pantzerhembd.
Odėnec, g. m. Armiger, loricatus miles, Waffenträger.
Odjti ſe, paſs. odėg ſe dobře, tegas te benè, deck dich wohl.
Podjti, podjwati, podjti ſe, et podjwati ſe Significat idem, qvod Simplex děgi, et dėgi ſe. ut: kam gſy to poděł? idem. kams to dėł? II/64 Sic reliqva, Sám newj, kam to podėł, newjm kam to podėgi. kamžto Smutný poděgi. Kam ſe Smutnj podėgem? newjm kam ſe poděł? newjm kde ſe to wſſechno podjwá, explicatio est eadem, ut supra verbi děgi.
Prodjti, prodjwati (nėco zawřéneho prondati, protrhnauti, otewřjti) aperire, aufthun. ut prodjti, naſſtowicy, neżit.
Prodjti ſe, paſs. Samo ſe to prodjło. etc
děgi ſe, Imp. præs. Neut. dáł ſe præt. dáti ſe Inf. fieri, contingere, geſchehen. co ſe to děge? qvid hoc fit? was iſt das? kdy ſe ty wėcy dáły? l. kdy ſe to dáło? (t. kdy ſe ſtały, kdy ſe to ſtało?) qvando hoc factum est, contigit? wann iſt es geſchehen?
II/65 dáwám ſe, freq: ċaſtoli ſe to dáwá? (t. ċaſtoli ſe to ſtáwá) sæpè ne hoc fieri solet? pfleget es offt zu geſchehen.
dáwno adv. ( á præt. dáło ſe) dudum, Längſt. giż dáwno, jam dudum, jam pridem, Schon Längſt. ¤ adag: dáwno ſe tuſſjm ſtało, (t. kdo wj, geſtłi prawda) zdáwna, oddáwna, (od dáwnjho ċaſu) iam diu, Von Langer Zeit.
Nedáwno, adv. nuper, non pridem, proximè. Unlängſt, Neülich. Nedáwniċko, dimin: jam modò, jetzt gleich
dáwnj, adj. pristinus, od dáwnjho ċaſu, dáwnjm ċaſem, (t. od dáwnj chwjłe) â longo tempore, Von Langer zeit.
Starodáwnj, Antiqvus, alt. Starodáwnj přjteł, antiqvus amicus, ein alter freündt.
II/66 dáwnoſt, Starodáwnoſt, Subst.
dobroděg, obsolet: modo dicimus, dobrodince, l. dobrodinec, g. m. (kdo dobře činj) benefactor, Wohlthäter.
dobrodinj, g. n. beneficium, Wohlthat.
dobrodinný (dobročinný) adj. beneficus, wohlthätig
dobrodinnoſt, g. f. dobrodinſtwj, g. n. (dobroċinnoſt) beneficentia, wohlthätigkeit.
Złoděg, g. m. (kdo złe činj, in Specie kdo krade) fur, dieb. Złoděgka, l. Złodėgkynė, g. f. fur fæmina, diebin.
Złoděgſký, adj. furtivus, diebiſch.
Złodėgſky, adv. furtim, diebiſcher weis.
Złodėgſtwj, g. n. furtum, l. furalitas diebſtall, l. diebereÿ. II/67 Composita ex dėgi ſe, sunt perfecta. ut nadėgi ſe, fut. Spero, et Sperabo. (utimur enim hoc verbo nadėgi ſe, etiam loco præsentis) nadáł ſe, præt. nadáti ſe, Inf. (dauffati, auffati, wjru mjti) Sperare, hoffen. adag. Wzdyckny ſe nedėge, gak ſe kdo naděge.
Nadáłý, part. neut. Speratus. Nenadáły. (neċekaný) insperatus, improvisus, inopinatus, VnVerſehen, VnVermeinet.
Nenadáłe, adv. (mimo nadáłoſt) improvise, inopinate, VnVerſehens.
Nadáłoſt, Nenadáłoſt, Subst.
Naděge, aliqvi Nádėge, g. f. (čáka, dauffanliwoſt, dauffanj) Spes, hoffnung. Nadėgi mjti, habere Spem II/68 hoffnung haben. Náděge mně zmegliła, chybiła, zkłamała, okłamała, Spes me fefellit, decepit, delusit. die hoffnung hat mich betrogen. Nadėgi wzkłádati, (důwěriti ſe) cum præp. w l. na: Spem ponere, confidere. Vertrauen. On ſwau cełau naděgi w něm wzkłada, l. skłáda. adag: w naděgi hráchu newař. (t. nemáſſli ho ċim omaſtiti)
Naděgný, adj. ut nádėgné wėcy, (gjchž ſe w nadėgi oċekáwa) res in spe, Sachen die in der hoffnung ſeyn.
