Václav Jan Rosa: Thesaurus linguae Bohemicae
Úvod

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Strany zdroje: II/59–II/73

• děgi, Imp. præs. act. dėł, præt. djti, Inf. est verbum genericum, et Significat. (půſobjti, dáti, wundati. Schowati) Et utimur illo verbo in diversa Significatione. ut co tu dėgeſs? qvid hic agis? was macheſt du da? kam gſy to dėł? (t. kam gſy to dał, l. zandał, l. Schował) qvorsum hoc posuisti, l. abscondisti? wo haſt du es hin gethan? ſám Newj kam to dėł, ipse met nescit qvorsum hoc posuerit. er weis ſelbſt nicht, wohin er es hingethan hat. II/60 Nota: dėgi, solemus etiam uti in Significatione perfecta, ut newjm kam to děgi? nescio qvorsum hoc ponam, abscondam, ich weis nicht, wohin ich es Thuen werde? kamž to Smutný děgi? qvo ego miser hoc abscondam, deponam? Ich armer Mann, wo werde ich es hin Thuen.
• djwám, freq:
• děgi ſe, paſs. est etiam genericum, et habet multas, et plures Significationes. ut: kam ſe děgem ſmutnj, do kerých rozprchneme konċin, (t. kam ſe wrhneme, obratjme, vteċeme, Schowáme?) qvo miseri nos convertemus? l. qvo fugiemus? l. qvò nos abscondemus? Wo werden wir arme Leüth hin gehen. wo werden wir hin II/61 Lauffen, uns retten? Newjm kam ſe dėł, (t. kam ſſeł, kam ſe ſtratił, kam ſe Schował. kam ſe zabrał) nescio qvo devenerit, qvorsum se recepit, qvò fugit. Ich weis nicht, wo er hin gekommen iſt? wo er hin geloffen, wo er ſich salviret? Newjm, kde ſe to wſſechno djwá. (t. kde ſe to tratj, kdo to pryč bere) nescio, qvò hæc omnia deveniunt, qvis hæc omnia aufert? Ich weis nicht wo die Sachen alle hin kommen, wer die Sachen weg nimbt? Et multæ alia phrases.
• děgi ſe, Neut. vide hic infra. Composita ex děgi, et dėgi ſe, sunt perfecta. ut: poděgi, fut. poděł præt. podjti Inf. Præsens Imperfectum formant II/62 ex Freq. djwám, ut: podjwám. Nota: verba Composita ex præs. Na-, o-, pro- perfecta, habent præteritum in ił. ut: Nadjł, Odjł, Prodjł.
• Nadjti, perf. nadjwati Imp. (nacpati, nacpawati) effarcire, füllen. ut nadjwá tam hołaubata.
• Nadjwaný, nadjtý, part. paſs. nadiwaný hołaubė negni złý.
• Nádjwka, Nadjwanina, g. f. (čim ſe nadjwá) offa penita, minutal. Gehäck, Gefüll.
• Nadjwati ſe, cum præp. s. (pracnė nėkoho vċiti, vċenj do nėkoho gako cpáti) cum labore aliqvem docere, mit groſſer Arbeit einen Lehren. On ſe s njm doſti nadjwá, a nic nechapá.
• Odjti, odjwati, (geſt około ſebe wzýti, neb dáti, t. do nėċeho obaliti, nėcim přikrýti) II/63 tegere, amicire, Vmblegen, ſich decken. Odėg ſe dobře, tegas te benè, deck dich wohl. Płaſſtěm ſe odjwame, pallio nos amicimus, Wir Legen die Mäntel Vmb.
• Item (oſſatiti) vestire, kleiden, bekleiden.
• Odjtý, odjwaný, part. paſs.
• Oděw, g. m. (raucho, ſſat) vestitus, vestimentum, kleyd.
• Odėwacý, adj. ut: oděwacý ſſat, (geſt, kteryž ſe k odjwánj hodj)
• Odėnj, g. n. (pancýř, zbrog płechowá, neb kraużkowitá) lorica, Pantzerhembd.
• Odėnec, g. m. Armiger, loricatus miles, Waffenträger.
• Odjti ſe, paſs. odėg ſe dobře, tegas te benè, deck dich wohl.
• Podjti, podjwati, podjti ſe, et podjwati ſe Significat idem, qvod Simplex děgi, et dėgi ſe. ut: kam gſy to poděł? idem. kams to dėł? II/64 Sic reliqva, Sám newj, kam to podėł, newjm kam to podėgi. kamžto Smutný poděgi. Kam ſe Smutnj podėgem? newjm kam ſe poděł? newjm kde ſe to wſſechno podjwá, explicatio est eadem, ut supra verbi děgi.
• Prodjti, prodjwati (nėco zawřéneho prondati, protrhnauti, otewřjti) aperire, aufthun. ut prodjti, naſſtowicy, neżit.
• Prodjti ſe, paſs. Samo ſe to prodjło. etc
• děgi ſe, Imp. præs. Neut. dáł ſe præt. dáti ſe Inf. fieri, contingere, geſchehen. co ſe to děge? qvid hoc fit? was iſt das? kdy ſe ty wėcy dáły? l. kdy ſe to dáło? (t. kdy ſe ſtały, kdy ſe to ſtało?) qvando hoc factum est, contigit? wann iſt es geſchehen?
• II/65 dáwám ſe, freq: ċaſtoli ſe to dáwá? (t. ċaſtoli ſe to ſtáwá) sæpè ne hoc fieri solet? pfleget es offt zu geſchehen.
• dáwno adv. ( á præt. dáło ſe) dudum, Längſt. giż dáwno, jam dudum, jam pridem, Schon Längſt. ¤ adag: dáwno ſe tuſſjm ſtało, (t. kdo wj, geſtłi prawda) zdáwna, oddáwna, (od dáwnjho ċaſu) iam diu, Von Langer Zeit.
• Nedáwno, adv. nuper, non pridem, proximè. Unlängſt, Neülich. Nedáwniċko, dimin: jam modò, jetzt gleich
• dáwnj, adj. pristinus, od dáwnjho ċaſu, dáwnjm ċaſem, (t. od dáwnj chwjłe) â longo tempore, Von Langer zeit.
• Starodáwnj, Antiqvus, alt. Starodáwnj přjteł, antiqvus amicus, ein alter freündt.
• II/66 dáwnoſt, Starodáwnoſt, Subst.
• dobroděg, obsolet: modo dicimus, dobrodince, l. dobrodinec, g. m. (kdo dobře činj) benefactor, Wohlthäter.
• dobrodinj, g. n. beneficium, Wohlthat.
• dobrodinný (dobročinný) adj. beneficus, wohlthätig
• dobrodinnoſt, g. f. dobrodinſtwj, g. n. (dobroċinnoſt) beneficentia, wohlthätigkeit.
• Złoděg, g. m. (kdo złe činj, in Specie kdo krade) fur, dieb. Złoděgka, l. Złodėgkynė, g. f. fur fæmina, diebin.
• Złoděgſký, adj. furtivus, diebiſch.
• Złodėgſky, adv. furtim, diebiſcher weis.
• Złodėgſtwj, g. n. furtum, l. furalitas diebſtall, l. diebereÿ. II/67 Composita ex dėgi ſe, sunt perfecta. ut nadėgi ſe, fut. Spero, et Sperabo. (utimur enim hoc verbo nadėgi ſe, etiam loco præsentis) nadáł ſe, præt. nadáti ſe, Inf. (dauffati, auffati, wjru mjti) Sperare, hoffen. adag. Wzdyckny ſe nedėge, gak ſe kdo naděge.
• Nadáłý, part. neut. Speratus. Nenadáły. (neċekaný) insperatus, improvisus, inopinatus, VnVerſehen, VnVermeinet.
• Nenadáłe, adv. (mimo nadáłoſt) improvise, inopinate, VnVerſehens.
• Nadáłoſt, Nenadáłoſt, Subst.
• Naděge, aliqvi Nádėge, g. f. (čáka, dauffanliwoſt, dauffanj) Spes, hoffnung. Nadėgi mjti, habere Spem II/68 hoffnung haben. Náděge mně zmegliła, chybiła, zkłamała, okłamała, Spes me fefellit, decepit, delusit. die hoffnung hat mich betrogen. Nadėgi wzkłádati, (důwěriti ſe) cum præp. w l. na: Spem ponere, confidere. Vertrauen. On ſwau cełau naděgi w něm wzkłada, l. skłáda. adag: w naděgi hráchu newař. (t. nemáſſli ho ċim omaſtiti)
• Naděgný, adj. ut nádėgné wėcy, (gjchž ſe w nadėgi oċekáwa) res in spe, Sachen die in der hoffnung ſeyn.
• Vdáti ſe, (přihoditi ſe, trefiti ſe) contingere, ſich zutragen. ut: Vdáło mu ſe prohłednauti, zawaditi, řjcy, vdáło mu ſe tam gjti. etc.
• Zdáti ſe, cum Dat. (na myſł gjti, w myſłi ſe dėłati) videri, einen Beduncken. II/69 Zdá ſe mu, że nėco vmj, l. zdá ſe něco vměti, videtur ipsi qvod aliqvid sciat, er Vermeinet, gelehrt zu ſeyn. Zdáło mi we ſnách.
• Item: (Snjti, we Snách wjdėti) somniare, traumen. in 3 tia Persona: ut co ſe ti dnes zdáło? qvid hodie somniasti? was hat dir heünt getraumt? adag. co ſe zdá, to ge Sen. (t. na pauhem zdánj ſe nezakłádeg bez důwodu)
• Zdánj, g. n. (důmyſł. mjněnj) opinio, Sententia, Meinung, gá ſem toho zdánj, gá k twemu zdánj přiſtupugi.
• Zda, zdaż, zdali, zdaliż, adv. an, num, nunqvid, ob. (zdálit ſe, że) zdaliż gſem neprawił, nunqvid dixi, hab ich es nicht geſaget. II/70 Ex dėgi, multa alia verba et nomina, tanqvam ex fonte qvodam proveniunt. ut:
• děk, g. m. moderno tempore djka, g. f. djky, plur. gratia, grates, danck, djky činiti, (děkowati) gratias agere danckſagen.
• Wdėk, adv. graté, angenehm. newdėk. wděk včiniti, cum Dat. gratificari, willfahren. přiſſło mi to wdėk. gratum mihi hoc obvenit. Es iſt mir angenehm kommen. Nic mu w dėk nenj. nihil est ipsi gratum, es iſt ihm nichts angenehm.
• Wděċný (přjgemný, miłý) gratus, angenehm, item danckbahr. geſt mi to wdėčno, est mihi hoc gratum, Es iſt mir die Sach angenehm. Geſt II/71 ċłowėk wdėčný, est homo gratus, er iſt danckbahr.
• Newdėċný, Ingratus, vndanckbahr.
• Wdėčně, Newdėčně, adv.
• Wdėċnoſt, gratitudo, danckbahrkeit.
• Newdėċnoſt, (geſt mrzutá wada) ingratitudo, Vndanckbahrkeit.
• Bezdėk, l. bezdėky, adv. (t. proti wůłi) invito wieder willen. Bezdėk nėco cpáti. invito obtrudere. mit Gewalt zwingen. adag. wdėk, neb newdėk, gá połezu bezdėk.
• Bezdėċný, adj. invitus. Vnwillig ungern. Bezdėcný hoſt. (geſt nezwaný, a gehož nerádi widj.) ¤ adag. bezděky dobrý. oderunt peccare mali formidine pænæ. co bezděk, to newděk. servitia coacta non habent meritum. II/72 Bezdėċná miłoſt, a wytřená ċerwenoſt, za nic neſtogj. fucata non constant.
• dėkugi, Imp. præs. Neut. děkował, præt. dėkowati Inf. (wděčnoſt ſłowy vkazugi, djky činjm) gratias agere, dancken.
• adag. Sobė bude dėkowati. (t. jak ſobė zprawj, tak bude mjti) fortunæ faber est, qvilibet ipse suæ. dėkugiť (t. zato) neb děkugeť ſe ztoho, (t. pėkněs mi zprawił aż hanba) egregiè vero. der Geyer danck dir.
• diekowáwám, freq: Composita ex děkugi sunt perfecta.
• Naděkowati ſe, et Decomp: wynadėkowati ſe (hrubě děkowati) nemohł ſe doſti naděkowati, wynaděkowati, non potuit satis gratias agere, er hat nicht genug dancken können.
• II/73 Oddėkowati, finem gratias agendi facere.
• Poděkowati, est perfectum et Significationis verbi Simplicis. gratias agere, dancken. ¤ adag. gak mně kdo pozdrawj, tak mu podėkugi. Neſtogj to za podėkowánj.

Strany zdroje: II/116–II/117

• djm, Imp. præs. dėł, præt, djti. Inf. II/117 (prawjm, řku) inqvio, ich ſprache, ſage.
• djwám, freq. Sed non est in usu, nisi in Comp. Nota: utimur illo etiam in perfecta Significatione, ut: co on k tomu dj? (t. řekne) qvid ille ad hoc dicet? was wird er darzu ſagen? co oni dėgj? (t. řeknau) qvid illi dicent? was werden ſie ſagen? Nota: 2 do aliqvando in Historijs, utimur præsenti loco præt. ut: y dj on, (y řekł on) Et ille dixit etc. Nota: 3 tio præterit. dėł, Simplex, qvia incurrit in Significationem verbi děgi, non est in usu, Sed in Composito, qvod est.
• Přezdjti, perf. přezdjwati, Imp. (gmeno přeměniti, přeměňowati) ut: přezdėli mu Barta. dederunt ipsi nomen Barta, Přezdjwá mi Kubjk, (t. nadáwá) appellat me Kubjk etc.

Strany zdroje: II/120–II/126

• diw, g. m. (co ſe nečaſto děge, neobyčegná wěc, zázrák) miraculum, Wunder. adag. diwy děłá, l. prowádj, l. prowodj. (řjkáme ô nėkom zwłaſſtnjho něco začjnagicým) Item: utimur illo loco interjectionis ex agerantis, ut: diw młuwj pýchau, vix loqvitur præ superbia, diw mu paty nemłuwj, (ô včeném, a wýmłuwném) diw, že gſem žiw. (tak ſe ſtarám) mirum qvod vivam.
• diw diwaucý, solemus dicere (weliký diw) miraculum magnum.
• diwný, adj. (podiwný, přediwný) mirus, II/121 mirabilis, Wunderlich, wunderbar. diwná hława, diwný rozum, diwné zwjře geſt on. Item: (zázračný) miraculosus, wunderlich.
• diwně, adv. (podiwnė, přediwně) mirabiliter, mirè, mirificè, wunderbarlich.
• Přediwný, vel podiwný, adj. (podiwenj hodný) admirabilis, Wunderlich. podiwným zpúſobem ſe ſtało.
• Přediwnė, podiwnė, adv. admirabiliter, wunderbahrlich. podiwnė ſe tam doſtał.
• diwj, adv. ferus, wild. ut diwj muž, diwj żena. (potwora k lidem podobná, chłupatá) Satyra, Faunus, Wilderman. diwj maſo, (t. złé, shniłé) faulfleiſch.
• diwoký, adj. (co w poli, neb łeſých, aneb powětřj býwá) Sylvestris, wild. II/122 ut diwoká zwěŕ, diwoký kuň, diwoký wepř, diwoký hołub. diwoká hus. Item: (płachý) ferus. barbarus, Wild. ut diwoký národ, gens barbara, diwoký ċłowěk, homo ferus, ein wilder Mann, diwoká řci etc.
• diwoce, adv. niák diwoce hłedj, diwoce ſobė wede. etc
• diwokoſt. Subst.
• diwočina, g. f. Significat 1 mo (Zwěřina, ptactwo) ferina, aves. 2 do (diwoký obyčege) feri mores, Zapáchá diwoċinau, barbariem redolet.
• diwočjm, diwoċeł, diwočeti, Inch. (płachoſt na ſebe beru, diwokých obyčegů nabýwám) ferus fio, ich werde wild. Perfectum ejus est Zdiwočeti. Wſſechen II/123 zdiwoċeł, totus ferus factus, er iſt gantz wild worden.
• diwoċjm, diwoċił, diwoċiti, perfectum ejus, zdiwoċiti, est act. (Płachýho činiti, včiniti, ferum facere, wild machen.
• Zdiwočiłý, adj. ferus, wild. Zdiwočiłý obyċegowe, feri mores.
• Zdiwočiłe, adv. Zdiwoċiłoſt, Subst.
• diwjm ſe, Imp. Neut. diwił ſe præt. diwiti ſe, Inf. (myſłi ſe při nėčem, gako zwłáſſtnjm zaſtawugi) mirari, ſich Verwundern. Habet cum suis Compositis Dat. ut diwjm ſe tomu, miror hoc.
• diwjwám ſe, Freq. Composita ex diwjm ſe sunt perfecta, II/124 ut podiwjm ſe, fut. perf.
• Nadiwiti ſe, admirari, ſich Verwundern. Construitur cum verbo mohu, ¤ ut nemohł ſe tomu nadiwiti, non potuit satis admirari.
• Podiwiti ſe, perfectum Simplicis. admirari, ſich Verwundern, ne máło ſe tomu podiwił.
• Wydiwiti, vel wynadiwiti, Decomp. idem nadiwiti ſe. ut Nemůż ſe ċłowėk doſti wynadiwiti Maudroſti Božj.
• djwám ſe, djwał ſe, djwati ſe, Imp. Neut. (t. oċima ſe piłně, a gako s negakým podiwenjm, na nėċem zwłáſſtnjm paſu, patřjm, hłedjm) spectare, zuſchauen. cum præp. Na-, l. do- secundum illarum Significationem, ut djwał gſem ſe na wodu, djwał gſem II/125 ſe do ſtudnice. Composita sunt perfecta.
• Nadjwati ſe, Decomp. Wynadjwati ſe. ut nemohli ſe doſti nadjwati, l. wynadjwati.
• Podjwati ſe, est perfectum Simplicis. aspicere, anſchauen. podjweg ſe na winicy, do ſtodoły.
• Podiwný, adj. vide přediwný supra
• Podiwnoſt, subst.
• Podiw, g. m. (wėc podiwenj hodna) admiranda res, ge to něco ku podiwu, est res ista admiranda, es iſt zu Verwundern. ku podiwu tam lidu było, (t. hroznė mnoho) admiranda multitudo hominum ibi fuit. Es ſein Schrecklich Viel Leüth dorten geweſen.
• diwák, djwateł, g. m. Spectator, Zuſchauer, Zuſeher. doſti ta wėc má diwáků etc.
• II/126 Djwadło, g. n. (wėc na njž ſe djwagj) Spectaculum, SchauſPiel. Vċinėni gſme djwadło Swětu. Item: (mjſto, kdež ſe hry, k zwłáſſtnjmu djwadłu ſtrogj) theatrum, Schauplatz.
• Odiw, g. m. (wěc wſſem k podjwánj patrná, djwadło) Spectaculum, das alle ſehen können. co tam pugdu na odiw lidu? ibo ne illuc ad Spectaculum populo? Kryſtus wedł Knjžatſtwo na odiwu. Colos. 2. 15. Geſt tam na odiwu lidem.

Index všech českých hesel

A B C Č Ċ D Ď E F G H Ch I K L M N O P Q R S T Ť U V W Y Z Ž Ż

Úvod