Vdáti ſe, (přihoditi ſe, trefiti ſe) contingere, ſich zutragen. ut: Vdáło mu ſe prohłednauti, zawaditi, řjcy, vdáło mu ſe tam gjti. etc.
Zdáti ſe, cum Dat. (na myſł gjti, w myſłi ſe dėłati) videri, einen Beduncken. II/69 Zdá ſe mu, że nėco vmj, l. zdá ſe něco vměti, videtur ipsi qvod aliqvid sciat, er Vermeinet, gelehrt zu ſeyn. Zdáło mi we ſnách.
Item: (Snjti, we Snách wjdėti) somniare, traumen. in 3 tia Persona: ut co ſe ti dnes zdáło? qvid hodie somniasti? was hat dir heünt getraumt? adag. co ſe zdá, to ge Sen. (t. na pauhem zdánj ſe nezakłádeg bez důwodu)
Zdánj, g. n. (důmyſł. mjněnj) opinio, Sententia, Meinung, gá ſem toho zdánj, gá k twemu zdánj přiſtupugi.
Zda, zdaż, zdali, zdaliż, adv. an, num, nunqvid, ob. (zdálit ſe, że) zdaliż gſem neprawił, nunqvid dixi, hab ich es nicht geſaget. II/70 Ex dėgi, multa alia verba et nomina, tanqvam ex fonte qvodam proveniunt. ut:
děk, g. m. moderno tempore djka, g. f. djky, plur. gratia, grates, danck, djky činiti, (děkowati) gratias agere danckſagen.
Wdėk, adv. graté, angenehm. newdėk. wděk včiniti, cum Dat. gratificari, willfahren. přiſſło mi to wdėk. gratum mihi hoc obvenit. Es iſt mir angenehm kommen. Nic mu w dėk nenj. nihil est ipsi gratum, es iſt ihm nichts angenehm.
Wděċný (přjgemný, miłý) gratus, angenehm, item danckbahr. geſt mi to wdėčno, est mihi hoc gratum, Es iſt mir die Sach angenehm. Geſt II/71 ċłowėk wdėčný, est homo gratus, er iſt danckbahr.
Newdėċný, Ingratus, vndanckbahr.
Wdėčně, Newdėčně, adv.
Wdėċnoſt, gratitudo, danckbahrkeit.
Newdėċnoſt, (geſt mrzutá wada) ingratitudo, Vndanckbahrkeit.
Bezdėk, l. bezdėky, adv. (t. proti wůłi) invito wieder willen. Bezdėk nėco cpáti. invito obtrudere. mit Gewalt zwingen. adag. wdėk, neb newdėk, gá połezu bezdėk.
Bezdėċný, adj. invitus. Vnwillig ungern. Bezdėcný hoſt. (geſt nezwaný, a gehož nerádi widj.) ¤ adag. bezděky dobrý. oderunt peccare mali formidine pænæ. co bezděk, to newděk. servitia coacta non habent meritum. II/72 Bezdėċná miłoſt, a wytřená ċerwenoſt, za nic neſtogj. fucata non constant.
dėkugi, Imp. præs. Neut. děkował, præt. dėkowati Inf. (wděčnoſt ſłowy vkazugi, djky činjm) gratias agere, dancken.
adag. Sobė bude dėkowati. (t. jak ſobė zprawj, tak bude mjti) fortunæ faber est, qvilibet ipse suæ. dėkugiť (t. zato) neb děkugeť ſe ztoho, (t. pėkněs mi zprawił aż hanba) egregiè vero. der Geyer danck dir.
diekowáwám, freq: Composita ex děkugi sunt perfecta.
Naděkowati ſe, et Decomp: wynadėkowati ſe (hrubě děkowati) nemohł ſe doſti naděkowati, wynaděkowati, non potuit satis gratias agere, er hat nicht genug dancken können.
II/73 Oddėkowati, finem gratias agendi facere.
Poděkowati, est perfectum et Significationis verbi Simplicis. gratias agere, dancken. ¤ adag. gak mně kdo pozdrawj, tak mu podėkugi. Neſtogj to za podėkowánj.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod